ANGELICA
Když jsem se ráno probudila a spatřila fotografii, která už léta spočívá na mém nočním stolku, objevil se mi na tváři jemný úsměv.
Fotografie zobrazovala blonďatou dospívající dívku v bradavickém hábitu s havraspársky modrou kravatou smějící se do objektivu, zatímco se k ní zezadu pomalu přikrádal pohledný tmavovlasý chlapec se slušivým hábitem a zmijozelskou kravatou.
Když se k dívce konečně dostal, objal ji pevně kolem pasu a díky své výškové výhodě ji políbil na temeno hlavy. Ona sebou polekaně škubla a rychle se otočila v jeho náručí.S pohledem do jeho nádherných zelených očí se však její tvář rozzářila, a když ji popadnul a zatočil se s ní okolo své osy, školní pozemky jistě naplnil jejich zamilovaný smích jasně čitelný z jejich radostných tváří.
,, Dobré ráno, lásko. " špitla jsem a stydlivě sklopila hlavu, připadala jsem si jako blázen.
,, Dnes jdu opět za Sirusem, je skvělé mu pomáhat a chodím za ním čím dál radši, ale někdy mám pocit, jako bych tě podváděla. Ano, možná je to hloupost, ale proč to musí být tak obtížné a složité? " hlesla jsem zmoženě do ticha svého domova.
Po nachystání jsem ještě rychle vypla troubu, ukrojila kousek právě dopečeného koláče, vložila ho ke zbytku jídla do velké kožené brašny, kterou jsem si ledabyle přehodila přes rameno a energicky švihla hůlkou, abych se mohla přemístit.
,, Dobré ráno. " ozval se můj hlas tichým vězením. Zvědavě jsem koukla do tmavé cely a při správném zaostření spatřila Siriuse, který vyskočil z postele a s nadšením ve tváři spěchal k mřížím. Při pohledu na něj se mi rozlil tváří něžný úsměv.
,, I tobě." popřál mi. Ani v Azkabanu nezapomínal na slušné vychování, to se mi na něm líbilo.
,, Přinesla jsem ti něco k snědku." zašmátrala jsem ve své kabele, již jsem měla stále přehozenou přes rameno, a vytáhla sáček s kuřetem a chlebem, což vlastně byla moje včerejší večeře, u které jsem nad Siriusem nepřetržitě přemýšlela.Bylo mi jasné, že musí mít příšerný hlad, a tak jsem tedy rovnou uvařila porci i jemu.
,, Copak to je?" vykulil na tu hromádku nedočkavě oči, čímž mě dokonale rozesmál. Nemohla jsem si pomoci, blažený výraz na jeho tváři vypadal v tu chvíli neskutečně komicky.
,, Říkala jsem si, že musíš nabrat sílu, tak jsem přinesla kuře a chleba. Pak tu mám ještě kousek borůvkového koláče, máš štěstí, zrovna před odchodem jsem ho vyndala z trouby. " poškádlila jsem ho a protáhla vak s jídlem skrz mříže.
Nadšeně po něm hmátl a během vteřiny si ho přivlastnil, ale než jsem stihla svou ruku stáhnout, chytl mě za dlaň.
,, Nepůjdeš dovnitř? Musíme si promluvit bez těch mříží." snažil se působit uvolněně, als já jsem v jeho stisku poznala skrývané napětí.
Zkoumavě jsem si ho prohlédla, neboť co tady mohlo zapříčinit, že působil tak ztuhle a nervózně? Bylo to snad kvůli našemu poslednímu rozhovoru, na který jsem se snažila ze všech sil zapomenout?
,, Nebo se snad bojíš, že ti ublížím? "uchechtl se a já bojovně vystrčila bradu. Co si o mně myslí? Já přeci nejsem žádný strašpytel! A obzvlášť ne, pokud se jedná o něj.
,, Ty bys mi nikdy neublížil, vím to." pronesla jsem naprosto vážně a odemkla dveře.
Kdybych chtěl, mohl by mne odstrčit, uhodit, okrást o hůlku čouhající ze zadní kapsy mých modrých džínů, což jsem si až moc dobře uvědomovala.
Mohla jsem ji sice držet v ruce, ale já jsem mu chtěla hlavně dokázat, že mu bezmezně věřím. Že bych mu svěřila svůj život. Až mě děsilo, že jsem nemusela nic předstírat, neboť to byla pravda. Ten kluk se mi nějakým záhadným způsobem dostal do hlavy i do srdce.
,, To je jenom dobře, alespoň ti to nebudu muset nikdy opakovat. "zasmál se smíchem, který jsem ještě před lety slýchávala, když se rozléhal bradavickými chodbami. Šťastně jsem se usmála jeho směrem. On se s lehkým úsměvem díval na mě, avšak stále byl lehce ponořen do svého vlastního světa. Ten pohled mi někoho připomínal, ta podobnost mě zabolela jak na duši, tak na srdci.
,, Jste si tak neskutečně podobní." vydechla jsem s pohledem upřeným na jeho tvář, ve které jsem dokonce poznávala některé JEHO rysy. Když mu poklesla brada, vybavily se mi další vzpomínky.
Moc děkuji za 1k přečtení, budu i nadále ráda, když mě podpoříte komentářem a hvězdičkou.
S láskou girlofsky2468❤️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro