Obličej
V zrcadle se vidím celá
Rozcuchané vlasy mám,
Jsem z toho dost vyděšená,
Jenom když se podívám.
Řasenku mám rozmazanou,
Kruhy pod očima nechybí,
Hřebínek, ten dávám stranou,
Hned si to však rozmyslím.
Vyjdu ven a podívám se,
Jaká jsem jen mohla být,
Tam zlaté zrcadlo prodává se,
Toť věc, bez které se nedá žít.
Už jsem hezký upravená,
Udělané vlasy mám,
Jsem z toho dost unavená,
Teď posteli přednost dám.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro