O jeden den později

Justin

Včerejší den jsem byl po hrozně dlouhé době bez moji Madeline. Musím říct, že mi přes tu noc hrozně chyběla. Vždy se ke mně tulí a to mám rád. Jsme na sebe hrozně upnutí. Naposledy když byla u Ari přes noc tak to bylo nějak když byla ještě miminko.

Ale taky jsem si po práci stihl vyřídit dost věcí, které by mi s Madeline trvaly hrozně dlouho. Zavolal jsem si odtahovku na to moje auto. A v servisu mi řekli, že cena opravy by stála stejně jako nové ojeté auto. Takže jsem jim ho tam rovnou nechal. Nemám na opravu ani na nové auto. Takže s Madeline teď budeme chodit každý den pěšky. To abychom vstávali o takových 15 minut dříve.

Potom jsem si zašel na nákup a doma jsem trochu poklidil a šel spát. Dnes je pátek a já mám naštěstí volno. Teď jsem pracoval sedm dní v kuse a dost mě to vyšťavilo. Přes minulý víkend musela být Madeline taky u Ari, ale ne na noc. Vždy po práci jsem si pro ní přišel. Ale zašel jsem si za Ashley, že prostě potřebuji volné víkendy, abych se svoji dcerou mohl být. Moc se ji do toho nechtělo, ale nakonec jsem ji ukecal.

Ustlal jsem postel a najednou se ozval zvonek. Hned jsem se rozešel ke dveřím. ,,Tati!" Vypískla nadšeně když jsem otevřel. ,,Ahoj ty moje sluníčko" usmál jsem se, zvedl ji a pevně objal.

,,Tak jak jsi se měla?" Zeptal jsem se. ,,Bylo to úžasný!" Vyhrkla s úsměvem. ,,To jsem rád, že sis to užila" usmál jsem se a podíval se na Ari. ,,Chceš jít dovnitř?" Zvedl jsem obočí a položil malou na zem. ,,Ne děkuji, jedeme s Cindy mimo město" ,,Ari hrozně ti děkuji, fakt jsi moje zachránkyně" objal jsem ji. ,,Jsme nejlepší kamarádi a říkám ti už poněkolikáté, že ti kdykoliv pomůžu tak si to konečně zapamatuj" řekla a já se usmál a přikývl.

,,Tak já musím jít, ahoj princezno" zamávala ji Ari a Madeline ji začala mávat jak zběsilá. ,,Děkujeme" řekl jsem ještě a ona nám poslala vzdušnou pusu a odešla pryč. Zavřel jsem dveře a Maddy mě zatahala za kalhoty. ,,Copak?" Sehl jsem se. Chytila mě za tváře a dala mi dlouhou uslintanou pusu. Zasmál jsem se a pusu si otřel. ,,Ty slintáš Madeline" řekl jsem se smíchem. ,,A za co byla ta pusinku?" Zvedl jsem obočí. ,,Chyběl jsi mi tati" zašeptala. ,,Aww miláčku, ty mě taky. Nikdo mě v noci neohříval. Ale s tetami sis to užila ne?" Usmál jsem se a vzal ji na ruce. ,,Jo bylo to boží" řekla a já se s ní rozešel pár kroků do naší mini kuchyně.

,,Koupil jsem ingredience na naše oblíbené špagety, uvaříme si je?" Zeptal jsem se a posadil ji na linku. ,,Jo!" Zařvala a já se uchechtl. ,,Tím pádem budeš můj pomocník v kuchyni slečno Madeline" cvrnkl jsem ji po nose vařečkou a ona se zasmála. ,,Jdeme na to pane tati!" Vykřikla a já se začal smát.

,,Co jste teda včera dělaly?" Zeptal jsem se a podal ji pár špaget, které začala lámat na půl. ,,No takže šly jsme na procházku do parku, daly jsme si zmrzlinku. Pak jsme jely do toho obrovského zábavného centra!" Řekla a měla přitom tak rozzářené oči. Mrzí mě, že takovéhle věci já ji dopřát nemůžu. Jsem rád, že Ari a Cindy mám. Ale já jako otec ji nemůžu takhle nikam brát a to je pěkně na nic.

,,No a potom jsme šly do parku krmit kačenky a tati oni tam jezdili dva koníci a já si je mohla pohladit!" Vypískla a já se usmál. ,,To je úžasný, broučku" řekl jsem.

,,A taky bych ti chtěla ukázat jedno místo" řekla potichu. ,,A jaké?" Zvedl jsem obočí. ,,Hrozně hezké" usmála se. ,,Tak po obědě mi ho ukážeš" Uchechtl jsem se. ,,Jo" kývla a hodila špagety do hrnce.

********

,,Maddy a pamatuješ si, kde to místo bylo?" Zasmál jsem se když mě vedla po různých ulicích a přemýšlela, kde to místo bylo. ,,Já už nevím, kde to bylo" začala brečet a já si k ní hned klekl. ,,Lásko moje, kvůli tomu nemusíš plakat" objal jsem ji. ,,Ale já ti to chtěla ukázat, protože se mi to moc líbilo" zavzlykala nahlas. ,,Aww miláčku můj malý, to nevadí" zašeptal jsem a utřel ji tvářičky.

,,Tati, já chci, aby jsi to viděl" zase se rozvzlykala. ,,Tak co to bylo za místo Mad? Nějaké hřiště?" ,,Ne to ne, tam se tancovalo" ,,Cože? Tancovalo?" ,,Jo, s Ari a Cindy jsme se dívali dovnitř. Tancovali tam děti a Ari mi řekla, že tam chodí děti se učit tancovat" řekla a žmoulala si tričko.

,,Zlato já zavolám Ari ano?" Pohladil jsem ji po tváři a ona přikývla. Vytáhl jsem si mobil a začal ji volat. ,,Ano?" ,,Ahoj Ari, neboj se nepotřebuji hlídání, to by bylo už dost divné" ,,Justine když mi voláš tak si hned nemyslím, že potřebuješ hlídání. Jsme kamarádi, můžeš mi volat kvůli čemkoliv" řekla se smíchem. ,,Pravda, no potřebuji se na něco zeptat. Včera jste s Madeline byly u nějakého místa, kde se děti učí tančit. Ona mi to chce hrozně ukázat, ale nepamatuje si, kde to bylo" ,,Jo aha, jasně" uchechtla se. ,,Hele napíšu ti adresu, ona z toho místa byla hrozně nadšená" řekla a já se kousl do rtu.

,,Ari? A co to je? Nějaké studio?" ,,No něco mezi studiem a taneční školou asi" ,,Nevím jestli ji tam chci brát" ,,Justine vím, že myslíš na peníze, ale pokud ji řekneš, že tam nepůjdete tak bude hrozně smutná. Včera o tom básnila celý večer" ,,Sakra, to má po Avě" povzdechl jsem si. ,,Myslíš lásku k tanci?" ,,Jo" zamumlal jsem. ,,Hele vem ji tam a třeba se bude chtít jenom podívat. Ona to stejně moc nechápe" řekla a já kývl. ,,Fajn, tak děkuji" ,,Nemáš zač, adresu ti hned pošlu ahoj" ,,Ahoj" šeptl jsem a típl to.

Po chvilce mi přišla zpráva a já se podíval na adresu. No už teď vím, že se mi tam nechce. Je to v takové té lepší části LA. Ale fajn, co mám dělat.

,,Tak pojď zlato, už vím kde to je" chytil jsem ji za ruku a pláč hned přestal a začala být šťastná. Šli jsme takových deset minut a potom jsme dorazili před dost velkou budovu s názvem Baldwin Dance School.

,,Je to tady!" Vypískla, rozeběhla se ke dveřím a chtěla je otevřít. ,,Počkej ty chceš jít dovnitř?" ,,Ano! Tam pak uvidíš ty děti!" Vyhrkla. ,,A můžeme tam?" Zasmál jsem se. ,,Jo Ari se včera ptala" řekla a já teda otevřel dveře a Madeline se hned rozeběhla dovnitř.

,,Dobrý den" pozdravil jsem recepční. ,,Dobrý den, jdete na hodinu?" ,,Ehm ne, moje dcera se chce podívat na to jak ty děti tam tančí. Snad můžeme" ,,Ano může se sem přijít podívat kdokoliv" usmála se a zvedla se.

,,Máme prosklené dvě třídy s tím, že my dovnitř vidíme, ale lidi uvnitř nevidí, že na ně někdo kouká. Tyhle třídy jsou určený hlavně pro menší děti, aby na ně mohli koukat jejich rodiče, ale aby to děti nerozptylovalo tak se tu udělalo takovéhle sklo jak u policie" zasmála se a dovedla nás k jedné třídě. Tancovali tam děti asi ve věku 5 let?

,,Tohle je skupina 5-6 let" řekla a já kývl. Madeline se hned nalepila na sklo a s úžasem na ně koukala. Tohohle jsem se bál. Ava totiž od malička tancovala a studovala i vysokou taneční školu, ale pak měla těžké zranění kolene a musela přestat. A já tušil, že to po ní Madeline bude mít. Že bude zbožňovat tanec jako její maminka. A bojím se toho, protože když je z toho tak nadšená tak sem bude chtít chodit, ale já ji to nemůžu dopřát.

,,Přemýšlíte, že by vaše dcera sem chodila?" Usmála se. ,,Já sem můžu chodit?" Vyhrkla Mad. ,,Zlato ne, promiň, musíme jít" povzdechl jsem si a vzal ji za ruku. ,,Tati ne! Ještě tu chci zůstat! Prosím!" Začala pištět. ,,Fajn" zamumlal jsem a pustil ji. ,,Já bych sem chtěla chodit" usmála se a dívala se na ty děti.

,,Chcete se podívat na naše ceny a co všechno, by tu mohla mít?" Zeptala se mě. ,,No podívat se můžu" kývl jsem, Madeline tu nechal natisklou na sklo a šel za tou holkou k recepci.

,,Kolik je vaší dceři?" Zeptala se. ,,3 a pár měsíců" ,,Dobře tak to by patřila do skupiny dětí 2-4 let. Máme tu 3 skupiny s tímto věkem. Ale bude se otevírat další kvůli přijímacímu řízení. Vaše cena by byla tohle. Dcerka by sem chodila třikrát týdně od 3 a nejdříve by byly hodiny jen na 1 hodinu a pak by se to postupně zvyšovalo. O víkendu děti mají volno, ale občas se tu pořádají dobrovolné hodiny, může přijít kdokoliv a to je v ceně. Vždy jednou za měsíc každá skupina jede na jedno taneční představení. Taky hodně jezdíme soutěžit i s těmihle prcky a už jsme nějaké ceny vyhráli. A máme tu opravdu perfektní lektory a úžasnou paní majitelku a taky lektorku, která udělá vše co v dětských očích vidí" usmála se. Z tý ceny se mi udělalo úplně zle. Zní to všechno nádherně, ale ta cena je obrovská. To nejde.

,,Madeline by z tohohle místa byla nadšená, ale ta cena je hrozná. My na tom finančně nejsme nejlépe takže to nic" pousmál jsem se a bylo mi to fakt líto. Mad by to tady zbožňovala.

,,A umí Madeline tančit? Už to někdy zkoušela?" ,,No já vlastně nevím jak na tom s tancováním je, ale její matka tancovala od malička a bylo v tom úžasná a já si myslím, že Madeline něco po ní z toho má. Občas když si doma pustíme písničky tak jsem překvapený z kroků, které předvádí" Uchechtl jsem se.

,,Přijďte k nám v pondělí" podala mi papír a já nadzvedl obočí. ,,V pondělí se tu konají přijímací zkoušky. Máme možnost rozdat docela dost stipendií. Nemůžu vám říct, že zrovna Madeline se to povede, ale zkusit to můžete. Ve stipendiu by bylo zahrnuto úplně vše a vy by jste musel zaplatit jen oblečení pro ní a to by bylo vše" usmála se. ,,Vy dáváte stipendia?" Vyhrkl jsem. ,,Ano, nově nám to schválili. Máme omezený počet, ale je jich fakt hodně a pokud má vaše dcera mamku tanečnici tak se to v ní určitě objeví a měli by jste přijít to zkusit" ,,A jak to bude probíhat?"

