Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

08|| Double-date

Seděla jsem na posteli a snažila se vymyslet, co se svým životem. Dobře, možná to tak vážné nebylo, ale opravdu hodně jsem se nudila a to už trvalo několikátý den. Minulý večer jsem se dokonce snažila vymyslet, jak dát Zayna a Kate dohromady, i když sama vím, že to nechci.

Vzala jsem do ruky mobil a na facebooku si zadala jméno "Alex". Čekala jsem, jestli na mě náhodou nevyjede jedna známá tvář. Musela jsem si projet pár profilů, abych poznala, který  nich to vlastně na té párty byl, ale nakonec jsem uspěla.

Odeslala jsem mu žádost o přátelství a po pár sekundách mi přišlo oznámení o přijetí mé žádosti. Najela jsem na zprávy a hned začala psát, v mé hlavě totiž právě vznikal naprosto dokonalý plán.

Perrie: Ahoj, pamatuješ si mě?

Alex: Ta holka s kterou jsem se líbal u nás na gauči? Dost jasně.. 

Perrie: To jsem byla až tak špatná?

Alex: Právěže naopak

Perrie: Tak to bys mohl přijmout mé pozvání na rande :)

Alex: Nemají tohle náhodou dělat kluci?

Perrie: Nebylo by to skutečný rande

Alex: Takže něco jako náš vztah..

Perrie: Přesně, ten tam taky bude potřeba mimochodem

Alex: Cože? O co teda jde?

Perrie: No bude to jakože falešný rande..
Perrie: Vlastně dvojrande

Alex: Panebože
Alex: Co za to?

Perrie: Co?

Alex: Co za to dostanu? Snad nemyslíš, že to budu dělat zadarmo..

Perrie: To vymyslíme potom, teď tě přidám do skupinového chatu, kde se budeš tvářit jako můj kluk. :)

Alex: Fajn cenu si vyberu já..

Rychle jsem založila skupinu, kam jsem pozvala Zayna, Kate a Alexe a byla nadšená, jak se mému plánu zatím daří. Taky jsem byla obzvlášť ráda, že nebudu další den jen sedět nad počítačem, nebo knížkou.

Perrie: Co říkáte na to, kdybysme dneska vyrazili na dvoj-rande? :) Já s Alexem a Kate se Zaynem.. a nesmíte říct ne, protože je to všechno domluvený. 

Alex: Super nápad zlato :*

Kate: Cože? Proč bych měla chodit někam se Zaynem?

Zayn: Beru, stejně nemám co dělat.

Perrie: Vidíš Kate, tři proti jednomu hlasu. Myslím, že vás všechny za půl hodiny naberu. :)

Kate: Cože?! To není fér, já nikam nechci!

Perrie: Smůla zlato

Alex: Já vás naberu, ať s tím nemáš práci lásko :*

Perrie: Dobře ♥

S nakrčeným obočím jsem odhodila mobil na postel a vydala se ke skříni, kde jsem se snažila nají nějaký vhodný outfit. Vytáhla jsem své oblíbené džíny a modlila se, abych se do nich dnes nacpala. 

Byl to docela boj, ale druhá nohavice šla už o dost líp než ta první, ale u zapnutí knoflíčku jsem se celkem zapotila. Když jsem v nich byla celá, natáhla jsem si obyčejné tričko, které nosím obvykle po doma a obula si converse.

Napsala jsem Alexovi ještě mojí adresu a seběhla schody dolů. Na chvilku mě přemohla nostalgie dnu, kdy jsem tu poprvé potkala Kate. Nebylo to zas tak dávno. Hned jak jsem uslyšela troubení, vyběhla jsem ven, aby mamka neměla zase zbytečné otázky, které mě určitě čekají až přijedu.

Vyšla jsem z domu a už z dálky jsem viděla usmívajícího se Alexe. Sedla jsem si na místo spolujezdce a hned se připoutala. Otočila jsem se na Alexe a trošku se pousmála.

