Štědrý den byl prostě úžasný. Nemohla jsem uvěřit svému štěstí, když jsem se konečně objala se svými sourozenci, pojedla s nimi, strávila čas a zavzpomínala na staré dobré časy, kdy jsme byli ještě dětmi.

,, Už budu muset jít, moc ráda jsem vás viděla, dobrou noc. "usmála jsem se na všechny kolem jedenácté a ještě jednou každého objala.

,, Proč tak brzy, Annie? Noc je ještě mladá. " zeptal se bratr, který toho vypil víc, než bylo jeho osobě zdrávo.

,, Jsem už unavená, chci se jít prospat. "zasmála jsem se nervózní z toho, že musím svému milovanému bráškovi lhát. Zase.

,, Tak dobrou noc, sestřičko." zasmál se s opileckým veselím a naposledy mě nemotorně objal.
Johanna a Whitney mi už jen zamávaly a já se přemístila.
Ovšem rozhodně ne domů, ale před nejhlídanější vězení v celém kouzelnickém světě. Doslova jsem sprintovala do posledního patra, ostatním dozorcům jen mávla na pozdrav, než jsem konečně stanula před jeho celou. Odemkla jsem a tichými krůčky přišla až k němu. Byl ke mně otočený zády.

,, Tichošlápku, spíš? " zašeptala jsem a uvědomila si, že jsem mu vlastně poprvé řekla přezdívkou, kterou získal ve škole od svých přátel díky své přeměně v smrtonoše.

,, Ne." otočil se ke mně s úsměvem a já nadšeně přešla k jeho lůžka a lehla si vedle něj. Až pak jsem si začala uvědomovat, jak moc jsem vlastně unavená.

,, Nevadí?" usmála jsem se trochu nervózně, když jsme spatřila zmatení v jeho tváři.

,, Co-cože? Ne, vůbec ne! "zakoktal se a já se jen spokojeně usmála. Byl tak roztomilý.

,, Omlouvám se, zapomněla jsem dárek u sestry. Bude ti vadit, když ho přinesu až zítra? " vytřeštila jsem oči, když jsem si to uvědomila. Můj pohled upřený na něj vyzařoval pouze nervozitu a lítost.

,, Ach, jak jsi jen mohla, zasloužila bys trest." chytil se hraně za srdce a já se mu úlevou zachechtala do hrudi. Pak jsem se ale rozhodla k jeho hře přidat, a tak jsem kajícně sklopila hlavu.

,, Máte pravdu, pane Blacku.Jaký postih navrhujete? " odvětila jsem mu.

,, Však já už něco vymyslím. " neváhal, chytil mou bradu mezi prsty a naklonil se ke mně. Pohlédl mi zpříma do očí a po mém nejistém přikývnutí se konečně odhodlal.

Ten moment, kdy přitiskl své rty na ty mé, byl nejlepším okamžikem mého života. Jednou rukou mě chytil za pas a začal pomalu pohybovat svými rty proti těm mým. Po chvilkovém zaváhání jsem mu začala polibky oplácet. Bylo to tak silné a jemné; připadala jsem si jako v nebi.
Když jsem se kvůli docházejícímu dechu odtáhla, opřel si své čelo o to mé a díval se mi zamilovaně do očí.
Už jsem nadechovala, ale on mě zarazil.

,, Angel, miluju tě, takže tě z celého srdce prosím, neříkej, že tohle byla chyba, protože já si to nemyslím. "vyhrkl a já nemohla být šťastnější.

Mohla jsem se pouze potutelně usmát.

,, Vlastně jsem chtěla říct, že tohle, co se mezi námi stalo, chyba nebyla. Já tě mám totiž moc a moc ráda, Siriusi Blacku." usmála jsem se a byla si svým prohlášením naprosto jistá.

Společně jsme vklouzli pod teplou peřinu, on mě jemně objal okolo pasu. Konečně jsme si byla schopná přiznat, že v jeho přítomnosti jsem byla konečně opět šťastná.