✧ Noah Bloom ✧

Uběhly teprve dva týdny, kdy Noah s Runem zkoušeli na soutěž dvakrát týdně. Nějak moc to neřešili, času bylo dost, a tak většinou hodinu hráli a pak se povalovali na Noahově posteli a sledovali filmy, nebo se jen bavili o hudbě a umění.

A Noah byl překvapený. On a Rune toho měli tolik společného.

Až tedy na to, že Rune byl povahově mnohem více klidný. Trpělivější. Milejší. Hezčí.

Obdivoval ho. Vážně. Obdivoval i ty nejmenší věci, co dělal.

Jen teď, když vyjížděli do studia, aby nahráli hudbu k nějakému novému filmu, kde měli zůstat, toho Rune stihl udělat tolik, za co ho Noah obdivoval. Pomohl Elle s kufrem. Bubeníkům pomohl složit bicí, i když vůbec nemusel. Když se Masonovi rozletěla složka s notami, celou mu ji poskládal.

"On je přesně ten typ kluka, co chce každá holka."

Noah se otočil a odtrhl tak pohled od Runeho, co pomáhal s nakládáním kufrů do autobusu. Stál za ním Jacob, na což zareagoval povzdechem.

"Když myslíš," odpověděl.

"Ale fakt!" nenechal se Jacob. "Jen se na něj podívej. On je prostě dokonalej."

Noah se uchechtl. "Přijde mi, že je to spíš ten typ kluka, co zpochybňuje sexualitu údajně hetero mužů, ne?" koukl na něj. Jacob se zamračil.

"Nemám tušení, o čem to mluvíš."

"Samozřejmě."

Odešel od Jacoba. Přece jen ho čekala tří hodinová cesta s ním, takže nechtěl, aby mu hned lezl na nervy. Místo toho šel za Masonem, který, pokud dobře věděl, seděl právě s Runem v autobuse.

Mason stál se svým pozounem připraveným na naložení do kufru u zadních kol. Noaha si první téměř ani nevšiml. "Nechceš si se mnou vyměnit místa? Nevím, jestli chci jet tři hodiny s Jacobem."

Mason se zasmál. "No právě. Já vím, že nechci."

Noah vyšpulil rty. Věděl, že dostane takovou odpověď, ale přece jen doufal.

Mason se díval někam za něj. "Jacob mi poslední dobou přijde jiný."

Byla to pravda. Noahovi přišlo, že za poslední dva týdny se Jacob neuvěřitelně změnil. Přestal chodit po zkouškách s nimi na kafe (což bývalo třikrát týdně) a šel jen tehdy, když šel Rune.

Noah nebyl slepý. Věděl, že Rune má v Jacobově chování roli. A upřímně se bál jakou.

"Myslíš?" zeptal se Noah. Nechtěl naznačovat, že je něco špatně. Protože si byl téměř jistý, že něco špatně je. A chtěl o tom s Jacobem mluvit, co se děje, co se děje s Runem. Hned jak budou na hotelovém pokoji, sami.

V tu chvíli si tedy ani s Masonem nechtěl povídat. Nechtěl řešit takové věci.

"Přijde mi to tak," pokrčil rameny Mason. Noah jen pokrčil rameny a vzdálil se. Chodil mezi členy orchestru jako bludný holanďan.

✧

Hned sebou na pokoji plácl na postel. Pravda byla, že v noci moc nespal, jelikož celou noc přehraboval noty a když si uvědomil, že by se mohl sbalit, byly tři hodiny ráno. Odjíždělo se v sedm.

Jacob na protější postel hodil svou tašku. Rozhlédl se po pokoji, až se zastavil pohledem na Noahovi. "Nevíš, kde má pokoj Rune? Potřeboval bych s ním mluvit."

Noah dělal, že neslyší. Zčásti to byla pravda.

"Hej," ozval se Jacob znovu. "Nejste teď něco jako nejlepší kamarádi? Beztak to víš," řekl otráveně, jako by mu to snad vadilo.

Noah se zapřel o lokty a podíval se na něj. Byl čas pro ten rozhovor. "Co s ním furt máš?"

"Co?" zeptal se zmateně Jacob. "S Runem? Co bych s ním měl?"

"Přestal si s námi chodit do kavárny a jdeš jen tehdy, kdy jde i Rune. Taky si se mnou přestal jezdit na zkoušky na kole, abys ho mohl vozit. Poslední dobou nemluvíš o nikom jiném. Říkáš, že mám gay radar? Tak ten právě pípá."

Noah Jacoba znal už velmi dobře. Věděl, že je výbušný, a tak čekal, až na něj začne řvát. Jenže to se nestalo.

"Jsme kamarádi. Nemůžu se s ním bavit? Není jenom tvůj," odpověděl klidně.

Noah se zasmál. "Rune není ani zdaleka můj. Jenom spolu hrajeme, toť vše."

"Tak proč ti vadí, že s ním trávím více času?"

Posadil se. Jacob se nad ním tyčil jako mrakodrap. "Nevadí. Ale Runemu vadí hodně věcí."

Jacob se uchectl. Vzal si z batohu peněženku a chystal se na odchod. "Nevím, co by mu tak mohlo vadit. Že díky mně nemusí jezdit busem? Tyhle lži zkoušej na někoho jiného, nevím, co se ti zas přeplo v hlavě."

"Viděl jsem tě ten den, co jsi ho zavezl ke mně na zkoušku. Jak ses ho dotékal. A od kdy sakra zamykáš auto, když v něm sedíš?"

"Kdybys byl holka, řekl bych, že máš krámy. Chováš se naprosto divně," odpálkoval ho. Naštvaně si vrazil ruce do kapes od džínů a rychlým krokem se vydal ven z pokoje.

Noah si s povzdechem lehl zpátky, když v tom Jacoba uslyšel ještě u dveří. A ne jenom ho.

"Oh, přímo jsem šel za Noahem," uslyšel Runeho. Jacob nejspíš musel otevřít dveře a narazit na něj.

"To bych ti nedoporučoval. Asi se blbě vyspal nebo já nevím, ale pravděpodobně ti chce diktovat život a rozhodovat, kdo se s tebou může bavit. Já na tom seznamu bohužel nejsem."

Uslyšel rychlé a naštvané kroky pryč. Za pár sekund se z chodby vynořil Rune. V tu chvíli vypadal naprosto drobounce.

"Ty jsi s ním o tom mluvil?" zeptal se tiše.

Noah se opět posadil. Neodpovídal.

"Říkal jsem ti, že nechci, abys o tom s ním mluvil. Že si to vyřeším sám. Nic to není."

"Neměl jsem na výběr," začal Noah. "Jacob se chová divně a ostatní si toho taky začínají všímat. Mason se mě před odjezdem ptal, co s ním je."

"A?" zeptal se nechápavě Rune. "To nemusí se mnou vůbec souviset."

"Ale souvisí. Znám Jacoba už dlouho a takhle se začal chovat, když jsi-"

"Jak chovat? Co dělá? Přiznávám, vykolejilo mě, jak mi položil ruku na stehno před pár dny před tvým bytem a zeptal se mě, jestli někam nezajdeme. Proto jsem se tě ptal, jestli není gay. Ale není, ne? Sám jsi to říkal. Tak je Jacob jen člověk, co úplně neví, co je osobní prostor, no. Takových lidí je plno a nemusí to nic znamenat."

Noah začal vrtět hlavou. To nebyl Jacob. Rune ho neznal.

"Proč ho tak bráníš?" zeptal se.

"Protože mi nic neudělal. A ty děláš z komára velblouda," odpověděl. Celou dobu mluvil až podezřele klidně.

A neříkal pravdu. To Noah lehce rozeznal. A když s těmi slovy Rune odešel z pokoje, začal přemýšlet, co všechno se tak mohlo stát za ten týden od toho, co Jacob vysazoval Runeho u Noaha.

✧