"Ahoj." Nevěděla jsme co říct a to trapné ticho, které nás pár vteřin provázelo naprosto stačilo. Jeho obličej se trochu zkřivil a zatvářil se ublíženě.

"To od své holky nedostanu ani pusu na uvítanou?" Položil si ruku na hruď tam, kde se nachází srdce a smutně dodal, "Au, to bolí." Nadzvedla jsem jedno obočí a přeměřila si ho pohledem.

"Dobrej výkon, ale Oscar za to nedostaneš." Nasadila jsem neutrální výraz a jen si ho prohlížela. Moc dobře si pamatuji jak jsem ho potkala poprvé. Tam dole na parkovišti, kdy mi svým autem zabral místo. 
Byla jsem neskutečně vytočená, takže jsem si zanadávala a on musel vypadnout. A pak znovu v parku. Nechápu proč po mě dělá takovou laskavost, jako je tohle, když jsem na něj skoro pokaždé když jsem ho viděla, byla hnusná.

"Takže docela dobrý." Pochválil sám sebe, nad čím jsem se musela zasmát.

"Trochu egoistický, nemyslíš?" Zakroutil nad tím hlavou a já si všimla, že ze svého baráku už vychází Zayn. "Tamto je Zayn, který chce chodit s mou kamarádkou a já mu v tom pomáhám a on taky neví, že spolu vlastně nechodíme." 

Alex jen přikývl, protože ve chvilce se už do auta cpal Zayn se slovy, že můžeme jet. Museli jsme se stavit ještě pro Kate, která bydlí celkem blízko, takže jsem se ani nesnažila začít novou konverzaci, i když tu převládalo trapné ticho. Naváděla jsem Alexe, který se soustředil na řízení a Zayn si zatím něco dělal na mobilu. Začíná nám to ale pěkně.

Když jsme dorazili před dům Kate, Alex dvakrát zatroubil, aby bylo jasné, že jsme tu. Ve chvíli, kdy Alex vypnul motor, nastalo trapné ticho. Zayn si schoval mobil a všichni jsme netrpělivě vyhlíželi, kdy už vyjde Kate. 

Ta se ani ne po pěti minutách útrpného čekání naštěstí ukázala. "Ahoj lidi!" Skoro vykřikla, když viděla, že tu jsme už všichni. "Perrie, to si vypiješ, nechápu proč jsi mě do toho zatáhla!"

"Spíš mi poděkuješ." Pronesla jsem tiše a cestou jsem se konverzaci raději vyhýbala a sledovala cestu. Alex se zapojil do konverzace, kterou vedl Zayn s Kate. Všichni se náramně bavili a to jsme tam ještě nedojeli. Já ale ne. Bylo mi na nic. nechápu co to se mnou je, vždycky když se Kate zasmála Zaynovu vtipu, zabolelo mě to. 

Přijeli jsme před bistro a všichni vystoupili. Měli jsme hlad, to se poznalo podle toho, jak rychle jsme tam vlezli. Zabrali jsme si místo na méně rušné straně. Kate si sedla vedle Zayna a my s Alexem naproti nim. Seděli jsme na sedačkách, takže si mě Alex přitáhl blízko k tělu. Nechtěla jsem nás prozradit, tak jsem se usmála a natáhla se, abych mu dala pusu na tvář.

Jeho obličej se otočil dřív, než jsem stihla zareagovat a naše rty se setkaly. Byla jsme překvapená, ale nechala ho dělat co chce on, přeci jen naproti nám sedí Kate a Zayn a oba si vážně myslí, že spolu chodíme. Myslí si to všichni. 

"Co to bude?" Přišla k nám malá servírka s perfektně učesaným culíkem a červenou uniformou, která jí byla očividně o pár čísel větší. Na tváři jí hrál úsměv, i když jsem si dokázala představit, jak falešný byl, když tu každý den obsluhovala páry, jako jsme byli my. Bavili jsme se, zatímco ona pracovala.

"Dám si vafle a k tomu colu." Ozvala jsem se jako první.

"Já si dám to samý." Přidala se Kate. Zayn se chvíli koukal do jídelního lístku, jakoby se rozhodoval mezi vším, co tam bylo napsané a pak zvedl hlavu.

"Já si dám toast a k tomu pivo." Usmál se na servírku a podal jí jídelní lístek. 

"Dobrá, ale budu potřebovat vidět vaší občanku." Servírka si ho prohlížela, jako by mu nevěřila, že je plnoletý, což samozřejmě nebyl.

"Dobře, tak si dám taky Colu." Protočil na ní Zayn oči a všichni u stolu jsme se zasmáli. "No co, musel jsem to zkusit!" Vyprskl na nás Zayn, ale sám se neubránil úsměvu. Kate se na něj radostně podívala a on jí položil ruku kolem pasu, čímž si ji trochu přitáhl. 

Celou tu scenerii jsem pozorovala trochu smutně, přeci jen bych si v hloubi duše přála být na jejím místě, ale v životě bych to ani jednomu z nich neudělala. Vždyť jsou pro sebe jak stvořeni. Zatím co jsem závistivě přihlížela tomu, jak se i dva k sobě mají, Alex si objednal a ta servírka odešla s naší objednávkou. 

"Tak jak jste se vy dva poznali?" Zeptala se nás Kate, která byla celé bez sebe z toho, jak blízko Zayna může být. Kdyby mi někdo řekl, že ho ta holka ještě před nedávnem nenáviděla, sotva bych tomu uvěřila. 

"No vlastně na jedné párty, není to zas tam dávno." Zasmál se Alex a šťouchl do mě, jako by mi to mělo přijít vtipné. Položila jsme si hlavu na jeho rameno a usmála jsem se.

"Vlastně je to už skoro měsíc co jsme spolu." Zalhala jsem a snažila se to na sobě nedat moc najevo. "To s tím, že jsme se poznali na párty pravda ale je." Skousla jsem si nervózně ret a snažila se svůj pohled pořád nesvádět na Zayna.

"To je tak sladký." Poznamenala Kate. Usmála jsem se na ní propletla si s Alexem prsty. Nevadilo mi se s ním před nimi líbat, není to nic strašného, tak jsem se k němu naklonila ještě pro jeden polibek. On si to očividně užíval.

"Neoslintávejte se tady." Pronesl otráveně Zayn. Odtrhla jsem se od Alexe a vrátila se do pohodlné pozice, ve které jsem byla před chvíli.

"Ale prosím tě nežárli. I když chápu, že je na to." Zasmál se Alex, i když to samozřejmě myslel jen ze srandy a nechtěl tím vyvolat žádnou hádku.

"Jen abys nežárlil ty." Pronesl sebejistě Zayn a přitáhl si k sobě Kate, která v překvapení vykulila oči. To co se tady dělo, se mi ale vůbec nelíbilo. Bylo to přirozený, že se kluci předhání v tom, kdo má co lepší, ale nemuseli to dělat zrovna s námi.

Než kdokoliv stihl cokoliv říct, servírka nám naštěstí přinesla naše jídlo. Alex si objednal nějaký hamburger, takže se do něj s radostí hned pustil. Naše vafle vypadaly taky skvěle a já už měla hlad, takže jsem se do toho taky pustila. Všichni jsme s jídlem byli spokojeni, jen Zayn se v tom nějak rýpal. 

Když jsme dojedli, chvilku jsme tam ještě seděli a povídali si. Měla jsem plné břicho a tak z půlky jsem ležela na Alexovi, který mi na dlaň kreslil různé tvary. Vlastně to bylo dost příjemné. Alex byl celkově dost milý a pozorný, až jsem se z toho začala cítit provinile.

"No věřili byste, že jsme se ještě tak před dvěma týdny s Perrie absolutně nemohli vystát?" Zasměje se Zayn a Kate se na něj dívá, jak na svatý obrázek. "Vlastně se spolu bavíme jen díky Kate." 

"Jo to je pravda." Zakývám hlavou a usměji se. Když vzhlédnu k Alexovi, sleduje mě a na jeho tváři pohrává roztomilý úsměv. Chvíli se díváme do očí a Alex se ke mně nakonec nakloní a dá mi malou pusu. Skousnu si ret a pohled raději odvrátím. 

Když jsem se ale znovu podívala na Kate a Zayna, nálada mi hned klesla na bod mrazu. Byla jsem z toho celá přešlá, jak moc jsem si přála, abych místo Kat mohla sedět já. I když je pravda, že Alex je vážně pěkný a taky moc milý.

Všichni jsme si ještě chvilku povídali, dokud se venku nezačalo stmívat. V tu chvíli jsme se zvedli a restauraci opustili. V autě jsem vytáhla mobil a odepsala na pár textovek Jade, která mi celé odpoledne psala. Já si toho ale nevšimla, jelikož jsem měly vypnuté zvuky, taky bude určitě naštvaná.

Mobil jsem si odložila na sedačku a sledovala cestu. Alex pustil rádio a když se v rádiu objevila písnička od Justina Timberlake-a všichni jsme začali hromadně zpívat. Byla to celkem zábava, ale pokaždé, když jsem se podívala do zrcátka, viděla jsem, jak se ti dva vzadu baví ještě víc.

Alex mě vyhodil jako první, přičemž mi dal na rozloučenou dlouhou pusu. Se všemi jsem se rozloučila a vběhla jsme domů. Ještě chvíli bych tam byla a už bych to v sobě dlouho neudržela.

Běžela jsem rovnou do svého pokoje, kde jsem skočila na postel a rozbrečela se. Neměla jsme sílu ani rozsvítit, nebo pozdravit mamku, která dělala něco v kuchyni. Prostě jsem nechala všechny emoce vyplout na povrch.

"Perrie?" Od dveří jsem uslyšela Alexův hlas. Obrátila jsme se na něj a přes uslzené oči jsem ho viděla dost rozmazaně. To, že tu byla tma tomu moc nepřidávalo. "Nechala sis u mě v autě mobil, tak jsme ti ho chtěl donést. Proč pláčeš?" Zeptal se přišel ke mně blíž. Mobil mi položil na konferenční stolek a sedl si ke mně na postel.

"Nevím, jestli ti to můžu říct. Zlobil by ses." Pořád mi tekly nové a nové slzy a já si je sotva stíhala utírat do rukávů od trička. 

"Jasně, že mi to můžeš říct, chodíme spolu přeci." Trošičku se zasmál, čímž chtěl trochu odlehčit situaci, ale to se moc nedařilo. Pobídla jsem ho ať si vleze za mnou a když si ke mně sedl, padla jsem mu do náruče a nanovo se rozplakala. 

"No tak, shh," Uklidňoval mě a já si na chvíli připadala jak malé děcko. "nadechni se a začni od začátku." Podívala jsem se mu do obličeje. Byla tma a přes slzy se mi okolní svět mlžil, ale i tak bylo poznat, že má starost. 

Nevím proč jsem to udělala, ale tu noc jsme mu vše řekla. 

---

Táákže po delší době další díl. Nevěděla jsem moc, jak chci pokračovat, protože to, co jsem vymyslela na začátku se mi moc nezamlouvalo, takže jsem to pár týdnů promýšlela a vymyslela jsem lepší děj.

Do toho psaní jsem se úplně dostala a blok, který mě pár měsíců tížil, je snad konečně natrvalo pryč! :) Takže enjoy a určitě zanechte komentář s názorem. ♥♥

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro