V poznámce autora pod dílem najdete vysvětlení změny vydávání dílů v listopadu z důvodu NaNoWriMo. Teď si ale užijte díl! :)

______________________

Pak začalo léto a Honza jezdil čím dál tím častěji do Prahy- nejen kvůli pracovním schůzkám, ale také kvůli svým přátelům, mezi které začala patřit i Alžběta.

A také se stalo něco, v co už nikdo ani nedoufal: Alžběta se vrátila po půl roční pauze zpět ke florbalu, kterému se začala věnovat mnohem více, než jak tomu bylo kdy předtím. Snad jako kdyby si chtěla vynahradit ty dny bez něj. Nejen, že začala hrát za jeden menší pražský tým, dokonce i začala učit menší děti, na což se nejdříve strhla obrovská kritika, ale ta naštěstí netrvala dlouho a mladí florbalisté se pomalu, ale jistě mohli těšit prvním úspěchům.

Vše bylo zkrátka tak, jak má a Alžběta se pomalu, ale jistě vzpamatovala z depresí, za což mohla děkovat hlavně Honzovi, ostatně jako za většinu dobrých věcí, které se v jejím životě začaly znova dít.

Zrovna jednou, když se s úsměvem snažila jedné holce vysvětlit, jak má správně držet hokejku, ji vyrušil chlapecký hlas: „A slečno trenérko, naučila byste mě taky něco?"„Obávám se, pane Macáku, že vy jste ztracený případ," křikla na něj, naposledy opravila dívku a vydala se směrem, kde mladík stál.

„Ale slečno Vrbová, já jsem přeci odborník na tuhle ďábelskou hru," pokračoval v jejich oblíbené hře.

„Opravdu? Nechcete si tedy zahrát?" kývla hlavou směrem k hřišti.

„Děkuji za nabídku, ale budu vás muset odmítnout," zatvářil se zklamaně, i když bylo oběma naprosto jasné, že by si nezahrál ani v případě, že by umíral nudou.

„Za jak dlouho končíš?" změnil téma.

„Asi za deset minut," usmála se nadšeně. Ne, že by ji trénování nebavilo, jen se těšila, až bude moct být zase s Honzou. V poslední době na sebe neměli moc čas.

„Bezva. Počkám na tebe na tribunách," mrkl na ni a odešel. Bětka se vrátila zpátky k trénujícím dívkám, kterým zadala ještě poslední úkol a poté je propustila. Sama se rychlým krokem vydala k šatnám, kde se v rychlosti osprchovala a převlékla a spěchala  zpátky za Honzou, který stále poslušně čekal. Když ji ale zahlédl, zvedl se a přispěchal k ní.

„Můžeme?" zeptal se.

„Můžeme," potvrdila s úsměvem a společně se rozešli ven z haly a následně i z budovy.

„Potřebuješ se ještě stavit doma, nebo už máš všechno u sebe?" optal se, když se konečně dostali do klidnějších uliček města.

„Všechno mám tady," lehce poklepala na tašku, kterou měla přehozenou přes rameno.

„Fakt ti to nemám vzít?" zeptal se již poněkolikáté.

„Ne, je to v pohodě," odmávla ho a Honza nespokojeně mlaskl.

„Víš, že by mi to nevadilo," zamračil se na tašku, kterou si každou chvíli musela nadhazovat, jak ji vadila.

„Máš svoji brašnu," podotkla.

„Jsi hrozně tvrdohlavá!" nechápavě zakroutil hlavou, ale dál už to nerozebíral. Věděl, že by to stejně nemělo cenu.

Dále se bavili o naprostých blbostech, jak bylo jejich zvykem.  Cesta na nádraží jim proto utekla jako lusknutí prstu.

Když se zrovna oba smáli jedné z Honzových historek, vyrušil je hlas, který Alžběta až moc dobře znala: „Betty? Jsi to ty?"

_______________________

Ahoj! :)

Moc se omlouvám, že díl vychází až dneska a ještě k tomu tak pozdě, ale z počítači jsem se dostala až teď a včera jsem dočista zapomněla, že bych měla něco vydávat. Pardon! Zároveň se i omlouvám za tohle ukončení, ale já si prostě nemohla pomoct, však mě znáte. :D

Jinak- dneska je poslední den říjnu a to znamená, že zítra začíná listopad (no nepovídej, Sherlocku). A jak jistě mnoho z vás ví, listopad je měsíc výzvy NaNoWriMo, ve které jde o to, že musíte napsat 50 000 slov za jeden měsíc. A jelikož jsem pro tuto speciální výzvu vymyslela nový příběh, bude složitější to všechno kombinovat dohromady, i přes to, že do toho limitu si budu započítávat i díly k BtS. Nicméně prostě nevím, jak to budu stíhat, a tak dělám raději opatření- během listopadu vyjdou pouze dva díly místo běžných čtyř a to 6. 11. (tuto neděli) a 20. 11 (neděle za necelé tři týdny). Je možné, že to pak budu ještě měnit, ale momentálně to nechávám takto a doufám, že se na mě nikdo nebudete zlobit.

Na NaNoWriMo příběh se pak můžete těšit v průběhu prosince, protože se jedná o můj vánoční dárek pro vás. :)

Mějte se famfárově,
vaše _KeXa_