#3
„Cítila jsi během těhotenství už to, jestli...tvůj syn bude hodný, nebo zlý?" zeptala se Nelie opatrně Jody. Nerada zrovna před ní vytahovala tohle téma, ale momentálně to byla její jediná společnice a Nelie jí bezmezně důvěřovala. A svěřovala se.
„Je to tvoje dítě, vždycky věříš v to nejlepší," usmála se na ni povzbudivě.
„Říkám mu hrášek. Malý zlý hrášek," podívala se na ní Nelie pochybovačně, zatímco se Jody zasmála.
„Ten hrášek vyroste. A přijde čas, kdy mu budeš říkat miminko. A i kdyby ne, a ty mu pořád říkala malý zlý hrášek...všechno je o výchově, Nelie. A matka vždycky miluje svoje dítě," usmála se na ni laskavě. Nelie na to jen přikývla. Sama nevěděla, co k tomu malýmu hrášku cítí. Zatím věděla, že se ho nechce vzdát.
„Jen bych to všechno ráda změnila. Nebudu lhát, několikrát jsem si říkala, že bych se s Deanem vyspala, i holky to potřebují. A když se to stalo...nebyl to on. A bylo to jiné a je z toho tenhle hrášek. A nemůžu mu říct pravdu, protože už tak je toho na něj moc. Nemůžu mu říct, že když byl démon, tak jsme si to rozdali proti mé vůli a je z toho zlý hrášek. Neunesl by to. A je to Dean Winchester...nedokážu si ho představit, jak mění plíny a čte pohádky na dobrou noc. Ten by byl schopný nalít do flašky na mlíko whisky a doufat, že to bude fungovat," Jody se nad posledním komentářem Nel zasmála. Nejen, že ji to pobavilo, ale věděla, že ta stará Nelie je zpátky a zvládne to. Teď už jen, aby to samé dokázal i otec dítěte.
~
„Chceš mi říct, že jsem spal s Nelie, když jsem byl s tebou?" ozval se Dean, zatímco pendloval pohledem mezi Crowleym a Samem, který se pořád vyhýbal jeho očnímu kontaktu.
„Jsem si dokonce i jistý, že se to lasičce líbilo. Ne, že by měla moc na výběr..." pokrčil Crowley lhostejně rameny. Teprve teď se Sam odvážil podívat se na svého bratra.
„Ty jsi to věděl?" zeptal se pak Sama. I když už samozřejmě znal odpověď.
„Svěřila se mi s tím, když si udělala test. Držela ho v ruce, zatímco se ptala, co budeme dál dělat. Nemluvila o té noci, neptal jsem se na detaily. A musel jsem to nechat na ní, aby ti to řekla..."
„Tohle je přece sakra důležitá věc!"
„A jak ti to měla říct? Hele, Deane, když jsi byl démon, tak jsi mě ojel a zbouchnul? Uvažuj Deane. Důvod, proč to udělala, je naprosto logický. Tohle by udělal každý, a sakra u Nelie se to dalo předpokládat. Chránila tě od další bolesti, od dalších výčitek. Už tak jich máš dost," a byla to pravda.
„Lasička je těhotná? Zajímalo by mě, co z toho bude..." pobaveně je sledoval Crowley. Zapadalo to do sebe, jako do sebe zapadají správné kousíčky puzzlí. Démon Dean, sex s Nelie, a dítě, které může být po Deanově temné stránce, pokud to jde. Crowley mohl jen blafovat. Ale i tak jeho slova Deana děsila.
Narůstala v něm zlost, bezmoc, zmatek, strach, a všechno se to v něm míchalo. Crowleyho přítomnost tomu taky nepomáhala. Král pekla si z něj utahoval a dobíral si ho. To bylo to poslední, co teď Dean potřeboval. Potřeboval si ulevil od své zlosti, jinak to v něm bouchne. A eventuálně se tak i stalo, když už to nevydržel, a aby si ulevil, dal pěstí Crowleymu. Dean ho pořád naštvaně sledoval a cítil, jak ho jeho ruka na moment zabolela, ale pak to zmizelo a objevila se touha pokračovat. Chtěl potrestat jeho, aby nemusel vzít vinu na sebe. Chystal se mu dát znovu pěstí, když ho Sam stiskl za rameno a rázně trhl dozadu. Tohle by nemuselo skončit dobře. Sam si nedokázal představit, co by Crowley udělal po další ráně, už teď ho sledoval přimhouřenýma očima a vymýšlel trest.
„Jenom blafuje, nenech se vyděsit. Nestojí za to," domlouval Sam Deanovi.
„Snad nebude mít problémy se vztekem po otci," neodpustil si nakonec Crowley pobaveně a pak už ho nebylo.
„Musím s ní mluvit, Sammy," podíval se pak Dean na svého mladšího bratra. Nebylo to jako s Benem, když zjistil, že je to možná jeho syn, u kterého se sice později ukázalo, že není, ale chvíli ho vychovával jako vlastního. Nebo s Emmou, když se objevila u jeho dveří a řekla mu, že je jeho dcera. Tohle bylo jiné. Tady mohl mít šanci být s dítětem už od jeho narození.
„Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Chtěla odejít a chtěla pro sebe klid. Dej jí trochu prostoru. Ona se ozve," poplácal ho po rameni a pousmál se. Dean přikývl.
„Lov?" zeptal se pak Sam. Dean se na něj podíval.
„Lov. Zpátky k našim starým životům."
~
Dny plynuly. Ze dnů se staly týdny, a z týdnů měsíce. Dean se za celou tu dobu Nelie neozval. Zdůvodňoval si to tím, že ji pořád dává dostatek prostoru a až bude ona chtít, tak se mu ozve. Ale pokud se mu nenapíše do tří měsíců, nebude poslouchat Samovo kázání, a už ji napíše. Neptal se svého bratra, jestli mu Nelie píše. Pravděpodobně by mu to ještě víc ublížilo, než zlepšilo náladu.
Snažil se hlavně soustředit na lov a jejich problémy. A přitom všem se snažil být lepším Deanem Winchestrem.
Pak přišla ta zpráva, která opět otočila jeho život o pár stupňů.
Nelie: Vím, že už je to dlouho, co jsem se ozvala, ale potřebovala jsem to. Psala jsem to i Samovi, ale přišlo mi hloupé to napsat jenom jednomu z bratrů. Čekám holčičku. Z malého hrášku je najednou holčička. Doufám, že jste všichni v pořádku a nejste v žádném maléru. N.
Dean tu zprávu četl několikrát za sebou. Od začátku až do konce. Bude mít dceru. A soudě podle Sama, který za chvíli přiběhl, z toho měli radost oba bratři.
„Musím s ní mluvit. Musím ji vidět. Napsala mi, dal jsem ji dostatek času," podíval se na Sama a čekal na souhlas.
„Najdeme ji. Nenapsala by, kdyby nebyla připravená na naši návštěvu," přikývl. Dean se začal usmívat jako blbec. Bude mít dceru, kterou v žádném případě neopustí. Chtěl patřit do jejího života hned od narození.
„Tak ji pojďme najít...a pak přivést domů."
~
Nelie se pomalu kolébala ke dveřím, když uslyšela zvonek a po chvíli i nedočkavé klepání na dveře. Jody nebyla doma a tak bylo na Nelie, aby se postarala o návštěvníky.
„Už jdu! Jen mi to trvá!" ozvala se nevrle. Větší břicho ji už omezovalo v rychlejším pohybu.
„Je naštvaná. To vypadá nadějně," ozval se potichu Sam. Byl rád, že v první palbě bude Dean, a ne on. Uslyšeli, jak Nelie popadla kliku a pak rázně otevřela dveře. Podívala se na návštěvu a ztuhla.
Stál tam. Dean Winchester stál před otevřenými dveřmi a sledoval Nelie. V jeho očích byla pořád stejná- oči tmavé jako pralinky, stejně nahrbená, nepodajné tmavé vlasy měla svázané v culíku. Jediná změna bylo její břicho...a prsa. Neměla velký buben, ale bylo vidět, že hrášek v ní rostl. Pousmál se nad tím. Malinká ještě ani nebyla na světe a už věděl, že ji bude milovat. I kdyby se vyplnily ty nejhorší představy, a dítě se narodilo zlé. Nelie stačil jediný pohled, aby se ujistila, že Dean ví naprosto všechno.
A/N: Oukej, nová část. Velké poděkování patří nejen Sarah, která mě donutila k publikaci, ale i Vivien (nemůžu tě označit :/) za korekci a rady :)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro