Ahoj všem, než začněte číst, věnujte mi chvilku pozornosti prosím, sestra hledá korektorku a nemá moc štěstí, tak jestli by se nenašla dobrá duše? 

Trojice za dveřmi napjatě čekala. Banshee i nadále stála skrytá ve stínech netrpělivě očekávala, až Narcisa Malfoyová vynese dítě z ložnice. Neměla ráda, když se věci komplikovaly, raději jim proto předcházela. To dítě by to pouze zkomplikovalo svou zbytečnou hysterií, kdyby ji zahlédlo. Chtěla si zkrátit čekání zkontrolováním Harryho, jenže než se k tomu dostala, všimla si periferním viděním pohybu. Mezi dveřmi se objevila Narcisa Malfoyová s širokým úsměvem na rtech. Dítě v náruči neměla. Banshee už chtěla dát najevo svou nespokojenost, nedostala k tomu příležitost.

„Pojďte dovnitř, rychle, to musíte vidět!" zašeptala Narcisa naléhavě a dokonce je i nevychovaně popohnala. Draco poslechl a vešel první, Lucius mu šel těsně za zády.

Banshee však zaváhala, nechtěla vidět nic, co by mohlo Harrymu ještě víc ublížit, potřebovala ho při smyslech. Udivené povzdechy z ložnice nakonec vyburcovaly její zvědavost. Vešla dovnitř a zůstala stát těsně za prahem. Ve vzduchu byla cítit magie, Banshee nemusela chodit ke štítu, aby pochopila, co se tady odehrálo. Výborně, dítě, pomyslela si a na hrudi ji zahřál pocit uspokojení. To dokázalo probrat Harryho ze smutku, opatrně uložil drahocenné vzpomínky zase do truhly a opatrně nakoukl, co se děje. Kdyby tělo momentálně neměla Banshee, tak by se potěšeně usmál. Takhle se pouze stáhl zpět do rohu vědomí.

Banshee chvíli nechala obecenstvo se pokochat. Když už usoudila, že to stačilo, došla ke štítu a položila na něj dlaň. Dětská spontánní magie na ni hned zaútočila. Čekala to, proto neútočila zpět. Naopak. Nechala mladou magii, ať si ji prozkoumá, nevracela náhodné útoky, zcela se vzdala.

Při tom nenápadně dívčinu magii prozkoumávala, už teď byla velmi silná, jednou z dítěte bude nadaný kouzelník. Magie za tu dobu usoudila, že není nepřítel a štít okolo křesla stáhla. Dokonce Banshee měla pocit, než úplně zmizela, že se o jejich magii hravě kamarádsky otřela. Něco, jako by se loučila s tím, že se ještě uvidí.

Konečně byla cesta volná, Banshee spolu s Narcisou došly ke křeslu. Severus s prázdným výrazem držel spící Emily. Když se k nim Narcisa naklonila, Severusovi tiše zašeptala do ucha: „Ty můžeš být indisponovaný, jak chceš, ale o svou dceru se vždy postaráš." Pak si vzala Emily tak, aby ji neprobudila, prošla kolem Banshee a vyšla ven ze dveří. Lucius i se svým synem ji beze slova následovali.

Banshee zavřela pohybem ruky za nimi dveře. Pak máchla rukou znovu a stěny ložnice se rudě rozzářily, chvíli to bolestivě štípalo do očí, než se rudá záře postupně začala vytrácet. Opatření bylo učiněno, teď se mohli pustit do práce. K Severusovi ji to táhlo nadpozemskou silou, tak proč se bránit. Vůbec si neuvědomovala, kdy se její nohy pohnuly, ale to bylo jedno. Potřebovala se ho dotknout, uplynulo tolik let, propásla toho příliš na to, aby ještě dokázala čekat. Nohy nečekaně přestaly naplňovat svojí funkci. Klesla před Severuse na kolena, nevnímal, ale možná to tak bylo lepší. Roztřesenými konečky prstů natáhla ruku, tak moc blízko, a přesto daleko. Drobné zaváhaní těsně u bledé tváře Banshee téměř donutilo si to rozmyslet. Touha byla ale daleko silnější než strach.

Dotyk byl nečekaně elektrující, až bolestný a zoufale nedostačující. Ke konečkům prstů brzy přibyla celá dlaň. Opatrně mapovala celý obličej, byla jako slepec, který poprvé okusil kouzlo dotyku. Druhá ruka následovala tu první a společně znovu okusily Severusovu pokožku. Tolik se lišila od malého dítěte. Ztratila tu dětskou jemnost a díky lektvarům v několika místech byla vysušena. Nebyla dokonalá, ale to bylo irelevantní. Ukazováček opatrně přejel okolo kruhů pod očima, které hyzdily tvář. Zastavil se na první vrásce okolo očí a chvíli ji hladil. Druhá dlaň, která dosud zůstala na tváři, se rozhodla prozkoumat orlí nos.

Byl větší než dřív a podle mírného zakřivení i párkrát zlomený. Banshee projel tělem vztek, ale nebyl tak silný, takže ihned vyšuměl. Postupně si ukládala do paměti všechny Severusovy rysy a rovnávala je s těmi, co si pamatovala. Jako poslední část obličeje si nechala rty. Těch se doposud nedotkla. S náboženskou úctou sjela prsty na horní ret, byl měkký. Vychutnávala si každý kousek těch sametových rtů. Pomalu objela horní ret. V koutku úst se prsty zastavily a jeden z prstů uhnul mírně stranou, aby pohladil další z vrásek, potom už nebylo zbytí, jelikož zbytek prstů brněl nedočkavostí se dostat na poslední neobjevenou část. Dolní ret nebyl o moc odlišnější než horní, možná jen trochu plnější. Tak proč najednou dostala neodolatelnou chuť ty rty ochutnat, zjistit konečně jak chutnají? Banshee se skoro až dychtivě natáhnula ke Snapeovým rtům. Tělem jí přitom proudilo tisíce pocitů, počínaje vzrušeným. V jednom okamžiku se podívala do Severusových očí a v žilách ji zamrazilo. Veškeré pocity vzrušení a radosti byly pryč. Stačilo se nechtěně podívat do Severusových očí, které byly bez jediné emoce. Díval se skrz ni, jako by tam vůbec nebyla.

Marně si mohla namlouvat, že je to díky tomu lektvaru, stejně to bolelo. Někde hluboko na dně duše to otevřelo starou vzpomínku. Tenhle pohled znala až moc dobře, akorát v jednom se lišil a to, že ho měla jeho matka, když vše vzdala a věděla, že tady nechává svého syna samotného.

„Odpusť mi to, drahý," zašeptala a pohladila ho po tváři. Pak se zvedla z kleku. Poodstoupila dva kroky dozadu zhluboka se nadechla a zakřičela hlasem Banshee. „SEVÉÉÉRUSÍÍÍ!" Křik se vpíjel do stěn okolo. V momentě, kdy Banshee zahlédla u Severuse první emoci, přestala, jako když utne. Severus se rozhlížel okolo sebe, očividně byl zmatený, ale jeho Nitrobrana musela plnit svou práci skvěle, protože za pár sekund zmatenost nahradil vztek. Celý se najednou napřímil jako kobra připravená zaútočit.

„Já ho zabiju!" vykřikl hlasem plným zuřivosti a stoupnul si. Banshee byla tak nucena ještě o něco ustoupit. Severus byl neuvěřitelně naštvaný a v tomhle stavu by mohl udělat akorát nějakou blbost, nejvyšší čas ho zastavit.

„Severusi Tobiasi Snape! Nikdo se zabíjet nebude, já už nikoho oživovat rozhodně nebudu!"

Severus celý zmrznul, ústa mírně pootevřená. Banshee se v duchu potěšeně usmála, jak ráda na sebe strhávala pozornost a pokud jí bude věnovat plnou pozornost její druh tím líp.

„Harry?" zeptal se Severus nejistě a zkrátil mezi nimi vzdálenost a podíval se do zelených očí, protkané zlatými nitkami na okraji panenek. Ne, tohle nebyl Harry, ale Banshee, které když řekne, co má Harry v plánu, tak to bláznovství může zastavit. Ovšem, bude tím riskovat život svého kmotřence. Tolik zodpovědnosti na jednoho člověka bylo něco, co Severus nesnesl a proto, i když nechtěně, se stáhl. Jak duševně, tak fyzicky. Zkřížil ruce na hrudi a díval se na Banshee, která najednou znejistěla.

„Těsně vedle, drahý," usmála se na něj nejistě a chtěla natáhnout ruku, aby se ho aspoň dotkla. Nedostala k tomu příležitost.

„Co jsi mu udělala?!" uhodil na ni Severus a rázným krokem kolem ní prošel.

„Komu?" hlesla sotva slyšitelně, její dřívější sebejisté vystupování bylo v trapu.

„Nedělej ze sebe hloupou, oba víme, o kom je řeč!" utnul ji Snape a postupně rozsvěcel pomocí svíček celou místnost.

Banshee pohltila žárlivost, v očích se jí škodolibě zablýsklo, když prohlásila: „Udělala jsem z něj Eunucha."

„Cože?! Kde je teď?!" Severus přiskočil k Banshee a chytil ji silně za ramena, že bude mít modřiny.

„Uklidni se, drahý, nezabila jsem ho, jak jsi před chvíli navrhoval, je ve svém pokoji." Naschvál neřekla, že je úplně v pořádku. Možná bude mít bolení hlavy, které bude přirovnávat k ohnivé whisky, co vypil včera u sebe v ložnici. Chtěla vidět Severusovu reakci a posoudit, jak moc mu na Raddleovi záleží.

„Jak jsi to mohla udělat? Je to ještě dítě!" zalomcoval s ní.

„Udělala jsem to, co si zasloužil a DÍTĚ rozhodně není!" obořila se na něj Banshee a vytrhla se mu. „A kdyby byl dítě, jak ty říkáš, tak ty bys byl pedofil. Neobhajuj jeho ohavné činy, buď tak hodný, Severusi." Sedla si do křesla a na oko ležérně si dala nohu přes nohu, ale to byla pouze prázdná poza, uvnitř se vše bortilo jako domeček z karet. Severus má rád někoho, kdo si jeho lásku nezaslouží a k tomu si to nechce přiznat. Porážka bez boje byla tak potupná, až bolestná, ale nač bojovat, když není o co. „Zamysli se, Severusi, nadopoval tě lektvarem lásky, přestože ho miluješ, není to k smíchu?" Banshee se opravdu snažila, aby vynechala ten ironický tón, ale nebyla ve formě.

Severus věděl, čím ho Julian nadopoval, ale netušil, že to má vedlejší účinky, protože tohle je určitě halucinace. On nemiluje toho spratka Juliana. Sex s ním byl sice skvělý, ale toť vše. Přesto co si myslel jednal v úplném rozporu, hůlkou si přivolal všechny potřebné lektvary, patronem informoval Poppy a chystal se vyběhnout z ložnice. U dveří se však zarazil a pootočil hlavu a na půl úst prohodil: „Jak můžeš poznat, když někdo někoho miluje, když sama nevíš, co tem cit znamená?"

Banshee neudělala nic, aby Severuse zastavila, ale nechtěla vidět, jak odchází, tak zavřela prudce oči a otevřela je teprve tehdy, když uslyšela klapnutí dveří. Místnost zela prázdnotou, stejně tak jako její nitro. Stáhla se k Harrymu, tělo nechráněné, nikdy dřív si to nedovolili, ale teď už to bylo jedno. Dnešek oba projeli na celé čáře. 

Všem děkuju za vaše úžasné ohlasy neuvěřitelně mi děla radost.