2.září - Minulost

"Crrrrr!!"probudil mě hlasitý zvuk mého mudlovského budíku.Povzdechla jsem si a natáhla ruku k nočnímu stolku, na kterém ležel budík.Zmáčkla jsem tlačítko na vypnutí, ale nic se nestalo."Vypni ten budík Hermiono..." zamumlala na vedlejší posteli Morgana."Dyť se snažim!" zakřičela jsem přes stále zvonící budík."Co se děje?!" zeptala se Narcissa, kterou ten randál také probudil."Nejde to vypnout!" zanadávala jsem a bušila jsem do budíku pěstmi."Jak jako nejde?!" zapojila se i Abygail."To bych taky ráda věděla. " řekla jsem a oficiálně jsem veškerou snahu vzdala."Puč to sem!" řekla Morgana, vzala mi budík z rukou a seslala na něj ničící kouzlo."Bombarda!" Budík se rozpadl na tisíc kousků a v pokoji bylo náhle strašné ticho."Skvělí Gan!" pochválila jí Abygail."Díky aby." odpověděla Morgana a věnovala jí úsměv."Kolik je vlastně hodin? " zeptala jsem se "Něco málo po sedmé."odpověděla mi Narcissa."Měli bychom jít na snídani. Ráda bych se dneska alespoň trochu najedla."řakla Aby."To je fakt...ZABÍRÁM SI KOUPELNU!!" zakřičela Narcissa a vystřelila z postele směr koupelna."Tak to ne!" Morgana se po ní vrhla. Navzájem se strkaly ve snaze, být v koupelně první. Toho ale využila Aby. protáhla se okolo nich do koupelny a zamkla se. Obě zůstaly stát jako opařené a zíraly na dveře před sebou.Nedalo mi to. Musela jsem se prostě začít smát. Holky se na mě nejdřív nechápavě podívaly. Když jim ale došlo, co se před chvilkou stalo, začaly se smát také.Když vyšla Aby,tak jsme se v koupelně postupně prostřídaly. Když jsme byli hotové, oblékly jsme si uniformy a zmijozelské kravaty. Byl to dost nezvyk, ale nestěžovala jsem si.Do brašny jsem si dala potřebné učebnice, brk a kalamář.Když už jsem se chystala odejít, zastavil mě Abyn hlas." Ty s neděláš nic s vlasy?"Zeptala se. Až teď jsem si všimla holčiných účesů. Morgana měla své černé vlasy dané v upraveném vysokém culíku, ze kterého podél obličeje vysely dva pramínky. Cissa měla vlasy rozpuštěné a v jemných loknách jí spadaly po zádech. Aby měla velmi hezký, upravený drdol. A já? Vlasy namátkou tak tak rozčesané.

Ve zmijozelu se na dobrý vzhled dbalo asi poněkud více, než v nebelvíru."No, já je mám pokaždé takhle." řekla jsem. Oni si věnovaly zamyšlené pohledy."V tom případě je čas to změnit." řekla Gana, čapla mě za ruku a dotáhla až k její posteli."Neblázněte holky, vždyť nestihneme snídani." protestovala jsem. Oni se ale nedaly jen tak odradit."Tak to dneska bez ní hold všichni přežijeme. I já. I když jsem ráno říkala opak."řekla Aby. Smířila jsem se s tím, že jim dnes už neuniknu. Následující půl hodinu jsem byla vystavena kosmetickému týmu s názvem, moje spolubydlící.Když jsem se ale podívala do zrcadla, nemohla jsem uvěřit svým očím.Moje vlasy byly vyžehlené, tudíž byly rovné a vypadaly tmavší. Moje oči byly, díky tužce na oči, dost zvýrazněné, ryty byly namalované skoro hnědou rtěnkou, a moje uši zdobily naušnice se zeleným kamínkem."Já jsem-" vydechla jsem"KRÁSNÁ!" dokončily za mě sborově holky. Obejmula jsem je."Díky holky." Oni mi objetí oplatily." Teď už bychom ale měli jít. Nechci přijít pozdě na lektvary. Řekla Cissa a já jen přikývla. Nikdy v životě bych nevěřila, že máma Draca Malfoye, dokáže být takhle milá holka. Vzaly jsme si brašny, a vydaly se chodbami na hodinu lektvarů.

Vešly jsme do učebny. Vypadala stejně jako v mém prvním ročníku. Lavice byla sražené do čtyřech dlouhých řad, plných nebelvírských a zmijozelských studentů. Hned v první lavici seděla Lily.Jakmile mě spatřila, usmála se a pokynula i, abych si k ní šla sednout. Úsměv jsem jí oplatila a sedla jsem si na volné místo vedle ní. "Ahoj Lily."řekla jsem jí. "Ahoj Hermiono. Tak jak se ti líbí v Bradavicích?"zeptala se mě. "Je to tu skvělé." řekla jsem. Lily sjela pohledem k mé zmijozelské kravatě. "A co kolej?"ptala se dál."No, zmijozel je docela super. Líbí se mi naše společenská místnost. Jen mě trochu překvapilo, že jsem se tam dostala." sklopila jsem pohled k zemi."Proč tě to překvapilo? zatvářila se zmateně.""Slyšela jsem totiž, že se tam dostanou jen kouzelníci s čistou krví. Jenže..... já nejsem z kouzelnické rodiny. Jsem mudlorozená. A bojím se, že mě kvůli tomu budou urážet. Nechci zažívat znovu to, co jssem zažívala na minulé škole." věděla jsem že zrovna ona to pochopí."Neboj se, nikdo tě urážet nebude. Severus to taky zvládá" řekla a hladila mě přitom po zádech, což mě dost uklidňovalo."Severus?" zeptala jsem se zmateně. Snape, že by měl něco společného s mudly?"Ano. Jeho máma je čarodějka a táta mudla. Je první kdo byl zařazen do zmijozelu a nemá tak úplně čistou krev.Od té doby už do zmijozelu nikdo s nečistou krví nepřistoupil. Kromě tebe." Odpověděla mi. Tak teď už chápu proč se nazval u učebnici Princ dvojí krve."Ahoj Mio! Jsi v pořádku?"uslyšela jsem vedle sebe starostlivý hlas nějakého chlapce.Vzhlédla jsem. U volného místa vedle mě stál Severus."Ahoj Seve. Jo jsem, povím ti to později."řekla jsem a chabě se na něho usmála. On mi úsměv oplatil a posadil se. Pak se ale nahnul ke mě."Mimochodem, moc ti to sluší." zašeptal a já se pod zvukem jeho hlasu u mého ucha mírně roztřásla. Cítila jsem že rudnu. Opět! Chtěla jsem mu poděkovat, ale to už jsem nestihla, poněvadž do třídy vešel profesor Křiklan a zahájil mou první hodinu lektvarů v minulosti.

Další kapitolka je zde :D 

Co myslíte? Budou Hermioně spolužáci opět nadávat, nebo ji přijmou stejně jako Severuse?Proč je v přítomnosti Seceruse pořád rudá a třese se pod zvukem jeho hlasu? Může s toho vzniknout něco víc, nebo je to jen chvilkové pobláznění?Vnímá Severus přítomnost Hermiony stejně?

Chci moc poděkovat za už 380 reads a 89 votes. Jste prostě úžasní!! Na to že tohle je teprve 6 kapitola je to docela dost a pro mě to moc znamená. Doufám že vás nezklamu a můj příběh se vám bude i nadále líbit.

Ještě jednou moc děkuju!!!

Ahojky u příští kapitoly!

Nikča <3 

(To TajemnáN už mě nebavilo :D Ale teď už vážně ahoj !)