✧ Rune Johansen ✧

Noahovo náhlé onemocnění je rozhodilo. Na druhý den se cítil ještě hůř než den předtím, a tak žádné hraní neprobíhalo. Ani den poté. Nakonec se pustili zpátky ke cvičení přesně týden před soutěží. Přišlo jim, jako by celý patnácti minutový program cvičili od začátku.

Ale už přišel den D. Seděli v zákulisí divadla, ve kterém se první kolo odehrávalo (museli vyjet v šest ráno, aby tam byli včas). A i když si byli vždy jistí, že do dalšího kola určitě postoupí, teď už jim to tak jasné nebylo.

Noah byl jeden z nejlepších houslistů snad v celé zemi, ale s Runem neměli ani zdaleka tolik času, kolik by chtěli.

Rune věděl, že před každou soutěží Noah ještě sedí s očima v notách a neustále dokola si projíždí své party, aby měl jistotu, že na nic nezapomene. Tentokrát to bylo jiné.

"Všechno v pohodě? Chceš přinést vodu nebo něco?" zeptal se ho Noah už snad po třetí. Rune se uchechtl, ale zavrtěl hlavou.

"Jsem v pohodě, vážně."

Oba byli nervózní, samozřejmě. A proto se Noah nadměrně staral, jako by Runeho srdce mělo kvůli stresu přestat pracovat na místě.

Noah se na něj podezíravě podíval.

Rune mu položil ruku na koleno. "Cítím se dobře, neboj. Nervózní, ale dobře. Kdybych něco cítil, řeknu ti, neboj."

Noah váhavě přikývl a přesměroval svou pozornost zpátky k notám. Rune to měl přesně naopak. Nechtěl své noty vidět, dokud nebude sedět před klavírem. Stejně to uměl téměř nazpaměť a noty měl jen pro jistotu.

Netrvalo ani pět minut, než k nim došla nějaká starší paní s papíry v ruce. "Noah Bloom a Rune Johansen?" zeptala se. Noah zvedl pohled a oba přikývli. "Za pět minut jste na řadě," oznámila a odešla tak rychle, jak se objevila.

Rune si skousl spodní ret. Opakoval si, že je to jen první kolo, že to špatné teprve přijde, ale na druhou stranu, neměli to nacvičené tak dokonale, jak by si přáli. A to především jedno místo přibližně uprostřed skladby, kde měl Noah tendence zrychlovat a Rune se s ním snažil vždy držet krok a nenápadně mu naznačit, aby zase zpomalil.

Vydechl ze sebe všechen vzduch. Noah se dal do pozoru. "Dobrý?" zeptal se.

Rune se postavil. "Jo, všechno v pohodě. Pojď, jdeme se připravit," usmál se slabě a natáhl k Noahovi ruku. Noah odložil noty, které on použít nesměl, a vzal si do jedné ruky housle. Druhou rukou si propletl s Runem prsty.

Cestou je potkalo několik překvapených pohledů, nejspíš to, že vystupující randil se svým doprovodem tady nebylo nějak časté. Rune si v tu chvíli vzpomněl na to, jak s ním Noah na začátku nechtěl nic mít a musel se pousmát.

Soutěžící před nimi už dohrávali jejich patnácti minutový program. Rune to věděl, jelikož skladbu, kterou hráli, znal skoro nazpamět, když na konzervatoř taky občas někoho doprovázel a tohle hráli.

Byl v tu chvíli tak nervózní, až mu přišlo, že mu každou chvíli vyskočí srdce z hrudi. Nechtěl ale Noahovi nic říct, aby mu nedělal starosti. Ale bál se, že to pokazí. Bál se, že se mu popletou v ruce, že zapomene na dynamiku, že zrychlí trioly jak to měl ve zvyku. Tolik myšlenek mu běhalo v hlavě, že si ani nevšiml, když oznámili jejich jména, dokud mu nevklouzla Noahova ruka na pas. Dal mu rychl polibkek.

"Hodně štěstí, řekl bych," usmál se. Rune se probudil z transu a usmál se zpátky.

