24 - Sen
Zdálo se mi, že jsme s bráchou a jedním malým klukem byli ve skalách nad nějakou propastí. Brácha s tím klukem tam skočili, brácha mě stáhl za nohu s nimi a chtěli dopadnou do vody, co dole byla. Ale padali bokem. Já jsem najednou byla orel a s bráchou vzlétla a rychle chytla i toho kluka. Začla jsem se probírat, ale né jen tak, ale proto, že jsem nemohla dýchat, prostě jsem přestala, bojovala jsem s plicemi, abych nabrala nějaký vzduch. Nemohla jsem se ani hýbat. Nakonec se mi podařilo nějak pohnout a rozdýchat se. Hned jak jsem mohla trochu dýchat, znovu jsem usnula. Najednou se mi zdálo, že jsem zase orel a zvedám ze země mamku, abych ji pomohla se dostat přes nějaké skalky. Opět mě vzbudil problém s dechem a pohybem. Tentokrát boj trval déle. Párkrát jsem do sebe dostala trochu vzduchu a hýbala trhaně rukama a hlavou, ale šlo to s těží. Párkrát to bylo, jako bych své tělo opustila a pak se žuchutím do něj spadla zpět. Nakonec jsem opět zvítězila a začla se normálně hýbat a dýchat.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro