Pozdravuj Lenku? 
Opakoval si tu větu pořád dokola. 

Sama o sobě nebyla nějak zvláštní, šlo o to, jakým způsobem ji pronesla - jak se na něj při tom podívala. Z očí jí čišela těžce skrývaná bolest.

Ale proč?

To se jí líbil až tak moc?

Ale on ji nechtěl. 

Tedy, dřív by se s ní nedokázal snad ani bavit.

Bývala to naprostá troska. 

Vídával ji, jak na plácku za školou kouří s těmi největšími gangstery.

Vždycky ho to bolelo. Vypadala tak nevinně, a přece, byla zkažená, že to snad ani víc nešlo.

Snažil se nevšímat si jí.

Časem však zjistil, že je jiná.

Když plula školními chodbami, zcela zavřená ve svém vlastním světě, něco na ní ho okouzlovalo. 

Nevěděl, co to je, a ani to vědět nechtěl. 

Je mladší od čtyři roky, což v tomhle věku sice není moc, ale není to ani ideální. Tedy, on si to takhle nepředstavuje.

Dalším důvodem byla její povaha.

Nelíbila se mu.

Byla moc... Zkažená. Jiné slovo ho prostě nenapadalo.

*

Sádrová socha Buddhy z Wat Traimitu byla v roce  1955 při stěhování poškozena. Odloupl se kus sádry, pod kterým se však něco lesklo! Dělníci sádru odkryli a našli Zlatého Buddhu - třímetrovou horu ryzího zlata, vážící přes pět tun. Četl to jednou v jednom cestopisném časopise.

Cítil, že ona je jako ten Buddha. Na povrchu obyčejná, ošklivá, tuctová, ale kdyby se šikovně opracovala, vynořila by se v celé své kráse. Neměl však na mysli fyzickou krásu, ale duševní. Věděl, že někde uvnitř se skrývá dobrý člověk, jenž byl bohužel zničen svým okolím. Viděl, že se sebou neplánuje nic dělat, a tak na ni ty tři roky úspěšně zapomínal.

Jenže pak viděl ten pohled. Ten pohled, jakým se na něj podívala. Bylo jasné, že si ho zatím nikdy nevšimla - jak taky - většinu času byla buď ve svém světě nebo ve svém mobilu...

Myslela si, že on ji nevidí, že neví, že vůbec existuje, ale on věděl.

Věděl moc dobře.

A proto poznal, že se chce změnit. Znal ji až moc dobře. 

Samozřejmě, že se jí líbil až tak moc, jinak by se kvůli němu nerozhodla změnit.

Ovšemže měl Lenku, kterou miloval z celého srdce. 

A tenhle případ nebyla láska, jen obdiv. 

A přesto, nebo právě proto, se ji rozhodl oslovit ohledně návrhu na překvapení pro profesora.

Ahoj, tak tady máme jeden něcojakoAlex'sView :D

Věnuji ho MellisaBell, protože ji zajímalo, co si tak Alex myslí. Původně mě ani nenapadlo tuhle kapitolu psát, ale vlastně mi to dost ulehčuje práci, takže díky :D
Jak se Ti to líbí? :)

-A.