,,Pro tenhle věk normálně přijde lektorka, která bude rovnou sama vybírat. Zrovna tuto novou skupinu tohohle věku by učila naše majitelka takže tu uvidíte v pondělí. Vezme si k sobě všechny adepty, trochu si s nimi zacvičí a pak bude dělat nějaké taneční kroky a děti budou to opakovat a pokud se vaše dcera nestydí tak by pak mohla tancovat sama na nějakou písničku" usmála se. ,,Ehm dobře, to je úžasné. Takže v pondělí ve tři odpoledne" přečetl jsem si to na papíru. ,,Ano" kývla.

,,Tak my teda dorazíme" usmál jsem se. ,,Dobře, budeme se těšit" řekla. ,,Madeline tak pojď jdeme" ,,Už?" Zakňučela. ,,Přijdeme zase v pondělí ano a budeš si moct zatančit" řekl jsem a ona se ke mně rozeběhla. ,,Fakt?" Vypískla a skočila na mě. ,,Ano broučku, budeme se na tebe těšit" řekla ji recepční a já se usmál. ,,Tak jo!" Vyhrkla šťastně a já se s tou recepční rozloučil a odešli jsme.

Madeline nebudu říkat nic o tom, že je tu možnost, že by tam mohla chodit. Nebudu ji říkat vůbec nic. Jenom si přijde zatančit. A kdyby ji vybrali tak bych byl hrozně nadšený.

O tři dny později

Dnes je pondělí a já byl celý den hrozně nervózní takže jsem v práci byl dost mimo a Ashley mě za to několikrát zjebala. Ale byl jsem nervózní kvůli Madeline a tomu stipendiu. Byl bych tak rád kdyby ji to dali, ale bojím se, že to nevyjde.

Využil jsem toho, že Ashley odešla dnes dříve takže jsem si domluvil s kolegyní, že odejdu také o půl hodiny dříve. Musím vyzvednout Madeline, dojít s ní domů a převléknout a pak musíme docela tu dálku k tomu studiu. Zapomněl jsem ji totiž vzít oblečení na to tancování. Jinak bychom šli už rovnou ze školky a bylo by to kratší.

Vyzvedl jsem teda malou ve školce a šli jsme domů. ,,Já se hrozně těším na to tancování!" Vypískla a pořád sebou mlela a já ji nedokázal ani udělat něco s vlasy. ,,Zlato já vím, ale buď teď v klidu prosím" řekl jsem a udělal ji drdůlek na hlavě.

Dal jsem ji legínky a tílko, oblékl ji bundu a mohli jsme jít. Ke studiu nám to chůzí trvalo asi 20 minut. Naštěstí jsme měli ještě 15 minut čas.

Vešli jsme dovnitř a já se zděsil kolik lidí tu bylo. Sakra. To moje holčička fakt nemá šanci.

Polkl jsem a rozešli jsme se k recepci. ,,Dobrý den" pozdravil jsem tu stejnou recepční. ,,Dobrý den, to jste vy" usmála se a já se divil, že si mě pamatuje. ,,Jak se cítíte?" Zeptala se. ,,Já jsem nervózní a Madeline je natěšená" ,,A to je správně, že je malá natěšená" usmála se a podala mi papír. ,,Vyplňte prosím údaje o vaši dceři" řekla a já kývl a začal to vyplňovat.

,,Dobře takže Madeline Bieber" řekla si pro sebe a na papírový náramek napsala její jméno a k tomu do závorky dala číslo 3. ,,Ta trojka znamená, že ji jsou tři roky" zasmála se a já kývl. ,,Pojď sem zlato" vyzvedl jsem ji a recepční ji ten náramek dala na ruku.

,,Takže to je teda všechno a můžete jít támhle do toho druhého proskleného sálu číslo 5. A hodně štěstí!" řekla. ,,Děkujeme" usmál jsem se a s Madeline jsem se tam rozešel.

V tom sálu bylo dost malých dětí v jejím věku. Bojím se, že se ji to nepovede. Ale musel jsem se zasmát tomu, že tu jsem asi jediný tatínek. Dost maminek na mě taky koukalo.

