Šla jsem z venku domů. Byla jsem před první řadou schodů a periferním viděním jsem zahlédla něco na druhé řadě. Byla to menší, chlupatá, průhledná, mírně zářící, šedivě-modrá koule a měla jsem pocit, že mě pozoruje. Čekala jsem, že když se na to otočím, tak tam nic nebude. Ale bylo to tam. Levitovalo to těsně nad schody směrem nahoru a mizelo to. Jakmile se to dostalo navrch druhých schodů, tak to zmizelo úplně. Neměla jsem z toho strach, neměla jsem divný pocit, nezarazilo mě to. Byla jsem v klidu a šla po schodech s doufáním, že to ještě zahlédnu. Cítila jsem, že to není špatné. Cítila jsem dobro, pocit bezpečí a ochrany. Nevím ale proč.