Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4

O pět dní později

Justin

Dnes je čtvrtek a já mám namířeno do té restaurace, kde byla ta usměvavá krásná holka. Fakt pořád na ní myslím. Hrozně moc bych ji chtěl poznat. A už tím jak se krásně usmívala na děti? To bylo fakt pěkný.

Nikdy jsem nebyl moc na blondýnky. Ale tahle mě něčím hrozně okouzlila a ani nevím čím. Nějakou tu jiskru v sobě měla.

Vešel jsem dovnitř a rozhlížel se tu jestli ji tu neuvidím. Nebyla tu takže jsem si povzdechl a rozešel se k baru. Tam byl vedoucí, protože to měl napsané na cedulce na košili a něco tam řešil s nějakou číšnicí.

,,Dobrý den" pozdravil jsem a oni se na mě podívali. ,,Dobrý den. Ty jdi" povzdechl si a ta holka rychle odběhla k nějakýmu stolu. Asi nějaký průšvih.

,,Přejete si?" Usmál se na mě. Ne nemůžu mu říct, že hledám tu číšníci a že chci znát její jméno. To by bylo divný. A hlavně mě určitě zná, protože se na mě usmívá takže se nemůžu ptát na nějakou holku, která se mi zalíbila.

,,Uhm no, dejte mi prosím jedno pivo" řekl jsem. ,,Dobře, ale mohl jste si sednout ke stolu" zasmál se. ,,Nechci zabírat celý stůl když si dám jenom jedno pivo" řekl jsem s úsměvem a on přikývl a dal mi pivo.

,,Víte nevím jestli vám to nebude vadit. Ale nemohl by jste se mi prosím podepsat? Miluju hokej a skoro nikdy jsem nevynechal zápas Toronta" řekl a já se usmál. ,,Jasně, dejte mi papír a já se vám podepíšu" řekl jsem a on mi podal nějaký papír.

,,Jak se jmenujete?" Zvedl jsem obočí. ,,Peter Weber" řekl.

Napsal jsem na papír: Věrnému fanouškovi Peterovi Weberovi. Kapitán Toronta Maple Leafs Justin Bieber.

A hodil jsem mu tam můj úžasný podpis. ,,Fakt moc děkuji" usmál se když jsem mu to podával. ,,Jasně, nemáte zač" usmál jsem se.

Pomalu jsem pil svoje pivo a doufal jsem, že třeba přijde to sluníčko, ale pak se před restaurací začali zase shromažďovat lidi a paparazzi takže jsem musel už zaplatit a co nejrychleji vypadnout. Ano budu jí říkat sluníčko. Má krásné blonďaté vlasy a krásně se usmívá. Prostě sluníčko.

A jinak mě ty paparazzi neskutečně štvou. Jsem slavný hokejista a už hodněkrát jsem byl v Calvin Klein jako jejich model takže lidi mě pronásledují víc než třeba ostatní hokejisty.

Zaplatil jsem a pak jsem rychle odešel pryč. Přikryl jsem si obličej rukou a šel na parkoviště a rychle nastoupil do svého auta. Měl jsem jedno pivo, no budu doufat, že mě nechytí poldové.

Škoda, že dnes v restauraci nebylo sluníčko. Hrozně bych s ní chtěl mluvit a poznat jí.

Druhý den

Další den školky měly zavřeno takže jsem musel děti dát chůvě. Každý ráno si totiž chodím zaběhat a v parku zacvičit. Musím mít dobrou kondici na hokej. A nerad chodím do posilovny, protože tam se na mě nahrnou lidi a vlastně si vůbec nezacvičím.

Běžel jsem přímo k parku když mi najednou začal někdo volat. Povzdechl jsem si a přijal hovor Elizabeth. Měl jsem airpody takže jsem si nemusel brát mobil k uchu.

,,Elizabeth víš, že v tuhle dobu chodím běhat" řekl jsem udýchaně. ,,Chci vyhodit chůvu. Přijedu až v neděli tak to zařiď" ,,Moment cože? Proč bych ji měl vyhodit? Je to skvělá chůva" protočil jsem očima a přidal na rychlosti. ,,No to teda není! Před půl hodinou mi volala Ella a Emma. Jsem v Paříži takže je tu posun a vyrušily mě při práci. A víš co mi tam říkaly? Že po sobě malujou fixama a chůva se tam v pozadí jenom smála! Justine, co to je za krávu? Musíš ji hned vyhodit!" Zařvala na mě a já se zasmál. ,,Tohle opravdu přeháníš. Tak prostě po sobě malují a pak se umyjou. Nikoho vyhazovat nebudu. Děti jsou na ní od narození zvyklý takže toho nech" řekl jsem naštvaně a protože jsem moc nekoukal na cestu tak jsem prudce do někoho vrazil a ten dotyčný spadl na zem.

Hned jsem se podíval na zem a viděl tam dívku na kterou nemůžu přestat myslet. ,,Justine! Jestli ji nevyhodíš ty tak já ji vyhodím přes mobil!" Zařvala na mě. ,,Uklidni se! Nemám vůbec náladu s tebou řešit tyhle sračky. Začni se věnovat něčemu důležitějšímu a nikoho vyhazovat nebudeš. Nazdar" řekl jsem naštvaně a ukončil hovor, vyndal si airpody z uší a pak si rychle sednul k tomu sluníčku.

,,Promiň, hrozně moc se ti omlouvám. Nechtěl jsem. Jsem debil, nedával jsem pozor" Vyhrkl jsem. ,,To to je v pohodě" zakoktala. ,,Bolí tě něco?" ,,Trochu mě bolí noha a asi mám naraženej zadek ale jinak v pohodě" Zasmála se. ,,Fakt se ti omlouvám. Měl jsem nepříjemný hovor a nedával jsem vůbec pozor. Pomůžu ti vstát" řekl jsem a chytil ji za ruku a pomohl se ji postavit.

,,Au" zašeptala když došlápla na svoji nohu. ,,Já jsem idiot" povzdechl jsem si. ,,Ne to bude fakt v pohodě. To rozchodím" řekla a udělala pár kroků, ale trochu se ji podlomily nohy a tak jsem ji musel chytit.

,,Odvezu tě domů." Řekl jsem. ,,Ne to nemusíš" Vyhrkla. ,,Musím. Udělal jsem ti něco s nohou. Nebo tě mám odvézt do nemocnice?" ,,To bude jenom trošku naražený. Doma si na to dám led a zítra to bude v pohodě" pousmála se. ,,Tak fajn. Zavolám svému řidiči" řekl jsem a vyndal si mobil a zavolal Joshovi.

,,Ano Justine?" ,,Joshi prosím můžeš pro mě zajet k parku v centru?" ,,Jasně, budu tam za chvíli" ,,Děkuji" řekl jsem a típl to.

Došli jsme pomalu k nějaké lavičce a tam jsme se posadili. ,,Fakt promiň" povzdechl jsem si. ,,To nevadí a uhm co jste měl za nepříjemný hovor?" Zeptala se potichu. ,,Prosímtě nevykej mi. Zas tak starej nejsem" řekl jsem se smíchem. ,,Jsem Justin. A ty?" Nemohl jsem se dočkat až budu vědět její jméno.

,,Jsem Summer" usmála se. Summer? Panebože to jméno se k ní tak neskutečně hodí.

,,To je krásný jméno. Není moc obvyklý a hrozně se k tobě hodí. Proč zrovna ti rodiče dali jméno Summer?" Usmál jsem se. ,,Protože neskutečně moc zbožňují léto a tak tu jejich lásku k létu ukázali na jejich dítěti" Zasmála se. ,,Tak to je dost pěkný. Ale fakt se k tobě hodí. A máš taky ráda léto?" ,,Miluju léto" ,,No tak to je úplně perfektní" usmál jsem se.

Za chvíli mi zabrněl mobil takže Josh už tu je. ,,Už je tu můj řidič. Pojď, půjdeme pomalu" řekl jsem a pomohl se ji postavit. Docela hodně kulhala a já si za to nadával. Měl jsem dávat pozor.

Za chvíli jsme došli k autu tak jsme hned nastoupili a Josh se hned rozjel.

,,Kam to bude?" Usmál se Josh. ,,Řekneš adresu?" ,,Jasně" usmála se a nadiktovala Joshovi adresu.

,,Omlouvám za ty všechny hračky tady" řekl jsem a hodil plyšového medvídka na sedadlo naproti nám. ,,V pohodě" řekla se smíchem. Asi jsem se zamiloval do jejího smíchu.

,,Taky si šla běhat?" Zeptal jsem se když jsem si ji prohlídl. Měla legíny a sportovní mikinu. ,,Jo taky jsem běžela a taky jsem moc nedávala pozor takže za to nemůžeš jenom ty" řekla. ,,Ale já jsem do tebe hrozně prudce narazil. Takže za to můžu já" řekl jsem.

Za chvíli Josh zastavil před menším panelákem. ,,Jsme tu?" Zvedl jsem obočí. ,,Jo, tak děkuji moc" ,,Nemám ti jít pomoct do bytu? Hrozně kulháš" ,,Zvládnu to a fakt moc děkuji" ,,Ještě jednou se ti omlouvám" ,,To nevadí. Jsem ráda, že jste mě odvezli domů" usmála se s otevřela dveře a vystoupila.

Ještě než zabouchla dveře tak jsem ji zastavil. ,,Summer?" ,,Jo?" Podívala se na mě. ,,Můžeme se ještě někdy sejít jestli budeš chtít a popovídat si" řekl jsem trochu nervózně. Jako fakt? Jsem nervózní? ,,Můžeme" pípla roztomile a celá červená zavřela dveře.

Podíval jsem se na Joshe, který na mě koukal se zvednutým obočím. ,,Co je?" Uchechtl jsem se. ,,A Elizabeth?" Zasmál se. ,,Elizabeth mě sere. Neřeš to Joshi. Je to jenom kamarádka a třeba se už nikdy neuvidíme" řekl jsem, ale doufal jsem, že se to nestane.

*********

Večer jsem asi dvě hodiny byl s dětmi v pokojíčku a Elle se snažil ještě umýt fixy z rukou. Ale jinak chůva se hrozně omlouvala, že jim to dovolila, tak jsem ji uklidnil tím, že to nevadí a že Elizabeth nějak uklidním.

Potom jsem si lehl do postele a na mobilu najel na Instagram.

Napsal jsem tam Summer a doufal, že ji najdu. Škoda že nevím její příjmení. Divil jsem se kolik Summer na Instagramu existuje. Za takových deset minut jsem ji konečně našel.

Usmál jsem se nad jejími fotkami. Panebože ona je tak nádherná. Já z ní nemůžu.




Ahooooj❤️❤️❤️ tak je tu další část❤️❤️ je bohužel až takhle pozdě večer tak snad to nevadí. Ale stejně si to většina přečte až ráno😂😂

No takže jsem moc ráda za to, že se vám příběh líbí. Budu moc ráda za vaše názory. Miluju vás moooc❤️❤️

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro