"Wynri! Wynri, kde jsi?!" ozýval se Kapitánův hlas po malém, zaneřáděném bytě. Hledaná, úžasná, fenomenální, dokonalá osoba, kterou hledal, seděla hrdinně zavřena ve skříni, která jí sloužila i jako postel a skládka pro uhynulé kaktusy. Sice netušila, proč jí Kápo hledal, ale rozhodně to nemohlo být dobré. Kdykoliv jí někdo hledal, tak to neznačilo nic dobrého! To už moc dobře věděla a tak se snažila nevydat ani hlásku, bohužel z nepopsatelného důvodu si mohla kýchnout. Jakmile tento zvuk, který se podobal umírajícímu oslovi, vydala, tak se dveře od skříně otevřeli. 
"Věř mi, že já ten štít jako přilbu nechtěla použít!" vypískla osoba uvnitř skříně. Kapitán na ní chvíli nechápavě koukal a po té řekl: "Jen jsem ti chtěl říct, že miluji tvé drabbles"

Okey, tahle část nebyla vůbec egoistická, že? :D -W.