✧ Noah Bloom ✧

Kolik kamer bylo potřeba k natočení finálového večera? Určitě mnohem víc, než Noah očekával.

Ne, že by čekal jednu kameru a paní, která by chodila kolem, aby živě vysílala přes telefon na Facebooku, ale taky nečekal pět kamer pod pódiem, minimálně tři v hledišti a ani nevěděl kolik na pódiu. A v zákulisí. Tam byly kamery taky. Později se ještě objevili muži s přenosnými kamerami v rukách.

Runeho i jeho samotného to znervóznilo, ne že ne. Jestli udělají chybu, zaznamená to minimálně deset kamer. A uslyší to tisíce lidí.

Finále se odehrávalo na předávání cen vážné hudby, proto se to vysílalo. Samotná soutěž neměla být dlouhá, přece byly ve finále jen tři dvojice, které toužily po vítězství. Ale i tak museli dát ze sebe všechno - ne jenom kvůli vítězství, ale i kvůli faktu, že divadlo bylo plné těch nejvýznamnějších světových jmen vážné hudby.

Stáli s Runem v zákulisí za oponou a snažili se nahlédnout, kolik lidí už v divadle bylo. Program byl jasný, večer otevírala finálové trojice houslistů, pak se měly předat první ceny, a na to první soutěžní vystoupení. A pořád dokola - ceny, vystoupení, ceny, vystoupení. A vyhlášení.

Noah chytil Runeho za ruku, aby mu přes zmatek panující kolem naznačil, že by se měli odebrat opět do šatny. Času měli dost, jelikož vystupovali jako poslední.

Cestou do šatny Noah zahlédl, že přijeli zdravotníci. Jeden muž a jedna žena pro případ, že by se něco stalo. Noah se modlil, aby je tentokrát nepotřebovali.

"Jsi nervózní?" zeptal se Rune zničehonic, když Noah zavřel dveře od jejich šatny. Byla to příjemná změna, že ji měli jen pro sebe, když první kolo v ní byli namáčklí s dalšími čtyřmi vystupujícími.

"Tolik kamer jsem nečekal, to mě rozhodilo," přiznal se Noah. Vzal ze stolu láhev s perlivou vodou a podal ji Runemu. "Točí se ti hlava? Napij se."

Noah už na Runem vše viděl, ani nemusel promluvit. Všiml si, že když si Rune sedl, chytil se hned za hlavu.

"Jo, ale nic strašného," odpověděl Rune a vzal si od Noaha vodu. Napil se.

Noah si před něj dřepl. "Víš, co jsme si řekli. Kdyby se cokoliv dělo, hned mi řekni. Není to sranda."

"Já vím, já vím," mávl rukou Rune. "Ale jsem v pohodě, vážně. Cítím se jako před každým kolem."

Noah přikývl, nezbývalo mu nic, než mu věřit. Proto se zase postavil a vzal do rukou housle. Měl přibližně půl hodiny, než měl večer začít, a tak se začal rozehrávat.

Netrvalo dlouho než pro něj přišla produkční, aby se šel nachystat na místo. Museli ještě naposled vyzkoušet zvedající se pódium a doladit poslední detaily. A tak se Noah s Runem prozatím rozloučil pusou do vlasů a odešel.

Hned, jak došel na místo, uviděl své soupeře. Byl si celkem jistý, že jednoho z nich porazí, ale ten druhý pro něj byl tak trochu hrozbou. Zdvořilostně se s nimi přivítal.

Zkouška netrvala dlouho a za chvíli už stáli na místech připraveni otevřít celý slavnostní večer. Noah měl tu čest stát uprostřed, jelikož poslední kolo dostali s Runem nejvíce bodů, i když náskok nebyl nijak velký. Za chvíli světla zhasla. Sál utichl. Noah zavřel oči, když se opona začala otevírat. Za jejich zády se začaly promítat zlaté animace doprovázející jejich vystoupení. A Noah hned z prvního potáhnutí smyčcem věděl, že tenhle večer bude jeho.

✧

Když si Noah myslel, že se jim tento večer podaří, ještě netušil, jakou měl pravdu. Předávání cen probíhalo jako po másle a netrvalo dlouho, než na ně přišla řada. Rune nemluvil, šla na něm vidět nervozita, ale Noah věděl, že je jinak v pořádku. Neměl nejistou chůzi, dýchal pravidelně a ještě než šli na pódium, usmál se na Noaha a sebejistě ho políbil pro štěstí.

