přestala jsem kouřit.
vyhodila jsem všechny cigarety, všechny zapalovače - no prostě všechno.

vyprala jsem, co smrdělo kouřem a vyhodila, co vyprat nešlo.

úplně se mi rozjasnil pokoj.
když do něj vejdu, je tam čerstvý vzduch a taky hodně světla, protože černé závěsy byly úplně nasáklé kouřem, takže šly taky pryč.

a ještě před tím vším jsem vzala popelník a olízla ho. viděla jsem to tak v jednom filmu, kde se hlavní hrdinka snažila přestat kouřit. tehdy se mi ten film zdál naprosto debilní, ale teď si myslím, že byl super.

potom jsem se pozvracela.

teď už nemám na cigaretu ani pomyšlení a dlouho mít nebudu.

a za to všechno může Alex.

před čtyřmi dny mě potkal venku, když jsem kouřila.
ten pohled, jakým se na mě podíval, když si všiml, že držím v ruce cigaretu, mi zlomil srdce. cítila jsem to opovržení a znechucení, jaké, možná nevědomky, vyjádřil.
úplně se ve mně něco posunulo - pochopila jsem, že tohle opravdu není nic dobrého.

a teď je ze mě nekuřák.

jsem na to hrdá.