Všichni máme změněný oblečení, já jsem za vědce, táta za doktora a kapitán za vojáka. Jsme v New Jersey a jdeme do nějaký budovy.

,,Proč sem?" zeptám se.

,,Protože tam to je," odpoví prostě táta a my nastoupíme.

Jedeme a je tam s námi nějaká černoška co po nás kouká, jako bychom byli z jinýho vesmíru, což je vlastně pravda.

,,Zdar vaší misi kapitáne," řekne táta a vyjde.

,,Zdar," řeknu a taky vyjdu.

,,Zdar vašemu výzkumu, vědkyně a doktore," řekne kapitán.

My jdeme do nějaké místnosti a táta skenuje místnost aby zjistil kde je tesseract

,,Máš to?" zeptám se.

,,Támhle," ukáže na bednu.

Doběhnu k ní a laserem z obleku přeříznu tyče. Naskytne se mi pohled na tesseract.

,,Jsme zpátky ve hře," okomentuje táta a dá ho do kufru.

,,Arnime, jsi vevnitř? Arnime?" přijde do místnosti nějakej chlap.

Táta se na něj ohlédne se smrtí v očích. Táhne mě směrem pryč.

,,Hej! Dveře jsou tudy," řekne ten chlap.

,,Jo," řekne nervózně táta.

,,Hledám doktora Zolu, neviděli jste ho?" zeptá se ten chlap.

,,Doktora Zolu? Ne, neviděli jsme tu ani živáčka," udržuju klid.

Jdeme mu naproti až jsme u něj.

,,Neznáme se?" zeptá se ten chlap táty.

,,Ne, pane, my jsme, návštěvníci z MIT," odpoví táta.

,,Ah, MIT a jména?" zeptá se ten chlap.

,,Howard," řekne táta.

,,To se bude dobře pamatovat," okomentuje ten chlap.

,,Howard- Potts," představí se celým falešným jménem táta.

,,No, já jsem Howard Stark," představí se ten chlap.

Koukám na něj chvíli jako na idiota.

,,A vy?" ukáže na mě.

,,Já, Natasha- Sander," zkomolím první věc co mě napadne a podám mu ruku.

Vždyť to je můj děda!

,,Howard Stark," zopakuje to a potřese mi rukou.

,,Zdáte se mi nějací oba zelení," řekne Howard.

,,Jo, jsme oba přepracovaní," objasním to.

,,Chcete na vzduch?" zeptá se nás Howard.

Táta je furt zaseklej, tak promluvím: ,,Jo to by se šiklo, viť Howarde?"

,,Jo, jasný, jdeme," zakoktá se táta a jde.

Nechá tam kufr, vezmu ho a jdu za ním.

,,Kufr jsi tam nechal," dám mu ho do ruky.

,,Nejste jedni z těch hypíků doufám?" zeptá se nás.
***
Nastoupíme do výtahu.

,,Takže kytky a kysané zelí. Máte večer rande?" zeptá se Howarda táta.

,,Eh, moje žena je těhotná a já byl příliš dlouho v práci," zasekne se Howard.

,,Gratuluji," pogratuluje překvapeně táta.

,,Dík, podržíte mi to?" zeptá se Howard.

,,Jistě," řeknu a vezmu to.

,,Jak dlouho je těhotná?" zeptám se ho.

,,Ah, ani nevím, je ve stádiu, kdy ji vytáčí jak mlaskám, takže budu zase večeřet sám a ve špajzu," postěžuje si.

,,Já mám holčičku," řekne najednou táta.

,,Jo, já taky," dodám.

,,Holčičku bych bral. Byla by menší šance, že bude po mně," řekne Howard.

,,Proč by to mělo vadit?" zasáhnu do toho.

,,Řekněme, že jsem sebevznešenější věc nikdy nepostavil nad svoje vlastní zájmy," vysvětlí Howard.
***
Vystoupíme z výtahu a jdeme, pro mě, stále do neznáma.

,,A jak se bude jmenovat?" zeptá se táta.

,,Když to bude kluk, žena by chtěla Elmonza," odpoví Howard.

,,No, ještě bych si to promyslel, máte čas," navrhne táta.

Howard se uchechtnul.

,,Můžu se na něco zeptat. Když se to mělo narodit vám, byl jste nervózní?" zeptal se Howard.

,,Příšerně," odpoví táta.

,,Cítil jste se na to kvalifikovaný? Měl jste ponětí, jak tu ,,věc" úspěšně řídit a provozovat?" zeptá se Howard.

,,Já se to učil doslova za pochodu. Vzpomněl jsem si jak to řešil můj táta a tak," odpoví táta.

Musela jsem se pousmát.

,,Co já vím, tak můj táta řešil všechno páskem," zavzpomíná Howard.

,,Já myslel, že byl na mě táta přísnej, ale dneska, když se ohlídnu, vidím už jenom to hezký. Měl jedno takový moudro," vzpomene si táta.

,,Jo a jaký?" zajímá se Howard.

,,Čas navíc si za žádný prachy nekoupíš," řekne táta.

,, Čas navíc si za žádný prachy nekoupíš," zašeptám s tátou nastejno.

,,Věděl co říká," souhlasí Howard.

,,Dělal co mohl," dodá táta.

,,Já bych pro to děcko udělal už teď cokoliv," řekne Howard a odběhne si.

Pak se vrátí se slovy: ,,Rád jsem vás poznal."

,,Jo, já vás taky," pousměju se.

,,Všechno dobře dopadne, děkuju, za všechno, eh, co jste udělal pro naši vlast," řekne táta v objetí s Howardem.

Ten se tváří nechápavě a potom odejde k autu.

S tátou už jdeme jiným směrem.

,,Děda je v pohodě," okomentuju, ,,ale ty jsi z něho mimo."

Helou. Ňů čeptr iz hír 😂😂. Du jů lajk it?
Nee, teď hezky česky, další den, další kapitola, to je neuvěřitelné Horste, já to stihla! No nic nemám co dodat, tak se mějte krásně a papa!😁
🐍Kája🐍