Když láskou srdce bije mi,
Jsem jak v sedmým nebi,
zpívám si já Do Re Mi,
Letím křídly z vaty.

Když ty se však protrhnou,
Polije mě smutek,
Můžu říct na schledanou
A dát se na útěk.

S brekem rychle utíkám,
S cílem běžet někam pryč,
Od teď se s nikým nestýkám,
Spolkla jsem můj malý klíč.

Utíkám já dlouhou cestou,
Kterou chodím stále,
Zamávám svou malou hvězdou,
někoho vidím náhle.

Chlapec, který srdce mi zlomil,
Stál na vršku na kopci,
Prý mě si jako princeznu zvolil,
Jestli já ho ještě chci.

Omlouval se převelice,
Že byl pěkný pitomec,
A už vůbec nechce více,
Jen střevíce dát mi na konec.

Já mu to odpustila,
Střevíce mi nasadil,
Prý v nich vypadám jak víla,
A potom mě políbil.

A jak dobře vidíte,
Už je konec básničky,
A určitě nevíte,
Že pak jsme měli dětičky.

Tramtatadá!!! 😂😂😄 Ahoj zpátky, jsem tady zas 😄 nějak často nemyslíte? 😄 Je 22.2.2017. Zase bych se měla učit, ale já si tu píšu básničky...