Díl věnovaný skvělé pavlina1999 za výpomoc s příběhem, za její korekci a skvělé rady, které mi dává. Opravdu si moc vážím toho, že mi pomáháš, i když nemusíš a doufám, že tě budu moct otravovat ještě dlouho. :)
_______________________________

„Co? Kdy jsem ti lhala?" nadzvedla překvapeně obočí.

„Udělala jsi ze mě blbce. Proč jsi mi neřekla, že mě znáš?"

„Pořád se nechytám," tipla vedle sebe cigaretu a upřeně se na něj zadívala.

„Asi půl roku dozadu v té kavárně, kde jsme spolu byli v sobotu. Seděl jsem tam s Lukášem a ty jsi mi mávala," přiblížil jí událost.

Alžbětě ale i tak trvalo několik minut, než si uvědomila, o čem mluví: „Jo tohle! Na to jsem úplně zapomněla."

„Musela jsi mě znát i předtím, tak to na mě nehraj," zamračil se na ni.

„Tehdy jsem tě viděla poprvé, přísahám," bránila jsem se.

„A jen tak jsi na mě zamávala?" nevěřil jí, „Prostě mi přestaň lhát."

„Ale já ti fakt nelžu. Nevím, prostě jsem ti zamávala, to je toho."

„Nenamlouvej mi tady, že normální holka jako ty jen tak v kavárně mává na cizí kluky. Zas tak naivní nejsem, tak ze mě nedělej idiota," zvýšil trochu hlas, jak mu docházely nervy. 

„Proč se prostě nepřizná?" říkal si v hlavě.

„Fakt v tom nehledej nic extra. Měla jsem nutkání ti zamávat, tak jsem ti zamávala. Opravdu jsem tou dobou netušila, kdo jsi. Přísahám," snažila se ho přemluvit a dívala se mu upřeně do očí. Hledala v nich jakýkoliv náznak emoce, jenže neobjevila nic. To ji vyděsilo, protože jí přišel jako opravdu milý kluk a nechtěla přijít o možnost poznat ho jen proto, že udělala jednu malou nerozvážnost. A to ještě k tomu půl roku dozadu.

Honza se na druhou stranu myšlenkami vracel k jejich minulému setkání. Je pravda, že nepůsobila jako osoba, která by ho znala, nebo dokonce jeho videa sledovala, ale i tak si nebyl jistý, zda jí může věřit. Nakonec si však uvědomil, že je jedno, jestli ví, kdo je, nebo ne, bylo mu s ní dobře a chovala se normálně, tak proč to řešit?

„Dobře, nechme to tak," promluvil nakonec a Alžbětě spadl obrovský kámen ze srdce.

„Děkuju," vydechla šťastně a snažila se překonat nutkání ho obejmout.

„Neděkuj, prosím tě," usmál se na ni.

„Jak se ti dnešek vlastně líbil? Nějak jsem ještě ani neměla šanci se tě zeptat," změnila téma, aby odehnala tu nepříjemnou atmosféru.

„Bylo to fakt skvělé, ale to každá akce," uchechtl se.

„Šlo vidět, že sis to opravdu užíval. Jak dlouho už vlastně točíš?" zeptala se na otázku, která ji zajímala už delší dobu.

„Ještě aby ne, fanoušci jsou vždycky hrozně fajn. Už je to pomalu šest let, nezdá se to," pousmál se.

„Páni," uznale přikývla. Netipovala ho jako kluka, který by u jednoho koníčku dokázal zůstat delší dobu.

„A co ty? Prý hraješ florbal," nadhodil jakoby nic. Pravdou však bylo, že ho tahle tajemná holka fascinovala, a proto si o ni zjišťoval pár informací. A ukázalo se, že dokáže překvapit.

„Bejvávalo," povzdechla si.

„Jak to?" lehce se zamračil. Měl za to, že stále hraje.

„Šla jsem do toho s kamarádkou a bez ní to ztratilo smysl," zahleděla se na své špičky bot. I po té době se stále jednalo o citlivé téma.

Honza si sám nebyl jistý, jestli je dobrý nápad se v tom ještě více šťourat, ale otázka z něj vyletěla naprosto bezmyšlenkovitě: „Co se stalo?"

„Zemřela," odpověděla mu tak chladně, jak jen dokázala, ale mladík i tak zaslechl bolest v jejím hlase.

„Promiň, to mě mrzí," pohlédl na ni a zatvářil se lítostivě.

„Mně taky," zašeptala a snažila se nenápadně vyhnat slzy z očí.

„Pojď sem," objal jí. Alžběta se sama divila, že se neodtáhla, ale pravdou bylo, že tohle bylo přesně to, co už delší dobu potřebovala. Osobu, která by ji chápala bez toho, aby všechno musela dlouze vysvětlovat, a dodala ji energii, kterou postrádala.

_____________________

Ahoj! :)

Moc se omlouvám, že včera nevyšel díl, ale  víkend jsem strávila v Praze a večer jsem pak nemohla najít blok, ve které jsem měla tenhle díl (ať žije zodpovědnost a úklid), nicméně už ho konečně mám, takže mi nic nebránilo. :)

Co si o dílu myslíte? Vím, že jsem vás minule dost napla, za což se omlouvám, ale když já si nemohla pomoct. :D Co říkáte na jejich menší rozhovor? Jak tipujete, že příběh bude pokračovat? A jaký názor zatím máte na Honzu? Podobá se realitě, nebo je hodně jiný? Jestli je jiný, v čem? Snažím se jak jen to jde, ale v tomhle si prostě nejsem jistá a ani si jistá prostě nebudu. No jo no, těžký život perfekcionisty. :D

Tak jo, otázky jsou zadány, vypracujte se a pak mi je pošlete do komentářů, děkuji, já se ještě mizím naučit tu biologii, kterou jsem měla psát už dva týdny dozadu a pořád ji neumím. :D

Mějte se famfárově,

vaše _KeXa_