Položil jsem Madeline na zem a všiml si, jak je tady z toho prostředí fakt okouzlená. Sice mě držela pevně za nohu, protože je to pro ní něco nového a asi se trochu stydí, ale viděl jsem na ní jak je nadšená.

,,Dobrý den!" Ozval se ženský hlas a dovnitř vstoupila ta holka, kterou jsem polil kafem. Moment, tak to je obrovská náhoda a je to hustý. Takže tohle je ta majitelka? Ale já ji určitě viděl ještě někde. Ale kde?

,,Jsem nadšená kolik vás sem přišlo a i trochu smutná, protože stipendií je omezený počet a polovina z téhle skupiny tohohle věku ho prostě nedostane a dost mě to mrzí. Nejradši bych vzala každého" řekla a já si povzdechl.

,,Abych se vám představila. Jmenuji se Hailey Baldwin Peyton, ale budu radši když mě tady v tomhle prostředí budete mít jen za Hailey Baldwin, je to moje dívčí jméno a v této práci ho používám, jinak jsem paní Peyton. Toto studio nebo taneční školu založili moji rodiče, tohle je moje mladší sestřička Harper Baldwin" ukázala na holku vedle ní. Tak 12 ji může být.

,,Harper mi tu často pomáhá a občas i nějakou skupinu vede takže ji tu budete často potkávat. No co bych vám ještě řekla? Tohle přijímací řízení bude probíhat tak, že si s dětmi nejdříve zacvičím nějakou rozcvičku. Potom budu dělat jednoduché taneční kroky a pomalu je stěžovat a děti je budou po mně opakovat. Pak vám zatančím svou sestavu a budu ráda když tu budeme mít nějaké odvážlivce a zatančí nám také nějaké sólo. A potom se naučíme sestavičku na pár sekund, kterou si na konci všichni zatančíme a hlavně z toho se pak budou vybírat jednotlivci hodící se na stipendium" řekla s úsměvem. Líbí se mi její úsměv a ta její energie. Byl bych rád kdyby to byla učitelka Madeline. Myslím, že ona děti zbožňuje a je o ně skvěle postaráno.

,,Takže poprosím vás, nechte tu svoje děti a jděte na chodbu. Jsme ve třídě, kde na nás skvěle uvidíte, ale my neuvidíme vás. Takže vše budete mít na očích. A dejte svým ratolestím pořádnou pusu energie a hodně štěstí" řekla se smíchem a já se hned sklonil k Madeline. ,,Broučku, teď budeš tancovat s ostatními dětmi ano? A já budu na chodbě, ale budu na tebe celou dobu koukat ano?" ,,Jo" přikývla s úsměvem. ,,Jsi úžasná Madeline a moc šikovná. Miluju tě" dal jsem ji dlouhou pusu. ,,Já se těším!" Vypískla a já se usmál, dal ji pár pusinek do vlásků a postavil se. ,,Dej mi highfive" řekl jsem a ona vyskočila a plácla si se mnou. ,,Kdyby cokoliv, jsem na chodbě ano?" ,,Jo" kývla a stoupla si k ostatním dětem. Vyšel jsem na chodbu a stoupl si přímo ke sklu a koukal na ní.

*********

Když dokončili rozcvičku tak začalo tancování. Budu znít fakt hnusně, ale byl jsem trochu rád když nějaké děti se rozplakaly a běžely za maminkou. Je to ode mě fakt hnusné, ale Madeline má větší šanci a já fakt chci, aby se sem dostala. Je to její sen.

Celou dobu jsem Madeline držel palce a byl fakt překvapený z toho, jak ji to jde. Každý krok zopakovala úžasně.

A zasmál jsem se když se Mad přihlásila s pár dalšími dětmi, že chce zatancovat sólo. Trochu jsem byl okouzlený ladnými pohyby lektorky Hailey. Je hodně dobrá tanečnice.

A když Maddy šla se svým sólem na řadu tak jsem si ji celou dobu natáčel a byl tak hrozně pyšný, protože to zvládla úžasně. Občas se tam moc předváděla a dělala zajímavé ksichtíky, ale věřil jsem, že se to Hailey líbí, protože se pořád smála. No a nakonec se zatancovala ta sestava.

