Dívka se pořádně rozhlédla kolem sebe a lehce se pousmála. Sedla si na dřevěnou oprýskanou houpačku, přemýšlejíc, jak dlouho už tady nebyla. Rok? Dva? Možná i delší dobu, nedokázala si přesně vzpomenout. Jediné, co věděla, bylo, že jí toto místo chybělo. Chyběla jí ona houpačka, na které se vždy snažili vtěsnat v co největším počtu, skluzavka, ze které nejednou spadla, pískoviště, které navštěvovala s dívkami i lavičky, na kterých sedávaly maminky. Nejvíce si ale uvědomovala, že jí chybí lidé, se kterými tyto vzpomínky sdílela.

A možná to byla ta chvíle, kdy si začala pořádně uvědomovat, že již není ta malá bezstarostná dívenka, která řešila pouze to, že si venku odřela koleno a jak to vysvětlit doma tak, aby neměla problém. Pomalu, ale jistě rostla a to bylo něco, co nikdy nechtěla. Její sen byl zůstat myslí navždy malou holčičkou, jenže rány, o které se postarala její rozhodnutí, jí v tom zabraňovaly.

„Sakra," povzdechla si potichu a odrazila se od země. Během pár minut už se houpala a snažila se tím vytěsnit myšlenky z hlavy. Dneska jich už bylo až moc.

...

Že je na hřišti déle, než původně plánovala, zjistila Alžběta až ve chvíli, kdy začalo pomalu, ale jistě zapadat slunce za obzor a vše okolo získalo nádech tajemna. Rok dozadu by začínala být nervózní a vystrašená, nyní se na přicházející tmu těšila.

Jako již poněkolikáté se posadila na trávu a zapálila si cigaretu, pozorujíc stromy okolo. Nemohla se vynadívat na tu opuštěnou krásu, kterou tak moc milovala. Zaposlouchala se do zvuků lesa a s výdechem kouře se usmála. Nechápala, jak je možné, že tady už takovou věčnost nebyla, nicméně si taky byla jistá, že si to hodlá vynahradit.

Nechtěla odcházet pryč do domova, konečně se po dlouhé době cítila volně a moc dobře si to uvědomovala. Klid a příroda, která byla všude okolo, ji neskutečně uklidňovala a jako již milionkrát zalitovala svých rozhodnutí, které ji dostaly do tohoto stavu, kdy seděla na starém dětském hřišti a byla ráda za chvilku ticha.

„Kurva," sykla si pro sebe a udeřila pěstí do hlíny pod sebou, odhazujíc uhašený nedopalek z druhé ruky.

„Kurva, kurva, kurva," zopakovala znova a hlavu si vložila do dlaní. Po tvářích se jí znovu začaly spouštět slzy, a aby zabránila vzlykům, přitáhla si nohy k tělu. To jí však nijak nepomohlo, proto se během chvíle její drobné tělo začalo otřásat, což dívce v jejím stavu nijak nepomáhalo, spíše naopak.

Snažila se uklidnit se a vzchopit se, jenže energii měla pouze na hysterický brek, a ač se snažila sebevíc, nedokázala ze své hlavy dostat obrázky Bely.

___________________

Ahoj! :)

Na začátku bych se vám chtěla omluvit za délku, ale nad touhle částí jsem zkejsla snad měsíc a netušila jsem, jak ji dopsat, proto to vypadá tak, jak to vypadá. Nejsem s tím spokojená, ale na druhou stranu vím, že bych to lépe ani nenapsala, takže pardon. Postupně se nám ukazuje čím dál tím víc Betty a mě by zase zajímalo, co si o ní myslíte. :)

Hrozně moc bych vám chtěla poděkovat za ta dokonalá čísla, které u příběhu za tak krátkou dobu jsou. Popravdě, nechápu, jak to děláte. Jste šílení a já vám za to hrozně moc děkuji. A to není to jediné, co bych k číslům chtěla říct, ale také se blížíme k dokonalému číslu pět set sledovatelů, což je mega dokonalé a k tomu se také chci vyjádřit: přemýšlela jsem, jak se vám za to odvděčit a jestli vůbec. No a tak mě napadlo, že bych mohla buďto psát nějaké části, kde se propojí realita s postavami z příběhů (z mého pohledu, jak mi lezou do reality postavy), případně teda že bych udělala nějaký společný větší skype. Co si o tom myslíte? :)

Jako další tady mám dotazník, který jsem vytvářela. Jestli jste na něj ještě neodpovídali, budu ráda, když se na něj kouknete (https://docs.google.com/forms/d/1Hr5ySgbnkkYLw0l2oNRyUybPJ2wvNfyBFMtJ0Jf16jg/viewform nebo v externím odkazu). No a k němu se váže to, že hodně z vás odpovědělo, že se jim více líbila ta starší verze. A mě by zajímalo v čem? Snažím se vám co nejvíce přizpůsobit a ráda bych vám vyhověla i v tomto. :)

Okey, to by bylo ode mě všechno. Moc se vám omlouvám za tu délku, ale odkládala jsem to už moc dlouho. :)

Mějte se famfárově,

vaše _KeXa_