Slzy mi stékají,
Tečou po obličeji,
Kvůli čemu plakají?

Když u něj nejsem,
Trhá mi to srdce.
Když ho však vidím,
Snáším to těžce.

Stačí ho uvidět,
Začnu se cervenat.
Stydím se zastydět.
Nikdo to nemá rád.

Pak příjde uvědomění,
Toto jen pohádka není.
Nesmím já nikomu lhát.
Co by se však mohlo stát?

Mohla bych se s ním smát,
Mé srdce mu do rukou dát.

Jenže lhát jemu,
Lhát sobě.
To je proti svědomí mému.
A co teprv tobě?

Kdybych však řekla pravdu,
Že prazdniny jsem s ním trávila,
Už nikdy nepojedu do Zábru.
Chci, abych se otrávila.

Proč to snáším tak těžce?
Už i ty to řekneš lehce.
Já s ním prostě nesmím být
Osmnáct roku musím mít.

On si půjde cestou svou,
Já zase tou mojí,
Jestli se však nevrátí,
Budu v pěkném hnoji.

Má mě on vůbec rád?
Je můj dobrý kamarád.

Nesmí vědět ze se trapim
Bude se pak trápit sám.
Neřekne už ze mu scházím,
Jen mu hezky zamavam.

Vyčítat si bude všechno,
I když za nic nemůže,
.......................
Nic nám už nepomůže.

Napsáno někdy v srpnu 2018 :D