Byla jsem sama doma. Zaslechla jsem, jak po chodbě něco s velkým dupotem proběhlo a zastavilo se to u pokoje. Pak jsem v rohu pokoje zaslechla, jak se někdo baví, znělo to jako muž a žena. Najednou se v protějším rohu ozvalo něco, co připomínalo zlomyslný, nelidský smích, byla to ta žena. Něco v kuchyni opět praštilo do klece jednomu z křečků. Ráno jsem šla do koupelny a jeden z hřebenů, ten, co se mi koupil na intr, takže je můj, ležel vytažený a opřený o košík s hřebeny, přitom vím, že když jsem večer odcházela, tak byl v tom košíku.