,,Wooow! Vy jste tak úžasní! Máte všichni úžasný talent!" Řekla nahlas Hailey, byly otevřené dveře takže skoro vše bylo slyšet. ,,Poprosím rodiče, aby sem k nám šli" řekla a tak jsme šli dovnitř.

,,My na takových 15 minut odejdeme tak tu prosím zůstaňte a pak si vás budeme volat k sobě" řekla a se svou sestrou odešly pryč.

,,Maddy!" Vyhrkl jsem s úsměvem když na mě skočila. ,,Byla jsi perfektní! Nejlepší ze všech dětí!" Usmál jsem se. ,,To mě tak moc bavilo tati! Půjdeme sem ještě někdy?" Vykřikla nadšeně. Já doufám, že dostaneš možnost sem chodit třikrát týdně.

,,Uvidíme miláčku" dal jsem ji pusu na tvář a sedl si zem. Sedla si na mě obkročmo a lehla si mi na hruď. Usmál jsem se a hladil ji po zádech. Ale pak jsem cítil, jak usnula. Sakra, to není moc dobrý. Snad nebudou chtít ještě s ní mluvit, nechci ji budit. Bylo toho na ní moc. Byla ve školce, učitelka mi říkala, že byly na dlouhé procházce a pak ještě toto.

Za chvíli každého rodiče začali postupně volat. Já jsem Bieber takže jsem byl skoro hned na začátku. Opatrně jsem se zvedl a šel do jiné místnosti se spící Madeline v náruči.

,,Dobrý den" pozdravil jsem Hailey a usmál se na její sestru. ,,Ale tady jsem někoho hodně vyčerpala" zasmála se. Je úplně jiná než když jsem do ní narazil. Ale tak nemůžu se divit. Zničil jsem ji triko.

,,No trochu ano, byla ve školce i na dlouhé procházce takže tohle ji dodělalo" řekl jsem. ,,Klidně ji támhle položte" ukázala na křeslo a já ji tam položil a ta Harper myslím ji přikryla dekou. ,,Tak se posaďte" řekla zamyšleně a já si sedl ke stolu.

,,Nejprve se musím na něco zeptat. Neviděli jsme se někde?" Zeptala se. ,,No ano, máte pravdu, viděli" zasmál jsem se. ,,A řeknete mi kde prosím? Nějak si vás nikam nemůžu zařadit" ,,No já jsem ten kluk s dcerou co běželi po ulici a vylili jsme vám kafe na bílé tričko" řekl jsem. ,,Ježíši! To jste vy!" Vyhrkla se smíchem a Harper se začala smát. Asi ji to musela vyprávět.

,,Svět je malý" usmála se a zastrčila si pramen vlasů za ucho. ,,Chci se vám za to znova omluvit" ,,To už neřešte. Já byla zbytečně nepříjemná, měla jsem těžký den a tak jsem na vás hodně vyjela" řekla.

,,No ale teď jsme tu kvůli..." podívala se do papírů. ,,Madeline" řekl jsem a ona přikývla. ,,Jste tu jediný tatínek, to vás obdivuji. Kde máte maminku?" Usmála se a já si povzdechl. ,,Ehm Madeline maminku nemá" řekl jsem. ,,Panebože já se hrozně omlouvám, já jsem pitomá. Jsem hrozně vlezlá, pardon" povzdechla si. ,,To nevadí" pousmál jsem se.

,,Musím říct, že mě výkon Madeline dost překvapil" řekla. ,,V dobrém smyslu nebo ve špatném?" ,,Jasně že v dobrém" zasmála se a já se usmál. ,,Madeline se skoro vůbec nestydí. Předvedla úžasné sólo, každý dítě tam spíše blblo než tancovalo takže pokud si říkáte, že tam dělala kraviny tak to vůbec nevadí. Když se dítě nestydí a předvede cokoliv tak se do tancování hodí perfektně. Na konci když Harper s dětmi tancovala tu sestavu tak jsem si každého prohlížela a Madeline to jde opravdu výborně. Takže je jasné, že si to úžasně vybojovala" usmála se.

