Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

16#

"Můžu?" Uslyším ženský hlas za dveřmi. Je mi povědomí.

"Jo." Odpovím.

Do pokoje vkročí usměvavá blondýnka. S vlasy do drdolu a krásnou postavou. Je hezká a působí sympaticky. "Ahoj Elisabeth, já jsem Pepper. Tonyho přítelkyně." Podá mi ruku, kterou přijmu.

"Vy zdrejmě víte, kdo já jsem..." Usměju se. "Takže se představovat nemusím."

"Ale prosimtě, tykej mi!" Ta ženská si něco zobla. "Mimochodem.... Chtěla bych tě jen varovat, že teď nebudeš mít od novinářů klid." Soucitně se usměje.

"To mi chybělo." Protočím očima. "A... A je pravda, že Tony Stark je můj otec?" Nechce se mi tomu věřit, pořád mi to přijde postavené na hlavu.

"Ano, Tony o tobě ví dlouho. Po smrti tvé matky tě hlídal, věděl, že dětský domov by pro tebe nebyl. A stejně jako on, kdyby se tam dostal, bys utekla. Proto všechno zařídil, snažil se, abys byla v bezpečí, měla na jídlo a nic ti nescházelo. Bohužel Loki tě do tohoto nebezpečí dostal." Pohladí mě po paži.

"Rodina." Řeknu.

Pepper se na mě nechápavě podívá. "Rodina, rodina bylo to, co mi scházelo.... Jediná má rodina byly přátelé, ale ty nedokážou nahradit tu pravou."

"Moc nás to mrzí, ale Tony to myslel dobře. Bál se o tebe." Odvrátila jsem od ní zrak. "Zachvilku dorazí Banner, sundá ti to." Poukáže na kapavku.

***

Už po několikáté nechám vstoupit někoho do pokoje, v kterém zatím sídlím. "Jak ti je?" Optá se hnědooký muž s brýlemi na nose. A černo šedými vlasy.

"Jo, je mi dobře." Odpovím.

"Chtěl bych se ti omluvit a zároveň poděkovat." Začne něco mačkat na tom přístroji. "Nechtěl jsem nikomu ublížit, všechno mě to hrozně mrzí. Doufám, že jsem ti moc neublížil...." On byl ten Hulk..... Aha.

"Loki vás ovládal, nemohl jste za to."

"Jsem Bruce." Podá mi ruku.

"Elis nebo Elisabeth." Stisknu mu ruku.

"Přesto cítím vinu.... Kéž bych ho v sobě neměl." Ruku stáhne k tělu. Po chvíli přístoj vypne. "Teď ti to jen vytáhnu." Informuje mě.

Hadičku mi vyndá z ruky. "Hned ti to zalepím." Otočí se.

"Ne, to je dobré." Usměju se.

Nohy sundám z postele, abych se mohla zvednout. "Bejt tebou, ještě počkám. Si moc zesláblá." Zastaví mě.
"A krom toho... Měla si vymknutý kotník. Měla bys nosit chvíli berle, dost se ti to za tu dobu uzdravilo, ale přeci jen."

Lepší už to být nemůže....

"Co ještě zjistím?" Zaviju.

Bruce se zasměje. "Snad už nic.... Počkej, donesu ti berle." Odběhne pryč a vrátí se s berlemi v ruce. "Tady, hlavně opatrně." Podá mi berle.

S prostým děkuji si berle vezmu a pokusím se zvednout. Díky přidržováním o berle, to jde vcelku snadno. "Dobře, tak já už půjdu. Měla by ses jít najíst, Tony na tebe jistě čeká."

Bruce mi podrží dveře z kterých vyjdu. "Jeť do druhého patra."

Dojdu k výtahu, který se otevře a já do něj nastoupím. Nemusím ani nic říkat, či mačkat a výtah vyjede sám. "Dík Jarve." Poděkuji s úsměvem.

"Není zač, slečno."

Dveře od výtahu se otevřou a já vystoupím. "Federální policie!" Zařvu.

"Cože?" Vykoukne za gaučem Tony.

"Nic, jen mě to napadlo." Zasměju se.

"Máš v plánu mi utíkat?" Poukáže výsměšně na moje berle.

"Ne, pouze přetáhnout po hlavě." Oplatím mu to.

Tony mi uvolní místo vedle sebe, na které poklepe rukou. Dojdu k němu, abych usadila své ctěné pozadí. "Když teď víš, že jsem tvůj....Ehmm... No...-" koktal.

"Otec." Řekla jsem to slovo za něj.

"Jo, no.... Tak by jsme mohli jet na nějakou společnou dovolenou, potřebuju klid. A lépe by jsme se poznali, pokud teda chceš... Když ne... Tak nevadí, pochopím to." Začne se vykrucovat.

"Jo, ráda..." Usměju se. "Ale nebudeš to mít semnou lehké, protože nejsem vysněná dcera." Zasmála jsem se.

"Jelikož si má dcera, tak s tím počítám." Zasmál se semnou. "A jak jste si padly do oka s Pepper?" Zvážněl.

"Může jet..." Pozvedla jsem obočí.

"Ale... Grrr... Dobře."

"Odhalen!" Ukázala jsem na něj.

"Pokud by ti to nevadilo, mohli by jsme vyrazit co nejdříve, což je tak za tři dny?" Zeptal se.

"Já mám času dost." Opřela jsem se o opěradlo. "Akorát si musím něco ještě vyřešit, takže pokud nevadí..." Větu jsem nechala zaznít do zatracena.

"Nevadí, ale vrať se brzy, odteď je to i tvůj domov. A hlavně.... Všude jsou s fotoaparátem a kamerou."

"Můžu mít někdy v životě klid?!" Zakloním hlavu.

"Souhlasím." Odpoví Tony.

💕Za 1 den 3 kapitoly? 😂💕 Jsem bůh! (Čau Loki.)

Momentálně sedíme u ohně. Je 23:50 a já mám v sobě kafe a energy drink. 😂👌

Musím říct, že je to tady úžasné. Furt se tady tlemíme. Dvojsmyslům, lidem, kteří zpívají karaoke. A dalším blbostem, které někdo řekne.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro