Uprostřed noci se Spirit objevila v oblaku fialového kouře u manželské postele v křišťálovém pokoji.
Krátce pohlédla na tvrdě spícího Handsomea a pak sklopila zrak.
,,Perná noc?" optala se s vítězným výrazem Mysterious, sedící na přistavené židli vedle dveří.
Spirit sebou trhla a vyděšeně se na ni otočila.
,,Mu-můžu to..." začala nervózně koktat, ale alicornka jen pozvedla kopyto.
,,Nenamáhej se na výmluvy. Je mi ze srdce jedno co děláš po nocích." řekla pohrdavě, pak se zamračila a rozsvítila roh ,,Ale jestli si nás zradila...".
Zemní klisně se instinktivně na obranu objevil u obou očí fialový kouř.
Rychle ho ale nechala zmizet na znamení toho, že nechce bojovat.
,,Můžeš být klidná. Jediný, koho sem zradila, je Solar." povzdechla si.
,,Takže mu to teď vynahrazuješ, nebo co?" pozvedla Magic posměšně obočí.
,,Do toho ti nic není." zavrčela Spirit ,,Nemůžeš to pochopit.".
,,Máš pravdu, můj problém to není. Ale dej na mě: Tohle skončí špatně." varovala Mysterious a vstala ze své židle.
,,V tom případě bude nejlepší dohlédnout na to, aby to neskončilo vůbec." odfrkla si zemní klisna.
,,Dělej jak myslíš." nástupkyně Harmonie pokrčila rameny a vzala svou židli do magie ,,Je na tobě jak si zkazíš život.".
,,Nezkazím si ho. Právě naopak." obrátila Spirit.
,,Nejsmutnější je, že tomu fakt věříš." zakroutila hlavou Magic a zavřela za sebou dveře.
Spirit se ještě chvíli dívala na dveře a potom si opatrně sedla na svou půlku postele.
Zavřela oči a vydechla.
Zákopová válka hlavy a rozumu proti srdci a emocím v jejím nitru, kterou stále s přehledem vyhrávaly emoce, přešla zvolna do války studené, kdy po sobě ony čtyři části podvědomí jen házely zlé pohledy.
I tu ovšem nakonec emoce vyhrály.
Nevěděla proč, ale se Solarem jí bylo dobře.
Možná s ní trochu manipuloval, ale to byla ochotná přehlédnout.
A slib, který dala Handsomovi?
Stačilo to jednoduše utajit.
Prostě zajistit, aby neměl ani nejmenší podezření.
Lehla si a kývla.
Tohle zvládne.
Bude opatrnější a už se to nikdo nikdy nedozví.

