Překvapení
Spirit se v oblaku fialového kouře objevila v Solarově ložnici.
Sotva se kouř rozplynul, uslyšela ,,Překvapení!".
Alicorn seděl na své posteli, před kterou byl postavený stůl s menším dortem.
,,Ty taky?" zasmála se překvapená klisna, obešla stůl a sedla si vedle něj.
,,Handsome ti taky přál?" zeptal se Solar, kouzlem zapálil svíčky na dortu a zároveň zhasl lustr.
Svíčky se teď v pokoji vyjímaly nejvíce a vypadaly zářivější.
,,Samozřejmě." zasmála se ,,Ale měl bys vědět, že narozky nesnáším.".
,,Co si to za poníka, že nemáš ráda narozeniny?" kroutil hlavou hřebec.
,,Realista." odpověděla stroze ,,Každý rok sem akorát starší a připadá mi divný to oslavovat.".
Najednou se zarazila a vyděšeně vyhrkla ,,Bože můj, mluvím jako moje matka!".
Solar se rozesmál.
,,Sfoukneš už ty svíčky? Nebo máš snad ráda voskovou polevu?" zeptal se po chvilce snášení Spiritina vražedného pohledu.
Zemní klisna protočila očima a foukla.
Místnost potemněla, jakmile přišla o jediný zdroj světla.
,,Co sis přála?" ozval se zvědavě Solar.
,,Já si měla něco přát?" zmateně zamrkala, i když to ve tmě nebylo vidět.
Solar věděl, že ho klisna opět probodla pohledem, když se její nevědomosti začal smát, tak raději rychle přestal.
,,Dal ti Handsome nějaký dárek?" změnil téma.
,,Nejlepší, jaký moh." odpověděla potěšeně Spirit.
,,Schválně, jestli to trumfnu." řekl vyzývavě, vzal ji za kopyto a stále v neústupné tmě dovedl k oknu.
,,To sem zvě..." zarazila se, když se na sklo připláclo cosi malého a bílého.
Potom spadlo další, další a další a během chvilky začalo hustě chumelit.
Spirit se na to dojatě dívala.
,,První sníh....na moje narozeniny." popotáhla ,,To se mi ještě nikdy nestalo.".
,,Já věděl, že budeš nadšená." kýval spokojeně hlavou.
,,Nadšená? Zima pro mě znamená hodně. Vyrostla sem v ní. A to, že si zařídil, aby začalo sněžit zrovna dneska, zrovna teď...je úžasný." vydechla uznale.
,,A to jen díky tomu, že sem zabral Cloudsdale." usmál se hrdě.
Spirit se začínala cítit provinile, ale rychle ten pocit zahnala.
,,Děkuju. Seš úžasnej!" vyhrkla vesele a vášnivě ho políbila.
On ji ale jen jemně odstrčil.
,,Když sem tak úžasnej, proč pořád dáváš přednost Handsomeovi přede mnou?" zeptal se přísně.
Klisnu tak náhle leknutím bodlo u srdce, že to chvíli považovala za infarkt.
,,Je to můj manžel. Nemůžu ho opustit." odpověděla klidně.
,,To...není ten důvod." řekl pomalu, skoro hypnoticky ,,Kdyby ses držela manželského slibu, nestála bys tu. Je v tom něco jiného. Něco, co mi nechceš říct.".
,,Přece bych ti nelhala." polkla.
,,Neber si to špatně, ale ty lžeš pořád." zasmál se pobaveně.
,,Jak si tohle nemám brát špatně?" zamračila se.
,,Myslel sem to tak, že máš pořád nějaká tajemství. Přede mnou, před Handsomem, před rodiči,..." vysvětlil ,,Ale proč? Pravda stejně jednou vyplave na povrch. O tom víme svoje. Tak proč to zbytečně oddalovat?".
,,A co mám říct?" povzdechla si poraženecky ,,Že sama nevím co vlastně cítím? Mysterious měla pravdu! Mám v životě příliš velkej bordel!" klesla do sedu a potlačila slzy, které jí málem utekly.
Alicorn si sedl k ní a soucitně ji pohladil po tváři.
,,Miluješ mě?" zeptal se tiše.
,,Co?" zamrkala nechápavě.
,,Ptám se, jestli mě miluješ." zopakoval vlídně.
Klisna se mu podívala hluboko do fialových očí.
