✧ Rune Johansen ✧

Rune panikařil. Vlastně už od včerejška, tiše panikařil, aby Aurora nic nepoznala. Normálně by s takovým problémem zašel za ní, jenže na to byla až moc zapojená, nebo za Noahem, ale ten byl přímo jeden z aktérů oné situace. A on byl ten druhý.

   Nevěděl, proč si jeho mozek myslel, že políbit Noaha na tvář je dobrý nápad. Nebylo to tak, že by se mu Noah nějak líbil, pořád ho bral jen jako kamaráda, ke kterému nic necítí, i když měl poslední dobou pochybnosti. Rozhodně by ho ale jen tak na tvář nepolíbil, i kdyby se mu kdo ví jak líbil.

   Rozhodně to mezi nimi pokazil. Co si teď Noah musí myslet, když ještě Runemu kdysi říkal, že by si nikdy nezačal s někým, kdo ho doprovází, protože by ho to pak rozptylovalo od pořádného cvičení.

   A teď to vypadalo, že mu Rune naznačil něco úplně jiného.

   Taky s ním pořádně od soutěže nebavil. Ano, byl to jen den, jenže Rune si s Noahem psal skoro pořád. Nepovažoval ho už jen za někoho, koho doprovází na klavír, považoval ho za nejlepšího kamaráda, kterého tady po odstěhování měl.

   Ale celý den byl jeho mobil ticho. Jen někdy pípl, když mu přišlo další pogratulování k výhře v soutěži. 

   Noah ani nepřišel na zkoušku. A podle zmateného pohledu dirigenta to ani neoznámil. Nemuselo se to týkat jeho, ale taky mohlo, takže se Rune překonal a cestou ze zkoušky se stavil u Noaha.

   Přímo když přijel, vycházela z budovy nějaká postarší paní, a tak popoběhl, aby se mu nezabouchly dveře před nosem. Nezdržoval se výtahem, prostě jen vyběhl schody do nejvyššího patra. 

   Noahův byt vlastně nebyl byt. Byla to půda, ke které už ani výtah nevedl, ten končil o patro níž a k jeho dveřím už se muselo dojít pěšky po schodech. Ty taky vypadaly, jako by se měly skoro rozpadnout.

   Jednou mu Noah vyprávěl, jak k němu přišel. Zoufale hledal levný byt a někdo z orchestru mu doporučil jednu nájemnici, která kromě půdy neměla ale žádný byt volný. Jenže jí bylo Noaha líto a tak mu nechala alespoň půdu za nižší cenu, jelikož okna tolik netěsnila a někdy v jeho bytě byla zima.

   I tak si ale Noah myslel, že je to snad ten nejhezčí byt, co kdy viděl, ještě jak ho měl Noah umělecky zařízený.

   Došel ke dveřím a bez váhání zazvonil. Zaťukal. Dřív, než by si to mohl rozmyslet.

   A otevřel mu člověk, kterého čekal snad nejméně na světě.

   Rune automaticky udělal několik kroků dozadu, až narazil do zdi za ním, jelikož chodba byla úzká. Vytřeseně se díval na Jacoba před ním.

   Jacob ho nejspíš taky nečekal. Jeho pusa zůstávala otevřená bez jediné hlásky až moc dlouho. 

   Jakmile Noah zaregistroval, kdo zvonil, stoupl si vedle Jacoba. "Rune," vydechl překvapeně.

   Ten jen polkl. Na víc se nezmohl.

   "Jacob je právě na odchodu, že?" řekl Noah a s falešným úsměvem se na Jacoba podíval. Jenže Jacobův pohled stále visel na Runem. Ten se toho snažil nevšímat a díval se na druhou stranu.

   "Jacobe," oslovil ho Noah, trochu více nepříjemně. 

   Rune si odkašlal a trochu se uvolnil. Přestal se dívat do prázdna. Furt ale mlčel.

   Jacob už vypadal, že se dá na odchod, jenže místo toho udělal krok k Runemu a natáhl k němu ruku. "R-"

   Noahův silný hlas ho ale přerušil. "Nepřibližuj se k němu, sakra!" zařval a strčil do Jacoba, který tak odletěl na druhou stranu. 

   Rune zavřel oči. Tohle mu až moc připomínalo události v hotelu.

   Noah ho popadl za ruku a vtáhl ho k sobě do bytu, dveře hlasitě práskly. Hned na to začal zuřit. "Já toho člověka tak nenávidím, tak moc!"

   Rune stal uprostřed místnosti a připadal si jak nahý. "Co chtěl?" zeptal se téměř šeptem. Zloba v Noahových očích ho upřímně trochu děsila.

