Uběhlo několik dní a Natasha už byla zase schopná stát na nohou, všichni se o ni snažily starat ale ona jejich pomoc odmítala, prostě Natasha, když to není nejnutnější tak si pomoct nenechá, tohle opakoval Clint pořád dokola vždycky když Nat odmítla pomoc Steva nebo kohokoliv jiného.
Morgan si už na prostředí v jeskyni zvykla, byla tam o něco větší zima než venku a taky tam je větší tma, bylo tam pár dětí ale nejvíc si rozuměla s Natem, vlastně spolu byli skoro pořád, hrály si spolu, dělili se o jídlo, pití i hračky ... Pokud se jim tak dalo říkat, jsou to spíš kameny s vyškrábaným obličejem nebo panenky ze sena a klacíků.
Večer taky leží vedle sebe, né nějak moc blízko ale tak aby si mohli povídat, nejčastěji se baví o legu, Nathaniel dostal lego po Cooperovi, a Morgan ho koupila Pepper, Morgan je po Tonym a tak by byla schopná začít vytvářet z nudy obloukový reaktor, stroj času a další velice úžasné věci.
Teď samozřejmě přehráním ale přece jen je to dcera Tonyho Starka a tak jí radši koupila hrůzu lega a ty nebezpečné věci schovala než jí bude deset, už teď z lega napodobuje Tonyho výtvory takže si myslí že dýl schované nezůstanou.
Lila si z nich pořád utahuje a plánuje jim svatbu, ale ani jeden ji moc neposlouchají.
Místnost na spaní nijak moc rozdělenou nemají ale všichni si už udělali skupiny ve kterých kdo spí, problémy s dekama jsem už vysvětlovala a tak to pořád zůstává, Cooper, Peter, Percy, Lila, Amanda a další děti jejich věku spali směrem hlouběji do jeskyně, MJ s  Nedem a pár dalšíma Peterovýma spolužáka našli před třemi dny, Byli zrovna na školním výletě když to zaútočilo, Peter měl práci pro S.H.I.E.L.D jako Spider-man takže s něma proto nejel.
Laura s Clintem spali víc směrem ven a vedle nich ležel Nate a jak jsem už zmínila kousek od něj ležela Morgan a vedle ní ležel Rhodey a dál od něj Bruce, ten jako jediný měl deku sám pro sebe.
Wanda ležela vedle Buckyho směrem ven od Laury a Clinta. Jindy by si vedle sebe Wanda s Buckym nelehly, neměli se zrovna v oblibě ale teď každý musel vedle někeho ležet a radši bude ležet vedle někoho koho zná než vedle, s prominutím, tlustého, starého a navíc chlupatého chlapa který leží kousek od Bruce, pan Clanis byl fajn ale ležet vedle něj, to vážně ne, a co si budou nalhávat poslední dobou se s Buckym dost sblížili, né že by došlo k něčemu víc ale prostě se jim spolu dobře povídalo, ona mu vyprávěla o Pietrovy a Visionovi a on jí o tom co zažil ve válce, jaké to tehdy bylo, jak se lidé oblékali a další věci o době ve které žil.
Nat spala vedle Steva, leželi ze všech nejvíc směrem ven, vlastně nejblíž jim byl Bucky s Wandou kteří leželi tak deset metrů od nich.
Nat se v noci kvůli nočním můrám z rudé komnaty pořád budila a často potřebovala jít na vzduch a Steve zase rád zůstával venku do tmy kdy už ostatní spí a nechtěl chodit přes celou jeskyni, mohl by totiž někoho vzbudit a tak si oba lehli dál od ostatních, Nat taky ze spánku mluvila, někdy i křičela a nebyla moc ráda když ji tak někdo viděl, takže si lehla dál od všech, tedy kromě Steva který ji z těch strašných nočních můr budil.
Nat se Stevem už vedle sebe párkrát spali... i na nějakých misích ale spíš když se po Sokovijské smlouvě schovávali, takže když si Steve položil roku přes ni nebo Nat si mu lehla na nataženou ruku, dá se říct že na to byli zvyklí a ani jednomu to nevadilo, vlastně byli rádi když byli tak blízko vedle sebe, Steve byl o dost klidnější když ji měl u sebe, mohl ji tak ochránit a Nat byla vždy klidnější když slyšela tlukot jeho srdce, uklidňovalo jí to, připadala si tak v bezpečí ale pořád musela myslet na rozhovor s Pepper, zeptala se jí jestli ho miluje a ona si pořád není jistá, nebo spíš si to nechce přiznat, bojí se že když k němu bude cítit něco víc a on to zjistí tak se od ní odtáhne.
Ale Steve cítil to samé a i když to tak vypadá tak nejen proto jim bylo příjemné když mohli být tak blízko vedle sebe, to byl spíš takový bonus.

"Věřil by jsi tomu, zítra to bude 100 den od udeření těch věcí" podívala se Wanda na Buckyho. Oba byli raní ptáčata... No vlastně hodně lidí vstávalo brzy ale ti se třeba ještě převalovali nebo zkoušeli znovu usnout, jen Nat byla výjimka ta vždycky když se vzbudila tak se převlékla a šla ven, většinou tam mlátila do stromu, trénovala nebo šla běhat, Steve s Clintem ji říkali že by se neměla tak namáhat že je ještě dost slabá ale ona je neposlouchala, nemyslí to zle ale prostě je taková a pak tu byli oni dva, většinou vstávali zároveň, nachystali jídlo pro nejmladší děti a pro sebe, povídali si, pojedli a pak se tu už začali postupně scházet lodi, Wanda několikrát říkala že by nedokázala spát tak dlouho jako třeba Rhodey, vždycky když ji někdo řekl ať jde ještě spát tak mu na to odpověděla tohle 'zkus vstát tak brzo jako já, je to hodně hezký pohled když vidíš vycházet slunce' a tak dál, dokázala by je přesvědčovat ještě klidně i hodinu že vstávat brzo je to nejlepší co člověk může udělat, jenom Nat si toho východu slunce nebo cvrlikání ptáčků vůbec nevšimla, nebo tak to aspoň Wandě připadalo.
"Vážně ?" Podíval se na ni nechápavě a ona na něj taky, myslela si že to taky počítá.
"Až pozítří" Obrátil se na ni s kusem už pomalu prošlého chlebu v ruce.
"Ne už zítra"dívali se sobě do očí s vražedným pohledem když v tom se ozval z dáli hlas který hodně dobře znají.
"Má pravdu zítra" přišla k nim Natasha a natáhla se pro sklenici s vodou.
"Ne, ne, vy jste se na mě spikli" odpověděl jí na to obratem, Wanda se jen nechápavě podívala na Nat, a Nat se zasmála.
"Jak myslíš" přišla až k Buckymu a stoupla si obličejem k němu, nadzvedla jedno obočí ve výhružném a posměšném gestu a Bucky před ní o krok couvl s překvapivým výrazem.
A v tom se Wanda i s Nat začali smát, né kvůli tomu že by se na něj vážně spikli, protože nespikli spíš jim přišlo srandovní jak nejistě couvl.
"Ha, Ha, Ha" Podíval se na ně a nadzvedl nos na znamení že mu to srandovní nepřijde ale chvíli na to se taky začal smát.
"Co se to tu děje" přišel k nim Bruce s nepříjemným výrazem, nejspíš ho vzbudili.
"Promiň, vzbudili jsme tě?" Podívala se na něj Nat s trochu provinilým výrazem i když jí ještě koutky úst cukaly nahoru a chtělo se jí smát, ani nevěděla co ji tak rozesmálo, možná ten jeho výraz.
"Ne, teda jo ale to nevadí" odpověděl jí na to obratem Bruce.