Ten náš malý Zbyňěček,
Vyrobil nábyteček.
S míčem doma hraje si,
bratra tahá za vlasy.

Štve i paní učitelku,
Taky děti ve školce,
Že si hraje jenom venku
A jezdí na tříkolce.

Když vstoupil do první třídy,
Sedl si na lavici,
Vzal si všechny školní křídy,
hodil je na polici.

Učitelka je hledala,
Dětí se všech vyptávala,
Kde pak jenom můžou být,
Tak ze světa se vytratit.

Nějak se mi to dneska dobře psalo, aniž bych nad tím nějak moc přemýšlela.. 😄 Asi proto, že vím, o Kom to je a dokázala jsem si ho představit 😄😂 Tato básnička je věnovaná Zbyňovi,  četl ji jako první 😂😂😄
Vymyšleno 9.2.2017 😁😄 v 23:30 😂😂