   "Přišel sem mi pogratulovat k výhře v soutěži, nejspíš to musel vědět od Masona. A pak se snažil spravit naše kamarádství, jako by tady snad byla šance, že se s někým jako je on budu nadále bavit." Noah se posadil na postel a schoval si tvář do dlaní.

   "Pak se mě začal ptát na tebe. Jestli je šance, že by to s tebou spravil. Pěkně jsme se pohádali. Byl fakt přímo na odchodu, když jsi zazvonil."

   Rune přikývl. Nějak nevěděl, co má v tu chvíli dělat, naštvaného Noaha zažil jen párkrát, to jen u první záležitosti s Jacobem a pak na jedné zkoušce jednoho zájezdu, kdy cvičili na soutěž a Noah se naštval tak, že odešel.

   Tak poznal ty stránky, o kterých Noah vždy mluvil. Teď znovu. A opět nevěděl, co dělat.

   Nakonec ale promluvil. "Co bude dělat teď? Když už nehraje v orchestru."

   Noah se furt na něj ani nepodíval. "Vrací se do armádního orchestru, kde hrál předtím," odpověděl prostě.

   Nastalo další trapné ticho. Runeho až překvapovalo, jak Noaha trápila celá ta věc s Jacobem. Ano, byl to jeho kamarád, který udělal něco špatného, ale týkalo se to jen Runeho. Jacob byl jeho problém, ne Noahův.

   Posadil se na postel vedle něj. Noah ho furt nijak nezaregistroval, jen se soustředil na své dýchání, aby se uklidnil. 

   "Noahu?"

   "Hm?"

   "Promiň, jestli se tě to nějak dotkne, ale proč tě to celé s Jacobem až tak štve? Ty jsi z toho doslova vždy více rozhozený jak já."

   Noah se na něj poprvé podíval od toho, co Jacob odešel a to bylo už dobrých pět minut. Nic ale neříkal.

   "Třeba Mason a Ella se s ním baví dál. Dobře, neví všechno-"

   "To je to," přerušil ho Noah. "Sám jsi to řekl. Neví všechno, já to doslova viděl. Je mi jedno, že byl můj snad nejlepší kamarád, lhal mi a ublížil tobě, což já nesnesu. Zklamal mě. A naštval."

   Jeho hlas byl víc nepříjemný, než by se Runemu líbilo. Z druhé strany ho ale jeho slova zahřála u srdce.

   "Tvrdil mi několik let, jak ho zajímají jenom holky a k tomu si utahoval ze mě. Napadl tě, i když věděl, že na kluky nejsi-"

   "Uhm." Rune vydal nějaký náhodný zvuk, který Noaha zastavil. Tázavě se na Runeho podíval. 

   "Říkal jsi něco?" zeptal se nevinně Noah, ale Rune měl z něj stále trochu respekt, jelikož ta zlost ještě úplně neopustila jeho oči.

   "Ne, jen že... Nikdy jsem ti to vlastně neřekl, nebyla nějak vhodná doba, " Rune se nervózně poškrábal na zátylku. "Líbí se mi kluci. Bože, já zbožňuju kluky."

   Noah nadzvedl jedno obočí. "Oh," bylo jediné co ze sebe vydal.

   "Promiň, že jsem ti to neřekl dřív."

   "V pohodě," zareagoval hned Noah. "Já se omlouvám, že jsem to takhle předpokládal, jen jsem si myslel, že když si to nezmínil kdysi, jak ses to dozvěděl o mně, že..."

   "Moc jsme se ještě neznali," vysvětlil Rune. "Moc lidem to neříkám."

   "Jasně, chápu." Noahův has byl najednou mnohem víc příjemnější, a tak se Rune trochu uvolnil, ještě když už před Noahem nic netajil. "A... není ti tohle celý nějak nepříjemný, jo?" zeptal se opatrně. "To, že spolu tolik cvičíme, trávíme čas, to, jak chci čistě profesionální vztah, protože jak jsi mi včera-"

   Rune by se nejraději v tu chvíli vypařil. Musel zčervenat úplně všude. "N-ne! Samozřejmě. Je mi jasný, že mi nevěříš s tím, že ta pusa na líčko byla omyl, ani já sobě ne, nebyl to omyl. Jen jsem byl prostě tak nadšený, že si můj mozek myslel, jak je to dobrý nápad."

   Noah se uchechtl. "Dobře. V pohodě. Takže parťáci i do dalších soutěží?"

   "Samozřejmě," odpověděl Rune bez váhání. A vážně doufal, že to zůstane jen u parťáků do soutěží.

   ✧

nechcete mi pls někdo koupit lístky na lauva and actually go with me, i don't have friends
listen to his new song, it's lit 🤙