A když začali hrát, Noahovo tělo se naplnilo takovým adrenalinem, že nevnímal nic než sebe a Runeho tóny. Jejich harmonie do sebe zapadaly jako skládačky, člověk by řekl, že je to nahrávka ze studia, kterou stokrát upravili, aby byla dokonalá.

Hráli jako nikdy. Několikrát se na sebe s úsměvem podívali, přičemž si vyměnili rychlá slova. Je to naše, řekl mu Noah pohledem. Rune přikývl.

Jakmile dohráli, sálem se roznesl potlesk, ale Noah si diváků ještě nevšimal. Čekal na Runeho, až k němu dojde, aby se mohli uklonit. Hned po poslední notě si všiml, jak Runemu vyčerpaně spadly ruce do klína a zavrávoral.

Pomalu se postavil ze stoličky, pobral si noty a pomalým krokem došel k Noahovi. I když byl Noah naprosto nadšený z jejich výkonu (a obecenstvo očividně taky), teď nespouštěl oči z Runeho. Hned, jak k němu došel, zahákl se za jeho ruku, kdyby se Runemu udělalo až moc špatně. Uklonili se, a pak se vydali pryč z pódia.

Jakmile zmizeli z pohledu diváků, Noah vzal Runemu noty a začal ho pobízet, aby se posadil. Rune začal vrtět hlavou. "Já to na tobě vidím," zasyčel Noah. "Sedni se."

"Do šatny dojdu," zašeptal Rune a dal se i přes Noahovy protesty dál do chůze. Ten protočil očima, ale dohnal ho, aby ho mohl podepřít.

V šatně si Rune konečně sedl a Noah mu podal připravený prášek a vodu. "Musíš se uklidnit," zdůvodnil, když se Rune nechápavě podíval na prášek, který mu podával.

Zavrtěl hlavou. "Nebudu do sebe cpát prášky, když to není potřeba," řekl a vzal si od Noaha jen lahev s vodou. Noah už chtěl něco namítnout, když někdo zaťukal na dveře jejich šatny a dovnitř vstoupila zdravotnice.

"Všechno v pořádku?" zeptala se. Noah věděl, že jsou zdravotníci informováni o Runeho nemoci, a tak ho to ani nepřekvapilo. Přikývl. "Nejspíš jo. Jen si potřebuje odpočinout."

Zdravotnice přikývla. "Kdyby něco, jsem hned za dveřmi."

Noah poděkoval a otočil se zpátky na Runeho. Byl rozvalený v sedačce a potil se. Proto si vytáhl z náprsní kapsy saka složený kapesníček, který byl sice na ozdobu, ale teď ho potřeboval využít jinak. Došel k umyvadlu a namočil ho studenou vodou. Při tom mu zapípal mobil.

Uchechtl se "Aurora píše, že ji nechtějí pustit do zákulisí. Ale prý jsme byli úžasní a tvoje máma i brečela," oznámil Runemu.

Jakmile k němu došel, aby mu utřel pot z čela, Rune se usmál. "Naprosto jsme to zabili tam. Tak dobře se nám to snad ještě nepovedlo zahrát."

"Jo, to jo," potvrdil Noah a přiložil mu mokrý kapesník k čelu. "Zvládneš to tady sám, zatímco půjdu na vyhlášení, nebo mám říct té zdravotnici?"

Rune zničehonic otevřel oči, které měl doteď zavřené, a zamračil se na Noaha. "Jdu s tebou."

"Je ti špatně," připomněl mu Noah. "Vždyť jsi sotva stál. Na vyhlášení vždy chodím sám, jelikož ti bývá špatně."

Rune nasucho polkl. "Vydržím tam deset minut stát. Chci být alespoň na jedno vyhlášení s tebou," řekl pomalu.

Noah to neviděl jako dobrý nápad. Snad ve všech kolech soutěže si byl cenu převzít sám, jelikož Runemu bylo blbě. Vyhlášení mělo byt tak za čtvrt hodiny. Přitom se Rune nepřestával potit a měl stále zrychlený dech.

"Nevím, jestli je to dobrý nápad," přiznal se Noah.