"Tobě taky."

Pak za potlesku několika málo přítomných šli na pódium. Uklonili se, Rune se posadil za klavír, připravili se. Bylo takové ticho, až Rune slyšel bití svého srdce.

Navázali s Noahem oční kontakt. Noah na něj ještě mrkl a pousmál se, než nepatrně pokýval hlavou a naznačil začátek sklaby.

Noah zahrál své předtaktí a Rune se k němu vzápětí přidal. Už nebylo cesty zpět. Hráli na pódiu před zraky pěti porotců, dalších soutěžících a několik málo lidí z veřejnosti, co se přišli podívat.

Když na to později Rune vzpomínal, uvědomil si, že skoro nedýchal. Alespoň prvních několik minut zadržoval dech a taky hrál se skoro zavřenýma očima. Opravdu se divil, že ani jednou nešáhl vedle.

Několikrát za skladbu se na sebe s Noahem podívali, což Runemu vždy dodalo novou vlnu odhodlání a jistoty. Proto mu asi i přišlo, že uběhlo teprve pět minut, když skladba skončila.

   Rune zvedl pohled od klaviatury. Celý sál už tleskal a tak si uvědomil, že by taky mohl vstát a jít se uklonit za Noahem. A tak urychleně udělal. Což možná neměl, jelikož se mu zamotalo hlava.

   Už čekal katastrofu. Už se viděl na zemi před zraky všech přítomných, ale k jeho překvapení to nějak ustál. Viděl, jak se Noah naježil, ale Rune se urychleně postavil vedle něj a dělal jakoby nic. Nemotorně se uklonili, Rune si vzal noty a odešli z jeviště.

   Hned, jak je nikdo ze sálu už nemohl vidět, si Rune dřepl. Těžko se mu dýchalo.

   Skoro ani nevnímal, nevěděl moc, co se děje, jen kolem sebe cítil Noahovy ruce. Za chvíli u nich dřepěl zdravotník a Rune na své tváři ucítil nějakou masku. "Dýchej," slyšel slabě Noahův hlas.

   Zdravotník mu kontroloval tep. Nepatrně slyšel, jak se s ním Noah baví. Jo, má nemocné srdce. Ne, je schopný vystupování. Tohle se ještě nikdy nestalo.

   Po chvíli, když už Rune začínal přicházet ke smyslům, zdravotník promluvil. "Nemyslím si, že to má něco společného s jeho srdcem," promluvil. "Spíš to vypadá na záchvat úzkosti. Mohlo to nastat ze strachu o jeho zdraví, jestli teda má nemocné srdce."

   Jo, přesně to to bylo, odpověděl Rune, ale nic z něj nevyšlo. Přece jen měl na sobě tu pitomou kyslíkovou masku.

   Zvedl ruku a masku si sundal. "Jsem v pohodě," řekl slabě a zdravotník si k jeho překvapení masku vzal a nedal mu ji zpátky.

   Zhluboka se nadechl. Všiml si Noahova ustaraného pohledu. No, z tohoto bude ještě zajímavá konverzace.

   O několik minut později mu Noah pomohl, aby si sedl alespoň na nějakou židli. Dlouhou dobu seděl tiše před ním a uběhla snad věčnost, než promluvil. "Jak si to dokázal zahrát tak dokonale a nezhroutit se hned na pódiu, to by mě vážně zajímalo. A máš můj obdiv."

   Rune se pousmál. "Přece si nezničím image."

   Noah protočil očima a krátce se zasmál. "Ale vážně. Zahráli jsme to opravdu dobře. Teda alespoň podle mě."

   Rune se divil, že tady po něm nevyjížděl se slovy já ti to říkal, věděl jsem, že je to špatný nápad a tak dále. To si nejspíš nechával na později. Místo toho vzal ze stolu láhev s vodou a sedl si vedle Runeho. Jednou rukou ho objal. "Už dobrý?" zeptal se.

   Rune se napil a odložil láhev stranou. Pak si hlavu položil na Noahovo rameno. "Mnohem," odpověděl spokojeně a upřímně.

✧