Spirit spokojeně oddechovala v Solarově náručí, když uslyšela z vedlejší místnosti hluk.
Měla vždycky lehký spánek a jelikož v oné místnosti přebývala její kamarádka, vstala a šla se podívat co se děje.
Otevřela dveře a Dragonlia, která si balila věci, na ni vrhla zamračený pohled.
,,Ty jedeš pryč?" zeptala se smutně Spirit.
,,Jo, protože už se na to nemůžu dívat. Ty si se snad zbláznila, ne?!" křikla bílá klisna a dál si balila.
,,Možná ano." zamračila se i Spirit ,,Ale bylo to moje rozhodnutí. On odjel a já se rozhodla zůstat.".
Dračí klisna zaklapla kufr.
,,Zůstat tu se Solar Eclipsem! Sakra to ti nestačí že s ním máš jedno hříbě?" zakřičela Dragonlia.
,,Ty víš o Dailym?" špitla překvapeně Dark Spirit.
,,Nejsem blbá." zasyčela Lia ,,Ale uvěřila sem tomu až před týdnem. Myslela sem že dostaneš rozum. Ale ne, nic se za ten týden nezměnilo.".
,,Nechci, aby se to měnilo." mumlala fialová klisna.
,,Kam zmizela ta Spirit, která milovala Handsomea a i přes všechny překážky se vdala za pravou lásku?" připomínala Dragon.
,,Já Handsomea miluju!" řekla rozhodně a pak znejistěla ,,Ale...".
,,Ale co?" prskla Dragonlia.
Spirit se nedokázala vymáčknout.
,,Jestli ho miluješ, proč si tohle udělala?" zeptala se nechápavě její kamarádka.
,,Protože k Solarovi taky něco cítím." povzdechla si nakonec zemní klisna ,,Neumím to vysvětlit. On je... On je...".
,,Hajzl!" dořekla to za ni rázně Lia a dupla si, aby to zdůraznila ,,Jen obyčejnej hajzl! Spirit, ty si vdaná a podívej kde seš, kdo seš, co děláš! Si v Canterlotu místo abys byla doma, kde si potřeba, z nástupkyně princezny si klesla na milenku "krále" a, kromě zanedbávání svých povinností, děláš každou chvíli tolik chyb, které si sama ani neuvědomuješ! Vracím se do Appleloosy. Laser se po mě určitě stýská a chci vědět, jak to teď Handsome snáší. Nečekej mě tady. Už nikdy. A zkus se zamyslet nad tím, co si způsobila.".
Vzala kufr do magie a prošla kolem Spirit z pokoje, aniž by se na ni jedinkrát podívala.
Zemní klisna tam zůstala stát jako opařená.
Úplně zapomněla na duše!
Na princeznovské povinnosti, které jí svěřila její matka.
Jak se asi cítí Handsome?
A co Felicity a...
Spirit se zamračila.
Kdyby se ten hřebeček nebyl narodil, nemusela žít ve strachu, že někdo pozná, co je zač.
Ty oči, ty proklaté fialové oči, Handsomeovi prozradily pravdu.
A Dragonlie taky.
,,Kdybych ho tehdy odstranila, než bylo moc pozdě..." zavrčela pro sebe ,,Zapomněla bych na Solara a tohle by se nestalo. Byla bych teď v Appleloose a hrála si se City.".
Hrklo v ní.
,,Felicity! Musím se k ní podívat!" otočila se k oknu ,,Ale je moc pozdě. Půjdu až zítra.".

,,Prej co bych udělala já." odfrkla si Beauty, když od pokoje Violet vyšla směrem k ložnici ,,Nic nepomohlo. Jak by taky mohlo? Sem macecha, ne máma. Nevím jak s ním mluvit, jak ho pochopit...".
Vešla do místnosti, opatrně za sebou zavřela dveře a lehla si na manželskou postel vedle spícího Rolera.
Kdyby tu byla Izzy.
Věděla by co udělat...
S tou myšlenkou usnula.

Objevila se v bílém prostoru.
(Protože sem stráášně originální xD)
Chvíli se zmateně rozhlížela a pak se před ní jakoby z prachu zhmotnila tmavě modrá alicornka.
,,Izzy! Ty si..." pegaska se zarazila ,,Kde to?", ale než stihla princezna odpovědět, dovtípila se ,,Á, sen!".
,,Beauty, přišla sem ti poradit." klisna promluvila jakýmsi vzdáleným hlasem ,,Nevzdávej se, ale příliš se nesnaž. Dart musí vidět mámu, místo macechy.".
,,Ale co mám pro to udělat?" zeptala se bezradně modrá klisna.
,,Máš přece Petal." usmála se přízračně vyhlížející alicornka.
,,Ano, ale nechápu kam tím míříš." kroutila hlavou blonďatá pegaska s tmavě fialovými melíry.
,,Zítra, až jí budeš číst pohádku na dobrou noc, nech otevřené dveře od pokoje." nakázala Izzy.
,,Proč?" nechápala stále Beauty.
,,Prostě to udělej." usmála se opět Invisible a rozplynula se.

,,Podívejme se. Napůl drak, napůl poník." poznamenal hřebec ,,To se jen tak nevidí.".
,,Vždyť je to ta, jak přijela do Canterlotu se Smrtkou Juniorkou." uvědomil si druhý.
,,Není nějaká služka?" ptal se třetí.
,,Tak či tak za ni budou velký prachy." ukončil debatu zase ten první.
Svázaná Dragonlia se pokusila něco říct, ale zabránil jí v tom roubík.
,,Hej, co když chrlí z pusy plameny?" napadlo druhého z hřebců.
,,Blbost." mávnul kopytem třetí.
Dragon se zúžily zorničky, když to uslyšela a během chvilky byla látka, sloužící jako roubík, v plamenech.
Zbyla z ní jen hromádka popela.
Tři poníci od ní ustoupili.
,,Hned mě pusťte!" křikla naštvaně.
,,Ani nápad!" zasmál se opět první ,,A bejt tebou, tak si moc nevyskakuju. Ty máš sice ohnivý dech, ale my máme..." Lia ucítila na krku nepříjemný chlad kovu, když se jí druhý poník dotkl dýkou ,,...tvůj život.".
Zalapala po dechu.
,,C-co po mě chcete?" koktala a  snažila se příliš nehýbat, aby ji dýka nezranila.
,,Po tobě nic. Ale po tvý princezně budem chtít výkupný." zazubil se hřebec a sebejistě se k ní přiblížil na vzdálenost několika centimetrů.
,,Marníte čas. Se Spirit sme se zrovna pohádaly. Takže mě pusťte!" málem se pohnula, ale rychle si to rozmyslela, když se rozvzpomněla na dýku.
,,Vážně? Já myslím, že to risknem." usmál se arogantně hřebec.
Dragonlia už to nevydržela a dýchla na něj oheň.
On vykřikl, když mu začala hořet srst a zbylí dva se lekli.
Když se jim konečně povedlo ho uhasit, všimli si, že je bílá klisna pryč.
,,Teleportovala se?" zeptal se váhavě jeden z nich a pohlédl na místo, kde zůstaly jen provazy a pouto na roh.
,,Měla zablokovanou magii, blbče." protočil očima druhý.
,,Tak kam zmizela?" poslední z nich nesledoval prázdné místo, ale dýku na zemi před ním, ze které na zem kapala krev...

Nemám co říct xD