36| taky ti dám ultimátum
✧ Noah Bloom ✧
Hned jak Brent odešel, Noah se vyčerpaně vyvalil na postel a vydechl. Naprosto nevěděl, co má dělat, ale celá tahle situace s Brentem se mu nelíbila.
Nečekal, že když půjdou zpátky do Noahova bytu, aby si Brent mohl vyzvednout noty na skladby, které si dříve v kavárně vybrali, stane se toho tolik. Teď byl Noah neuvěřitelně zmatený a naštvaný.
A netrvalo dlouho, než se z chodby ozvaly hlasy a hlasité rány. Noah vytřeštil oči, vyskočil na nohy a rozběhl se ke dveřím. Hned jak otevřel, uviděl něco, co nečekal.
Brent zrovna držel Runeho přimáčklého ke zdi a jeho pěst se setkala s Runeho tváří. Vypadalo to, že už si několik ran stihli vyměnit.
"Panebože," zamumlal si pro sebe a doběhl k nim. Snažil se Brenta od Runeho odstrčit, ale Brent byl vyšší a silnější, a tak mu to zrovna nejlépe nešlo. Rune se snažil pálit zpátky na Brenta, ale pak najednou jako by vypnul a celé jeho tělo se uvolnilo. Začal lapat po dechu a v Noahově hlavě začaly houkat sirény.
Nechtěl nikomu ublížit, ale v tu chvíli sebral vše, co v sobě měl a Brenta odstrčil. "Jsi normální?" křikl na něj krátce a dřepl si k Runemu, který po zdi sjel do sedu.
"On si začal!" bránil se Brent. Z nosu mu tekla krev.
Noah se na Brenta naposledy otočil. "Rune je nemocný. Má slabé srdce, ty idiote."
Pak veškerou svou pozornost přesměroval zpátky k Runemu. Byl při smyslech, oči měl slabě otevřené a díval se na Noaha. Když Noah zvedl ruku k jeho tváři, aby se podíval, jak na tom je, Rune ho odstrčil.
"Nech mě," vyprskl slabě. Začal se sbírat a snažil se postavit na nohy, ale Noah ho zastavil.
"Ještě počkej," sykl na něj. Rune se svalil zpátky na zem.
Brent si k nim dřepl, najednou v jeho očích Noah viděl starost. "Nevěděl jsem-"
"Co jsi mu nakecal? Proč tě praštil?" zeptal se ho Noah naprosto bez emocí. Brent mlčel. A Rune vedle nich tiše zakňučel.
"Volám sanitku," konstatoval Noah a už začal hledat mobil po kapsách, ale Runeho slabý hlas ho zastavil.
"Nevolej. Jsem v pohodě. Jen se mi chvíli udělalo nevolno," řekl tak plynule a jasně, že mu Noah i uvěřil, že šlo jen o chvilkový stav. Pak se Rune otočil na Brenta a zasyčel: "Vypadni odsud. Nebo klidně budu riskovat svůj život, abych tě mohl praštit ještě jednou."
Brent byl nejspíše z celé té náhlé situace a z Runeho stavu zmatený, a tak nevypálil zpátky, nebránil se. Jen se postavil. "Jen jsem se bránil, nevěděl jsem-"
"Prostě jdi pryč!" vykřikl Rune, až se Noah divil, kde se to v něm v tu chvíli vzalo. Brent začal pomalu couvat, až nakonec zmizel za rohem. Noah vzal Runeho za ruku s úmyslem, že mu pomůže vstát a odvede ho dovnitř do bytu, jenže Rune ho odstrčil.
Odstrčil Noahovu ruku, přitáhl si kolena k tělu a oči mu začaly slzet. "Nech mě být. Prostě mě nech na pokoji."
Noah byl zmatený jako snad nikdy. Ale snažil se zachovat chladnou hlavu. "Rune, ať už ti nakecal cokoliv, teď musíš jít se mnou dovnitř. Jsi zraněný."
Rune vypadal naprosto zdrceně a Noaha pohled na něj bolel. Nevěděl, proč ho Rune nenechá se ani přiblížit, ale trhalo ho to na kousky.
Pak se Rune dal konečně do pohybu, setřel si slzy a snažil se postavit na nohy, ale očividně šlo vidět, že se mu motá hlava. Noah v tu chvíli neřešil, že Rune od něj chce pravděpodobně dvoumetrový odstup a pomohl mu. Kupodivu ho znovu neodstrčil.
Ode dveří Noahova bytu byla nejblíže postel, a tak dovedl Runeho právě tam. Posadil ho na kraj. "Jdu pro něco na ty rány," zamumlal. Rune se na něj ani nepodíval.
Jakmile se vrátil s malou lékárničkou, co našel, kde byla dezinfekce i vatové polštářky, vrátil se k Runemu. Tiše se vedle něj postavil, navlhčil jeden polštářek, vzal jeho tvář do dlaní a pomalu mu začal čistit krev kolem rtu.
Rune sykl. Noah se mu tiše omluvil.
Nikdo nemluvil. Noah nezačínal konverzaci, jelikož Rune se na něj ani nepodíval, z čehož usoudil, že s ním nechce mluvit. Ale jakmile se Noah přemístil k Runeho obočí, navázali oční kontakt a Rune zašeptal: "Opravdu si s ním... však víš."
Noah se zastavil uprostřed pohybu. "Nevím. Jsem z tohoto celý tak zmatený, že nevím, co teď myslíš."
Rune se znovu zahleděl do země. Slova z něj lezla jak z chlupaté deky. "Říkal, že skvěle líbáš. A měl na krku cucflek, který vypadal, že mu někdo udělal dneska."
Noah spustil ruku a odhodil špinavý vatový polštářek za dalšími špinavými. Povzdechl si, když chystal nový. "Věříš mně nebo jemu?" zeptal se.
"Tobě," odpověděl Rune ihned.
"Tak ti říkám, že se nic nestalo a nikdy bych to nedovolil. Brenta nesnáším," řekl upřímně. Utřel Runemu poslední stopy krve z obličeje.
"Proč mi to teda řekl?" vyptával se Rune.
"Byl naštvaný."
"Proč?"
Noah rychle uklidil vše zpátky do lékárničky a palcem stáhl Runeho spodní ret, aby se mohl podívat na jeho ránu, když už kolem nebyla žádná krev. Nebyl to pěkný pohled, ale usoudil, že zašít to potřebovat nebude.
Pak si uvědomil, že Runemu neodpověděl. "V té kavárně jsme opravdu probírali noty. Pak jsme šli sem, aby si mohl vzít noty, na kterých jsme se tam domluvili. A po rozhovoru s tebou jsem tedy vytáhl, proč jsme museli jít do kavárny. Proč si vyžaduje zkoušky navíc s tím, že něčemu nerozumí, když pak stejně vše zahraje bez chyby. A tak z něj vypadlo, že ke mně cítí něco víc."
Rune nijak nezareagoval. Ani se nepohnul. Jen se na Noaha díval s naprostým prázdnem v očích.
"A tak jsem mu dal noty a vyhodil ho. Když mi to řekl, nejspíš mě chtěl i políbit, ale dal jsem mu facku. Takže když tě pak potkal na chodbě, nejspíš tě chtěl vyprovokovat a nás rozdělit. A netuším, kde vzal ten cucflek, já si ani žádného nevšiml. Ale v té kavárně byl až podezdřele dlouho na záchodech, tak se možná vykousl s něký tam, nevím," vysvětlil. Modlil se, aby mu Rune uvěřil, protože nevěděl, co by dělal, kdyby ne. Nemohl Runeho ztratit.
Rune odvrátil pohled a začal si hrát s prsty. "Takže můj bývalý, se kterým teď trávíš většinu času, tě má rád. Super. Nějaký horší zprávy by tam nebyly?"
Noah natáhl ruku a propletl si s Runem prsty. Rune na něj koukl. "Je konec. Po dnešku nepřichází v úvahu, že by mě doprovázel. Tohle až moc podělal."
"Ale ta soutěž-"
"Tak žádná nebude. Nebudu trávit čas s někým, kdo tě zmlátil," přerušil ho Noah. Tvářil se naprosto vážně.
"Já si ale začal," odpověděl tiše Rune. "Můžu si za to sám a vím, že ta soutěž pro tebe znamená hodně."
"A jak by ses cítil, kdybych nadále hrál s tvým bývalým, který se zrovna přiznal, že mě má rád, hm?" Tím ho Noah dostal do pasti. Rune se zamračil. "No vidíš. Stejně bych ti tím přidával mnohem více stresu, než kdybys se mnou hrál sám," uchechtl se.
"Takže když teď bude místo o klavíristu volné, můžu to zkusit?" zkusil to Rune. "Věnoval si tomu už tolik času a víš, že já tu skladbu dávno umím z konzervatoře. Stačí nám se jen sehrát a měsíc je času dost-"
"Znáš moji odpověď," přerušil ho Noah. "Tak žádná soutěž nebude, však přijde jiná. Alespoň nemusíme řešit, co by se stalo, kdybych vyhrál a musel odjet do New Yorku."
"Říkal jsem ti, že bych jel s tebou," zamumlal Rune uraženě. Pak se narovnal a seběvědomě promluvil: "Není ti to snad líto? Soutěž na kterou ses chystal snad už dva roky? Odhodit to měsíc před začátkem kvůli mně?"
"Není to kvůli tobě-"
"Kdybychom spolu nebyli, nic z tohoto všeho by se nestalo. Soutěžil bys. Takže ano, je to kvůli mně a můj názor nezměníš. Takže mě nech to alespoň vše napravit. Nech mě tě doprovázet," prosil Rune. Noah nepřestával vrtět hlavou.
"Je to riskantní, Rune," odpověděl.
"A já ten risk chci vzít! Nechci jen sedět na zadku a dívat se, jak se kvůli mně vzdáváš všeho," nenecháva se Rune. Noah se postavil a začal se nervózně procházet po místnosti. Cítil, že se blíží hádka, ale to nechtěl.
"Rune, prostě-"
"Víš co? Tak já ti dám taky ultimátum. Bude to jedině fér. Buď mě necháš tě doprovázet, což je čistě moje rozhodnutí a víš, že s nikým jiným bys to do prvního kola docvičit nestihl, nebo je mezi námi konec. Protože já nechci být ten, kdo tě bude v životě brzdit. Dělám ti jen problémy a ani nevíš, jak blbě se kvůli tomu cítím. A cítil bych se, kdybys tu soutěž kvůli mně zahodil."
Noah se zastavil. Doufal, že když se otočí, Rune se bude smát, řekne, že to byl jen vtip. Ale Rune se tvářil naprosto vážně.
✧
VESELÉ VELIKONOCE! :D
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro