„Tak, jdeme na to!" Alex stiskl na klávesnici F10.

na projektoru se objevila první stránka naší webové prezentace. po očku jsem sledovala výraz pana profesora, byla tam totiž jeho fotka, když byl malý. sehnala ji Elis, ale fakt netuším kde.

všichni jsme si oddychli, když se začal smát. teď už to bude jen dobré.

během prezentace jsme všichni byli dojatí, ale pan profesor samozřejmě nejvíc. dokonce mu ukápla slza. a nejedna.

narozeninové překvapení, na kterém jsme pracovali, se vydařilo.

matematické části jsem rozuměla.

cítím teď v srdci až překvapivý klid a mír. 

ale něco tam přeci jen schází...

Je to tu. Byť otevřený, ale pořád je to konec :)