,,Ne." odpověděla slabým hlasem ,,Něco neskutečně silnýho mě k tobě táhne, ale láska to není. Miluju Handsomea a tak to vždycky bude. Promiň.".
,,A co tě ke mě táhne?" Solar stále neztrácel svůj obvyklý klid ,,Já tě miluju od první chvíle, kdy sem tě uviděl. To víš.".
,,To, co k tobě cítím, se k lásce přirovnat dá, ale není to to samý. Neumím to vysvětlit." říkala Spirit.
,,Takže přece jen víš, co cítíš. Jen je pro tebe těžké to přiznat." vyvodil z toho alicorn.
,,Mluvíš jako psycholog." zasmála se.
,,Taky sem si kvůli tobě všechno o psychologii nastudoval." vysvětlil pobaveně.
,,Kvůli mě?" vydechla potěšeně.
,,Pro tebe cokoli." řekl Solar a políbili se.
Spirit ho pomalu stáhla na zem.
O další měsíc později...
,,Určitě je to dobrej nápad?" váhala Spirit, když se schovávala i s Mysterious a Handsomem v jedné z Canterlotských uliček.
,,Na pochyby už je trochu pozdě." odvětila alicornka a otočila se na hodinovou věž, která stála kousek dál.
,,Neboj, vyhrajeme." usmál se hřebec.
,,Snad." zachraptěla zemní klisna.
,,Taky doufám. Už tak nevím, jestli dokážu za tři měsíce spravit všechno, co Solar zvrtal." odfrkla si Myst a vtom začaly hodiny odbíjet celou.
,,Fajn, deme." zavelela šeptem.
Solar byl ve své kanceláři a díval se z okna.
Nepřipravený Canterlot napadli asi před půlhodinou poníci a draci a než stihl kdokoli z jeho armády nějak zareagovat, drželi město v šachu.
Otevřely se dveře a on se s povzdechem otočil.
,,Gratuluju, Myst. Vyhrála si." řekl neochotně, ale uznale.
Když si ale všiml Spirit, která se snažila co nejlépe schovat za Handsomea, došla mu řeč.
Mysterious si všimla jak na zemní klisnu zírá, tak radši rychle odpověděla.
,,Takže se vzdáváš?" zeptala se.
,,Deset minut se Spirit a vzdám se." řekl na to a neústupně se zamračil.
,,Ty si podmínky klást nebudeš." zavrčel hnědý jednorožec.
,,Domluveno." kývla alicornka, ignorovala Handsomeův překvapený výraz a bez dalšího slova odešla z místnosti.
On ještě naposled probodl Solara pohledem a neochotně taky odešel.
Alicorn magií zabouchl dveře a naštvaně se na klisnu podíval.
,,Zradila si mě." zasyčel.
,,Omlouvám se." špitla smutně ,,Nechtěla sem...".
,,Už chápu proč byla Mysterious tak napřed!" přerušil ji s dupnutím ,,Sháněla si pro ni informace!".
,,Ano, přiznávám, ale..." kníkla provinile a on ji znovu přerušil ,,A pak kdo tu s kým manipuluje! Celou dobu ti šlo akorát o to abych prohrál!".
,,Nech mě domluvit!" zakřičela, když už jí došly nervy.
,,A proč? Víš, jak moc tě miluju, Spirit. Jak si mi to mohla udělat?" vyčítal alicorn.
,,Měl bys průšvih!" křikla a oči se jí zaleskly slzami ,,Umíš si představit, jak by princezny reagovaly, kdyby to tu našly takhle?! Mysterious to dá do pořádku a jediné, co se kdo dozví, bude, že si dělal malé problémy.".
Solarův zamračený výraz zmizel.
,,Takže si to udělala..." řekl váhavě.
,,Pro tebe!" vyhrkla a objala ho.
Odtáhla se, s přivřenýma očima zašeptala ,,Pro nás" a políbili se.
1000 slov!
Na to, že sem na tom pracovala přes týden.....nic moc xD
Strašně se omlouvám.
Tentokrát se nemůžu vymluvit na čas, protože sem ho měla dost...
Pravdou je, že mě nějak nenapadalo, co by se mohlo stát. :/
Takový spisovatelský block, jak tomu nadávám já xD
No, snad brzo odezní ':D
Nestávkujte a napište nějakej komentář, prosím xD
Je sobota, takže čas na to s největší pravděpodobností máte x'D
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro