21.listopadu - Minulost

Vyšla jsem  z pokoje a můj vzhled už konečně připomínal člověka. Zvládla jsem to za těch deset minut. Podle mě bych se měla zapsat do knihy rekordů.

Přišla jsem do společenky, kde už na mě netrpělivě čekaly holky."No to je dost!"řekla Morgana a protočila očima."Hele! Vždyť to bylo rychlý!" založila jsem si ruce na prsou."To je jedno hlavně už pojďte." řekla Cissy a začala nás tři strkat ke vchodu."Nojo nojo, Vždyť už jdeme Cissy. Nemusíš nás tlačit." řekla jsem se smíchem."Tak promiňte, jen chci přijít včas." odpověděla mi a stěží zadržovala smích. Prošly jsme obrazem a připojily se ke skupince studentů, kteří se také chystaly do Prasinek."Mimochodem...co to bylo?"zeptala se po chvíli Aby."Cože? Nechápu o čem mluvíš." zalhala jsem."Ty to moc dobře víš. Myslím to se Severusem."culila se jako měsíček. "A co jako? Jsme nejlepší přátelé." odpověděla jsem a pokrčila jsem rameny."Jo. A přesně proto se spolu koupete bůhví jak dlouhou dobu, jdete spolu na ples, loučíte se polibkem....ale joooo....jen kámoši."vyjmenovala Gana. "Něco mezi vámi je. To přece každý vidí." řekla Cissy a stiskla mi ruku."Mysli Hermi. Proč ti asi tak záleží na tom, abys byla na plese dokonalá?"pokračovala Aby."Já sama nevím. A i kdybych k němu cítila něco víc tak, podle mě by to stejně nemělo budoucnost.." řekla jsem smutně. A měla jsem pravdu. Jak by mohlo? Je to přeci můj učitel. Byl to můj učitel! zatřásla jsem hlavou abych tu myšlenku zahnala. "Kašli na budoucnost! Sakra Hermiono, teď jsi tady. A budeš tu ještě dva a půl roku spolu s ním. Využij toho." pobízela mě Morgana. Ale co když má pravdu? Budu tu ještě dost dlouho na to, abych si něco tajila." No, asi máš pravdu. Jak mám ale vědět že, že on cítí to samé, co já k němu." zeptala jsem se."Takže ho miluješ!"vypískla Aby"Nejspíš. Hele neodpověděly jste mi!" řekla jsem "Hermi vidíme jak se na tebe dívá. Než si přišla byl tichý a uzavřený. S holkama se vůbec nebavil. Teda jenom s Evansovou. Ale to není podstatné. Změnil se. změnil se kvůli tobě." Cissy mi opět stiskla ruku." Stejně, ať radši udělá první krok on. Ještě bych se ztrapnila a....nechci ho ztratit."řekla jsem a pokusila se o úsměv."zaručuju ti, že na plese mu vypadnou oči z důlku. Uděláme z tebe princeznu. Zmijozelskou princeznu." řekla Morgana a objala mě okolo ramen. "Díky moc holky." řekla jsem a na všechny se zářivě usmála.

***

"Hermiono! Pojď se, našla jsem ty pravý!" volala na mě Cissy přes celí obchod. Přišla jsem k ní a uviděla že v ruce svírá černý pytel, který skrýval onen zázrak."Připravena vidět svou róbu?" zeptala se mě s úsměvem. "Připravena!" kývla jsem. Cissy rozepla zip na pytli a vyndala z něho jedny šaty. "Panebože Cissy! Ty jsou úžasné!" řekla jsem a skočila jí okolo krku. " tak už si je rychle zkus." řekla a začala mě strkat do nejbližší kabinky.

Zatáhla jsem za sebou závěs a začala se odbalovat z asi milionu vrstev mého oblečení. Navlékla jsem na sebe ony šaty, a podívala jsem se do zrcadla. No....tak tohle jsem opravdu nečekala. Tohle přece nemůže být moje postava. Ty šaty musí nějak zkreslovat. Vypadala jsem jako temná princezna. Šaty byly celé černé, upevněny na jednom rameni tlustým ramínkem, a šikmo pokračovaly přes prsa. Sukně se skládala z několika vrstev slabé černé látky. Vrchní látka byla roz trhlá a při chůzi nádherně vlála okolo mě. Jednoduše řečeno, byly dokonalé.

"Hermi, žiješ ještě?" uslyšela jsem zpoza závěsu Cissyn hlas."Jasně! Jsou nádherné!" odpověděla jsem úplně mimo téma. Najednou se roztáhly závěsy. Všechny tři jen stály a koukaly s vyvalenýma očima a otevřenou pusou na moje šaty."Hermiono vypadáš úžasně." objala mě Cissy."Severusovi spadne čelist až tě uvidí." řekla Morgana a poplácala mě po zádech. Cítila jsem jak rudnu."Teď ještě boty!" řekla Aby a vytáhla zpoza zad jeden pár bot. Byli stříbrné, na nízkém podpadku s páskovým zapínáním."děkuju Aby." řekla jsem a objala ji. "A co vaše šaty. zeptala jsem se. "Ani jste mi je neukázaly!" obořila jsem se na ně."Překvapení. " mrkla na mě Cissy." Fajn....aaaa....pomůžete mi ještě s vyzáží že ano?" zeptala jsem se nervózně."Že váháš, budeš dokonalá."řekla Morgana"Ještě jednou vám moc děkuju holky." tentokrát jsem je objala všechny." Není zaco. Měla by ses převléct. Chci přijít v čas na oběd." Bože! Nikdy bych neřekla, že zrovna Cissy bude takový jedlík. Holky opustily mou kabinku a já se začala převlékat. Chvilku mi sice trvalo, než jsem na sebe dostala tu hromadu oblečení, ale nakonec jsem to zvládla. Odnesla jsem šaty prodavačce a zaplatila za ně. Na to, jak byly hezké, byly poměrně levné. Když jsem vyšla z obchodu, holky už na mě čekaly a tak jsme se vydaly zpátky do hradu.

Ahojky :) 

Omlouvám se, že je kapitola po tak dlouhé době, ale je pololetí + mě brzo čekají příjmačky na střední, takže jednoduše nestíhám. Nenávidím školu. Snad to chápete. 

Mia nám přiznala, že miluje Seva :3 Jak myslíte, že to půjde dál? Cítí to on stejně? Budu ráda za každé votes a komenty. 

A to smutné na konec...

Včera to bylo přesně rok, co zemřel vynikající herec Alan Rickman, který jak jistě víte ztvárnil postavu Severuse Snapea. Byl to můj oblíbený herec a měla jsem ho velmi ráda. Jak v roli Severuse, tak ve všech ostatních, byl úžasný. Všem nám tu bude určitě moc chybět. R.I.P Alane. Máme tě rádi <3 

Nikča <3