Jako každý den poslouchám písničky,
Jen málokdy udělám vyjímky.

Hraje písnička veselá,
Mám ohromnou chuť tančit.
Bohužel, když jsem nemocná,
Můžu tak akorát snít...

Když zavřu oči,
Vybaví se mi vzpomínky,
Usnu už radši...
Nevybavujte se mi!

Škaredé vzpomínky,
Co když jsem byla malá staly se mi,
Nestojí za zmínky..
Stačí, že mám určité následky.

Oči zaplněné slzami,
To je to, co stává se mi,
když si jen vzpomenu,
Koho si vzal táta za ženu...

Moji drahou maminku,
Držíc mě v jejím náručí,
Když houpala mě pomalinku,
I když bylo velké nebezpečí.

Na mého tatínka,
Chráně nás do posledních chvil.
Toť má poslední vzpomínka,
Jsem jediná, kdo přežil...

Zpátky v realitě sedím na mé posteli,
V jediném mém azylu, který mi zbyl,
Vzpomínky jsou pryč, když příjde jistý muž,
Teď je jediný, který tu sedí a mě povzbudil...

Trošku více smutnější básnička...
Měla jsem dneska chuť napsat básničku... Inspirovala mě Lydie174 😊 Sice tato básnička není nic moc, ale,... Je na každém, jak si ten konec přebere a pochopí.

Určitě si přečtěte její knížky a úžasnou básničkovou knížku, kde píše opravdu nádherné díla.. 😀

Takže zase za nějakou dobu, ahoj! 😍