Rune k němu natočil hlavu. "Je. Věř mi."

A tak za dvacet minut stáli společně na pódiu. Šlo vidět, že Runemu není nejlépe, ale stál rovně a snažil se na sobě vše skrýt. Noah stál dva kroky před ním, jelikož houslisté stáli v první řadě a jejich doprovody za nimi.

Jak taky Noah předpovídal, na třetím místě neskončili. Cenu si přebral Nicholas, houslista z Kanady, u kterého si byl Noah jist, že ho porazí. Za bouřlivého potlesku si přebral cenu.

Pak zůstal stát v popředí on a Victor, jeho největší rival za celou soutěž.

"Napětí stoupá," okomentoval situaci moderátor. Měl pravdu, Noahovo srdce bilo jako o závod.

Ucítil, jak se k němu někdo zezadu přiblížil. "Dáš to," zašeptal mu Rune do ucha. "Jsi ten nejtalentovanější a nejskvělejší člověk, co znám."

Noah se pousmál a schoval jednu ruku za zády, kde vyhledal tu Runeho. Pevně ji stiskl.

Zahráli to perfektně, ano, ale to Victor s jeho klavíristkou taky. Opravdu se neodvážil ani myslet na to, jak tohle skončí.

Kolem nich začala hrát hudba, do které se ozývalo falešné bití srdce. Noah tohle nesnášel.

"Prosím zbývající houslisty, aby udělali tři kroky dopředu," vyzval je moderátor. Noah se ohlédl na Runeho, když musel pustit jeho ruku, a možná se mu to jen zdálo, ale z toho rychlého pohledu mu přišlo, že Runemu není ani trochu dobře. Musel ale jít vpřed.

Ocitl se tak po levém boku moderátora, Victor po pravém. Noah měl neuvěřitelné nutkání se otočit a podívat se na Runeho, ale nemohl. Najednou nevěděl, jestli mu více bije srdce kvůli vyhlášení nebo Runemu.

"Oznámím druhé místo," řekl výrazně moderátor. "Tím pádem se druhý soutěžící automaticky stává vítězem."

Noah to napětí nesnášel. Tak moc to nesnášel. Stál s pohledem sklopeným k zemi a přišlo mu, jako by čekal na rozsudek smrti.

"A stříbrné pásmo získává..." zahřměl moderátorův hlas. Noah ze sebe vydechl všechen vzduch. "Noah Bloom a jeho klavírní doprovod, Rune Johansen! Gratuluji, Victore, jste vítězem soutěže..."

Ostatní slova se v Noahově hlavě ztratila. Nebylo to proto, že by ho zklamalo druhé místo, on vlastně ani nezaznamenal, že skončili s Runem druzí. I přes hlasitou hudbu, která začala hrát s ohlášením jejich jmen, se mu totiž do uší zařízl zděšený výkřik někde za ním.

Místo toho, aby si šel Noah přebrat svou cenu, otočil se.

Za ním panoval zmatek, ale jedno viděl jasně. Jasně viděl Runeho na zemi, vypadal jako hadrová panenka.

Nejprve zamrzl na místě. Všechno se dělo tak rychle. Celý sál vstával, aby se pořádně podíval, co se děje, několik lidí pohotově k Runemu přiběhlo.

Noaha donutil k pohybu až další výkřik, který ze sebe vydal klavírista, který skončil na třetím místě. Dřepěl u Runeho, když zakřičel: "Zdravotník! On nedýchá!"

V tu chvíli se Noah rozběhl. Rozběhl se a dopadl na kolena vedle Runeho. A měli pravdu. Runeho hrudník se opravdu nezvedal.

Zdravotníci doběhli téměř okamžitě a všechny od Runeho odstrčili, včetně Noaha. Chtěl se okamžitě k němu vrátit, ale někdo ho popadl za paže a zastavil. V tu chvíli se Noahovi do očí nahrnul vodopád slz, když sledoval, jak Runeho resuscitují.

✧

pls,,, don't kill me. většinu času jsem milá, vážně.

taky, mám už předepsané kapitoly až do konce (dalších pět) a na ig nejvíc hlasů mělo, že chcete kapitoly každý den nebo 2x týdně. tak to zprůměrujeme, ne? novou kapitolu BS vždy přidám ob den! :D Takže v úterý v šest!