"Dobře, já a tým A jdeme vpravo, tým B vlevo a C hlídá východy a auta, kdyby se někdo blížil dejte nám vědět" Řekl kapitán do vysílačky, měli rozdělené tými, ze začátku je chtěli pojmenovat nějak jinak, například tým A měli být sokoly ale pak to začali plést a začali jím říkat jestřáby nebo orly a když pak někdo řekl 'orly vpravo' tak to polovina týmu pochopila a druhá ne a byl strašný zmatek a tak tými pojmenovali jen A, B a C, tedy měli jich i víc, vždycky záleželo o jak velkou 'akci' jde ale většinou byli jen ty tři.
Tým A vedl Steve s Wandou, B Natasha s Rhodeym a C Bucky s Clintem, tohle byli velící týmu ale přece jen i když byli všichni přátelé tak více velících nedělá dobrotu a tak pokaždé šel jen jeden z nich a ten druhý zůstal v jeskyni. Tentokrát byli na akci Steve, Natasha a Bucky. Pokaždé jeden z týmů, tentokrát C zůstal u aut jako záloha a hlídači.
"Tým B jak to vypadá" Optal se Steve.
"Zatím čistý" hned mu odpověděl jeden z 'hledačů' tak si začali říkat, přece jen agenti to nebyli a vojáci také ne, možná by mohl říct z mužů ale byla tam Natasha s Wandou a někdy s něma chodilo i víc žen a 'z lidí' zní přece jen poněkud normálně, přece ano byli lidé ale to byli i ti v jeskyni a oni pokaždé něco hledali, hledali jídlo, lidi, informace, pořád něco hledali a tak proč si nezačít říkat hledači.
"Počkat, slyším nějaké zvuky" řekl jeden z hledačů.
"Taky to slyším, jdu zjistit co to je" Řekla Natasha.
"Ale opatrně" Odpověděl jí Steve.
Natasha se opatrně vydala do místnosti kde seděl starý muž a pročítal se knihami.
"Těší mě Natasho, už jsem vás očekával" řekl jí stařík a Natasha se teda vynořila zpoza stěny a nechápavě se na něj koukala.
"Očekával......a Mě?" Pořád nechápala jak mohl vědět že přijde.
"Ano, to knihy" řekl a podíval se na Natashu za kterou už došel zbytek týmu.
"Jsou to úžasné věci, dokážou tě přepravit na jakékoliv místo do jakéhokoliv světa a když je pochopíš dokážou ti říct co se stane" řekl stařík.
"Promiňte ale nechápu" Natasha došla až k němu.
"To se nedivím ale důležité je že jste tady a já jsem to věděl, stojí to v téhle knize" Řekl a ukázal na velkou, starou knihu v koženém obalu, nalistovat o pár stránek zpátky a nechal Natashu aby si přečetla obsah knihy.

Sarah dlouho neváhala a vydala se do zámku aby zachránila vše co zbylo, nevěděla co jí přesně bude čekat ale věděla že to bude osudné

"Promiňte ale já nejsem Sarah a tohle není zámek" řekla Natasha, vlastně se pořád omlouvala, nikdy taková nebyla ale teď jí to přišlo ke starší osobě správné, i když třeba Stevovy se neomlouvala ani když věděla že má pravdu, ale to bylo zase něco úplně jiného.
"Správně, správně" řekl stařík a poplácal Natashu po rameni.
"Neumíte číst v knihách, proto to nechápete" 'Jak jako že neumím číst' řekla si Natasha v hlavě, vždyť přece ona uměla číst velice dobře.
"Ach má milá, neberte to špatně, samozřejmě že umíte číst ale né tak jako já, vy vidíte v knize řádky nebo příběh nějaké osoby ale já v tom vidím budoucnost, vidím v tom minulost i přítomnost, vidím v tom charakter každého člověka" řekl stařík i když věděl že ho Natasha nepochopí.
"Kdo vlastně jste" zeptala se Nat a o krok si ustoupila.
"Jsem sensei Kerka, jsem jen bláznivý stopadesátimiliona létý stařík který vám ale může zachránit životy" řekl sensei.
"Tam to by si mohl rozumět se Stevem ten už taky není nejmladší" problesklo Nat hlavou a trochu se nad tím usmála.
"Aha" řekla Nat když jí došlo co řekl, je to nějaký 'sensei' co to vůbec znamená, a je mu stopadesátmilionů let a může nám zachránit životy.

Tým A zanesl všechny získané věci do vozů a i se senseiem odjeli zpět to jeskyně.

"Nemáte tu prosím šálek čaje" optal se sensei.
"Je mi líto ale jsme rádi že máme vůbec nějakou vodu" Odpověděla mu Laura která se ho hned ujala.
"Aha, ale i tak děkuji" Řekl jí stařík.
"Takže vy víte co jsou ti Mozkomorové zač" optal se ho Steve.
"Mozkomorové" Udivil se sensei.
"Teda ty věci, dali jsme jim takové jméno" hned mu to objasnil Steve.
"Worvesové" opravil ho sensei.
"Ale všichni jim říkají Woři protože ten název je dlouhý a krkolomný" Dodal stařík.
"Všichni" zopakoval Steve slovo které před chvílí sensei řekl.
"Všichni jako já, ti co se narodili dříve a pochází ze světa na druhé straně" téhle větě nikdo nerozuměl jen Cooper se trochu uchechtl. "Super takže ten magor je Eleven a mozkomorové jsou demagorgoni a mi žijeme ve světě Stranger Things, přijde mi to nebo to všechno začíná být čím dál tím víc zmatené" Řekl Cooper směrem k Lile ta mu ale neodpověděla.
"A kdo jsou tedy ti Worvesové" zeptala se Wanda která tam před chvílí přišla.
"Jsou to mýtická stvoření které pochází ze světa na druhé straně, je to svět kde žijí všechna nejrůznější stvoření ať zlé nebo hodné, právě tam vznikl první a nejmocnější kámen nekonečna a to kámen duše" řekl sensei
"Kámen duše?" Vyhrkla Nat protože i ona měla s kamenem duše své zkušenosti a to né moc pěkné když musela obětovat svoji duši.
"Ano, původní z kamenů, to z něj vzešli všechny ostatní a z něj si vzešla i ty" ukázal směrem k Wandě.
"Z něj vzešlo všechno, dříve nebylo nic kromě světa na druhé straně, jak jsem už řekl tak tam žili ti nejrůznější tvorové ale měli krále, Sea jenže Seovy se vzepřel jeho nejstarší syn Wor při souboji došlo k velkému výbuchu který vytvořil všechno ostatní, celou galaxii i zemi, ze začátků jsme byli jen mi, potomci velkého Wora a z nás vzešlo všechno ostatní" Povídal dál stařík.
"Worvesové jsou strážci Wora, jsou to nejsilnější stvoření na celém druhém světě ale jsou jen poskoci" řekl sensei.
"Jenže Wor už zemřel a tak se musel najít jeho přímí potomek který dokázal otevřít bránu mezi světy a propustit je sem, oni dokáží člověka zhypnotizovat ale to už asi víte" Dokončil svůj dlouhyt příběh sensei.