O 2 měsíce později...
Mohutný krystalový vlak zastavil na nádraží v Crystal Empire.
Sotva se otevřely dveře, doslova z nich vyskočila Spirit a velmi rychlým krokem vyšla k zámku.
Dva strážní v blištivém brnění se vyvalili chvilku potom a pokoušeli se nástupkyni Smrti dohnat.
Měla to být její osobní stráž, i když si Spirit stála za tím, že nic takového rozhodně nepotřebuje.
Stejným tempem došla do trůnního sálu, kde už u stolu kousek od trůnu seděl Handsome.
Na stole byla rozložená mapa Equestrie se dvěma zakroužkovanými městy.
,,Kde je Myst?" zeptala se rovnou, jakmile přišla.
Jednorožec vstal a trochu se pousmál.
,,Ráno odjela do Vanhooveru. Jak to šlo v Baltimare?" zeptal se.
,,Ale dobře, sou s náma." odpověděla a sedla si ke stolu vedle něj.
Podívala se na něj a protočila očima.
,,Tobě se to culí, když můžeš dřepět tady a nemusíš jezdit na diplomatický mise někam do boku Equestrie." řekla otráveně.
,,Jen je příhodné, že si přijela zpátky zrovna dneska." odvětil Handsome a třikrát klapnul kopytem o stůl.
Na zdi se rozvinul doposud skrytý dlouhý plakát s nápisem 'Všechno nejlepší!' a kousek od stolu jeden ze sloužících hodil na Spirit konfety.
,,To snad ne." zasmála se zaskočeně ,,Víš, že narozeniny nesnáším.".
,,To neznamená, že ti k nim nemůžu popřát." zazubil se hnědý hřebec.
,,Neříkej, že pro mě máš i dárek." zakroutila hlavou zemní klisna a dál se pobaveně usmívala.
,,Mám." přikývl a vzal ji za kopyto.
Dovedl ji až k nějakému dřív prázdnému pokoji a otevřel dveře.
Spirit si zakryla pusu kopytem.
Místnost byla zařízená jako dětský pokojík a byly v ní dvě kolébky.
Klisna se k jedné z nich vrhla a vzala do náruče dcerku, která už k ní natahovala kopyta.
,,Citynko! Zlatíčko moje!" vyhrkla a začala ji chovat, líbat a hladit po hřívě.
,,Já věděl, že budeš mít radost." usmál se Handsome Face a přišel k druhé kolébce.
,,Je tu i Daily?" zeptala se s nečekaně dobrou náladou Spirit, položila Felicity zpátky do postýlky a otočila se na něj.
,,Ano, ale snad pochopíš, když k tobě ohledně něj nebudu mít potřebnou důvěru." odpověděl nejistě jednorožec a pohladil po hřívě spícího hřebečka.
,,Chápu." svěsila uši a veselý úsměv přešel do smutného ,,Posledně sem se ho pokusila zabít, takže...je...
pochopitelný, že se o něj bojíš.".
,,Jo, to je... I když není můj." Handsome se zatvářil stejně jako jeho žena.
,,Tady ste, vy dva!" vyhrkla vítězně Mysterious ,,Hledám vás po celým zámku!" zarazila se a párkrát přejela očima z jedné kolébky na druhou ,,Vy ste si sem přitáhli hříbata?!" zamračila se ,,Vy nejste...normální! Vždyť je válka!".
,,Další věc, co nemůžeš pochopit." obořila se na ni Spirit ,,Být tak dlouho odloučená od svého hříběte a nevědět jak se má, to sou pro matku nejhorší muka.".
,,Hm, hlavně že mě tady o tom poučuješ zrovna ty, taková 'vzorová máma', co by svý hříbě s čistým svědomím i zabila." zašklebila se Magic.
,,J-jak to...?" koktala Spirit.
,,Drby, holka, drby." zasmála se alicornka ,,Když už sme u toho, kde je ta rodinná pohroma?" obešla ji, přišla ke kolébce, kde ležel Daily a zamračila se ,,Ten je mu tak podobnej, až se mi dělá špatně." povzdechla si ,,Možná se ti ani tolik nedivím.".
,,Proč si nás vlastně hledala?" zeptal se Handsome ,,Něco důležitého?".
Ona se otočila zase zpátky na ně a odpověděla ,,Vanhoover už zabrali. Sotva sem přijela, musela sem odjet.".
,,Takže máme už jen draky a Baltimare." odtušila Spirit.
,,Vypadá to tak." kývla zklamaně Myst.
,,Ale Solara porazíme i tak, ne?" dodával naději jednorožec.
,,Mohli bychom to dokázat." přiznala alicornka ,,Pokud o našem plánu neví," nenápadně přejela pohledem na Spirit ,,budeme mít moment překvapení a to bývá mnohdy největší výhoda.".
,,Máme už jen čtyři měsíce než přijedou rodiče. Musíme to tu do té doby dát do pořádku." připomínala zemní klisna a potom se uraženě zamračila ,,A nikdo by náš plán neprozradil Solarovi, když de o tolik.".
,,A co kdyby ten někdo měl dost bordel v životě a nevěděl na jaké straně má stát?" obrátila Magic.
,,Ten někdo v tom bordel nemá a ví přesně na jaké straně stát!" křikla Spirit.
,,Jo? Jen aby to byla ta správná strana!" křikla zpátky Mysterious.
,,Někdo ví moc dobře co je správný!" zavrčela fialová klisna.
,,To by musel bejt z důvěryhodný rodiny!" odfrkla si žlutá alicornka.
,,Vždyť do tý rodiny taky patříš!" rozčílila se nástupkyně Smrti a u očí se jí začínal objevovat fialový kouř.
,,Dost!" utnul to Handsome ,,O čem to tu sakra mluvíte?".
Klisny si vyměnily nervózní pohledy.
,,O ničem." odpověděly jednohlasně.

1100 slov

Fuuuuu, konečně dopsáno xD

Pracovala sem ještě na Canterlotském podsvětí 2 a teď sem na sebe vzala Ship Adopce, ovšem není o to tolik zájem jako dřív. x'D

I když, teďka má každej školu, takže je pochopitelný, že nikdo nemá čas xD

Tak snad sem vás neunudila k >smrti< (😏💀) a doufám, že vás tahle knížka ještě trochu baví -_- :'D