,,Takže to znamená, že stipendium..." zašeptal jsem překvapeně. ,,Stipendium je vaše. Můžete dceru přihlásit a peníze za vás vyřešíme my" řekla s úsměvem a já si schoval hlavu do dlaní a vyteklo mi pár slz. ,,Jste v pohodě?" Pohladila mě po rameni. ,,Ano, já se omlouvám, jenom jsem to nečekal" řekl jsem a potichu zavzlykal.

,,Vy jste si to hodně přál že?" Zeptala se a já si utřel slzy a podíval se na ní. ,,Hrozně moc. Já nemám moc peněz a Madeline nemůžu dát všechno. Z tohohle studia byla hrozně nadšená a já v noci nemohl skoro vůbec spát, protože jsem se bál, že to nezvládne a další sen bude pryč. Ale teď jsem tak neskutečně šťastný" vydechl jsem. Hailey na mě překvapeně koukala.

,,Je mi líto v jaké jste situaci. Ale teď Madeline může začít chodit do tohohle studia a my jsme taky nadšený, že tu máme další malý talent. A moc se na ní těším až ji budu třikrát týdně potkávat" usmála se. ,,Já se taky moc těším" řekl jsem a postavil se. ,,Gratuluji" podala si se mnou ruku. ,,Já vám moc děkuji" řekl jsem s úsměvem.

,,Nemusíte mi děkovat. Vaše dcera si to vybojovala a je úžasná. Na ní buďte fakt pyšný, protože by to mohla někam dotáhnout. Její tanec vypadá hodně zajímavě" usmála se a já se taky usmál.

,,Do mailu, který jste napsal do papíru vám pošleme všechny informace, kdy se začne, jak to tu bude probíhat a co všechno si má Madeline na první hodinu přinést. Všechno v tom mailu bude. A já se moc těším až se znova uvidíme a budu si moct s Madeline promluvit, teď to jaksi nejde" zasmála se a já se taky zasmál a podíval se na to moje spící štěstí. Jsem tak nadšený.

,,Děkujeme, fakt moc děkujeme" řekl jsem nadšeně a vzal Madeline na ruce. ,,Mějte se" ,,Vy taky a ještě jednou fakt děkujeme" znova jsem poděkoval a obě dvě se zasmály.

Vylezl jsem z místnosti, zastavil se a překvapeně koukal do zdi. No já se zblázním štěstím. Hned jsem si vytáhl mobil a začal volat Ari.

,,Tak co? Jak to dopadlo?" Hned se zeptala. ,,Dostala to, dostala stipendium" řekl jsem se slzami v očích. ,,O můj bože! Já to věděla! Já to prostě věděla! Cindy pro vás hned přijede a pojedete k nám domů. Už jsem tu připravila menší oslavu" ,,Vždyť jsi to nemohla vědět" ,,Tak by to kdyžtak byla smuteční oslava. Ale já to cítila, že to zvládne" zasmála se a já se usmál.

,,Hele dej nám takovou hodinu. Madeline usnula tak ji chvíli nechám spát a pak pro nás Cindy může přijet" ,,Tak fajn, moc se na vás těším" ,,My taky" usmál jsem se a típl to.

Nejradši bych teď začal skákat pět metrů do vzduchu z toho štěstí. Maddy bude tak překvapená až ji řeknu, že sem bude chodit třikrát týdně. Těším se na její reakci.

Za tohle jediný Avě musím poděkovat. Předala ji svůj talent a tak Madeline bude teď konečně šťastná a bude dělat to co ji baví.

Ahoooooj!! Je tu nová část!❤️❤️ tahle byla dost dlouhá. Omlouvám se, ale nějak jsem se rozepsala😂😂

Co říkáte na tuto část? Madeline je moc šikovná že?

A Justin už se bavil s Hailey, která je naštěstí moc hodná a ne nepříjemná jako minule😁

Jak to asi bude pokračovat?

Jsem ráda, že se vám příběh pořád líbí a děkuji za vaši aktivitu!❤️❤️

Snad mi tu teď taky zanecháte názory, miluji vás a mějte se krásně❤️❤️