Pauza pokračuje
Ahoj! :)
Pardon, perdome, sorry, omlouvám se. Zas a znova prodělávám existenční krizi a nejsem schopná psát. Já vím, jsem v tomto ohledu naprosto příšerná, ale snažím se, opravdu.
Problém je v tom, že jsem díky mé češtinářky naprosto bez chuti cokoliv tvořit kvůli tomu, jaké to mělo zatím výsledky, a tak nad tím blokem jen sedím a, no, vlastně jen sedím. Část, kterou jsem měla už delší dobu předepsanou a kterou jsem dnes chtěla ještě zveřejnit, absolutně není připravená a momentálně mám chuť se za ni hanbou propadnout, jak je příšerná. A nic jiného nemám.
Těšila jsem se, jak o prázdninách naberu sílu na další psaní, jenže jsem se dostala spíše do stádia, kdy jen přemýšlím nad svou budoucností a nad tím, jak zařídit, aby se vše dostalo zpátky do normálu, takže na psaní nevyšel čas. A když už, tak jsem se v poslední době zažrala hodně do Autoškoly života (příběh, který jsem necelý rok dozadu psala, ale odpublikovala jsem ho, jak jsem neměla nápady). Navíc, přiznám se, na Watt teď dost kašlu, protože jsem začala se skupinovým psaním, které probíhá na Asku a je to hrozná zábava, takže mi svým způsobem ta tvořivost nechybí, plus se k tomu dobře bavím, v čemž je asi dost velký problém.
Snažím se, opravdu se snažím všechno vyřešit, abych byla konečně v pohodě a jen se nevypisovala, ale jde to čím dál tím hůř, a tak, místo abych zveřejňovala něco, co se mi nelíbí, raději nepřidám nic. Je to špatné, ale je to tak.
Slibuji, že se to pokusím vyřešit co nejdříve, abych také co nejdříve byla zpět, ale moc vás prosím, mějte se mnou trpělivost, opravdu se snažím.
Mějte se tedy zatím famfárově,
vaše _KeXa_
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro