Adelais stála na rampě quinjetu a na chvíli měla chuť se rozeběhnout a nezastavit se. Mohla by si najít nějakého starého boháče, počkat až umře a užívat si jeho prachy. Celá ta myšlenka se jí promítla v hlavě a nevypadalo to tak špatně, ale realita byla jiná. Hawai, Hawai zní dobře.

„Takže," řekla z ničeho nic a pootočila se na Wandu, která vystoupila spolu s ní, „budeme se držet při zemi." Myslela to vážně. Bylo to jako chodit po Jurském parku s vypuštěnými dinosaury. Otočila se a podívala se na Steva, který je sledoval a očividně se v duchu pral s myšlenkou, že by šel s nimi. „Běžte se postarat o zbytek."

„Sejdeme se, až to skončí. Budeme se průběžně informovat," řekl Steve a cukly mu koutky do mírného úsměvu.

Adelais přikývla a pak se podívala na Wandu a pokynula jí. Nechtěla tu dál postávat a slibovat si hory doly. Sice se považovala za optimistického člověka, ale jsou chvíle, kdy ani to nepomůže.

Snažila se neotáčet, když se quinjet zvedal zpět do vzduchu. Zajela si rukou do vlasů a stejně jako Wanda přečkala nápory větru, které jim cuchaly vlasy.

„Měla jsi mu něco říct," řekla Wanda a podívala se na Adelais trochu vyčítavě.

„Nejspíš," přikývla a pak lehce zavrtěla hlavou, „ale na to bude času dost."

„Líbí se ti," konstatovala věcně a zadívala se před sebe. Adelais se na ni zadívala a přemýšlela nad jejími slovy, ale vyvrátit je nemohla. Navíc jí Wanda prakticky četla myšlenky, takže bylo zbytečné se z toho vymlouvat.

„Vsadila bych se, že tobě se líbí taky," usmála se a prohrábla si pocuchané vlasy. Velice elegantně chtěla zakrýt fakt, že se jí Steve líbil. Po fyzické stránce se jí líbilo víc lidí, ale je pravda, že na Stevovi bylo něco zajímavého. Přimhouřila oči a nemohla uvěřit tomu, že zrovna nad tímhle v tuhle chvíli přemýšlí.

Obě zvedly pohled, když se ozvalo hučení a zpoza domu vyletěl Stark. Nebo Iron Man. Přistál kousek od nich a oblek měl na sobě několik škrábanců a zaschlou krev.

„Daly jste si načas," řekl a sundal si z ramene kousek spáleného masa a srovnal s nimi krok.

„Jak to vypadá?" zeptala se Adelais a šla směrem k ohnisku dění. Letmo si oblek prohlédla a musela uznat, že vypadal, jakoby snad těmi mutanty prolétával skrz.

„Evakuace je zatím docela úspěšná a jak mi bylo řečeno, upozornil jsem armádu i S.H.I.E.L.D. o přítomnosti Královny, takže si drží odstup. Ty nevíš, kde je?"

„Blízko," odpověděla Adelais a pak se podívala na Wandu, která jen pokrčila rameny a letmo se rozhlédla.

„Kolik obleků vlastně máš?" Ne, že by ji to zajímalo, ale momentálně to byla užitečná informace. Věděla, že Stark rozhodně nelétá v jednom obleku stále dokola. To by bylo dost divné vzhledem k jeho sklonu k pompéznosti.

„Dost na to, abych ty mutanty držel v šachu," odpověděl a letmo si obě prohlédl. Věděl, že Wanda zvládne mutanty roztrhat na kusy, ale u Adelais si tím nebyl zcela jistý. Byla sice ozbrojená, ale podle toho, co viděl, mu ty zbraně přišly zbytečné.

„Fajn, pokud se ti nějaký oblek uvolní, klidně se může připojit," řekla Adelais a v hlavě si rýsovala plán, který by vyšel za dokonalých podmínek. Pochybovala, že se věci budou vyvíjet jako v její hlavě, ale mohla v to doufat. Navíc bylo dobré mít aspoň něco než nic.

Tony na chvíli zkontroloval dění a prohlédl si pohledy všech obleků v terénu. Toho mutanta, který vylezl ze země, zaměstnal a doteď si nejspíš myslí, že bojuje se skutečným Starkem. Dva obleky mu už zničili, ale mutanti se stejně daleko nedostanou. Jeho obleky nejsou jeho jediné zbraně.

„Myslíte si, že vůbec vyleze? Kdybych byla na jejím místě, zůstala bych někde v bezpečí a ovládala všechno v zpovzdálí," řekla Wanda a kolem prstu jí prosvitlo červené světlo. Zpomalila a zadívala se doprava.

Adelais by jí odpověděla, ale slova se jí zadrhla v krku, když uviděla její reakci. Stark se beze slov rozletěl a zmizel za rohem.

Adelais vytáhla zbraň a rozeběhla se spolu s Wandou. Adelais také něco cítila, ale Královna to rozhodně nebyla. Možná někdo z její gardy. Určitě ji bude strážit dost jejích poskoků.

Z vedlejšího bloku se ozval řev a na křižovatku na druhé straně ulice vběhlo tucet mutantů. Hbité štíhlé čtyřnohé šelmy zaryly drápy do betonu, aby se zastavily a otočily směrem k nim.

„Zábava je na cestě," oznámil Stark a už se chtěl rozletět k blížící se skupině, ale než se stačil byť jen pohnout, oblekem mu proletělo kopí. Černé kopí z lesklého materiálu mu projelo z boku ramenem a hrudí. Na chodník se vysypalo sklo a Stark se pokusil kopí vytáhnout, ale nešlo to.

Wanda se prudce otočila směrem k budově a zahlédla v rozbitém okně postavu. Ve chvíli, kdy postava skočila, ji chytila svou mocí a nechala ji viset ve vzduchu. Natáhla paže a kolem tančících prstů jí protékalo rudé světlo, které obklopilo i mutanta ve vzduchu.

Adelais neměla čas zkoumat, kdo to je, a Wanda ji stejně prudce hodila zpět do budovy a rozbila další dvě okna.

„Dávej na ni pozor," řekla Adelais a podívala se na Wandu. „Není to obyčejný mutant." Nejhorší na tom bylo, že nevěděla, co jaký mutant dokáže. Mutanti z její gardy by měli být nejlepším výtvorem, ale stále ne tak dokonalým jako ona. Mohou mít schopnosti, které by jim mohli dost přitížit.

Adelais se rozeběhla a zhluboka se nadechla. Tohle bude podruhé, co využije svou mutaci v plné síle. Na jejich první společné chvíle si ani pořádně nepamatovala, ale vykloubila Stevovi paži, takže to nejspíš bude silné. Jediné, co jí bude dělat problémy, bude udržet toho mutanta v sobě pod pokličkou.

Stark nakonec vytahování kopí vzdal a místo toho si uvolnil paži, kterou si musel poničit. Z poškozeného obleku odskočilo pár jisker, ale nijak mu to nevadilo. Přeci jen on si někde skákal doma a sledovat to by určitě stálo za to.

Zatnula čelisti a odjistila zbraň. Cítila, jak se jí do těla začal valit adrenalin a tělo jí pokrývá chitin. Věděla, že když na ně bude střílet z dálky, jejich pancíř to neprorazí, ale z blízka by to už šlo. Síla zbraní, které měla u sebe, jí byla jasně vysvětlena.

„Chceš do nich skočit a nechat se sežrat?" zeptal se Stark a pěstí udeřil do ramene, ale přehrádka s raketami se mu neotevřela.

„Nechceš konečně začít střílet?" opětovala mu otázku Adelais a prudce se zastavila ve chvíli, kdy na ni skočil první mutant. Neuměla bojovat, ale měla jistou představu a pud sebezáchovy. Hlavním úkolem nebylo se s nimi prát, ale zabít je.

Nastavila před sebe předloktí, do kterého se mutant zakousl, a hned mu přiložila hlaveň k hlavě a vystřelila. Kulka proletěla kostěným brněním a následně detonovala. Mutant ochabl, a tak ho ze sebe hned setřásla a chytila dalšího, kterého hodila na mutanta, který po ní skočil. Oba se svalili na zem a Adelais jim prostřelila hrudníky.

Wanda se zastavila kousek od ní a odhodila stranou dva mutanty, které Stark zabil výstřely z repulzoru. Dalšího zvedla do vzduchu a chvíli ho sledovala, jak se kroutí. Byla to jen zvířata. Na chvíli zaváhala, ale pak semkla rty a mutanta roztrhla na kusy.

Adelais pošimral šestý smysl a cítila slabé otřesy. Blížilo se něco většího, ale to nebyl ten problém. Oblečení už měla dost potrhané a uštědřila několik škrábanců, ale bolest cítila jen vzdáleně.

Otočila se a zadívala se na budovu za Wandou. Všimla si stínu za okny a křikla na Wandu: „Pozor!"

Wanda se otočila a natáhla paže ve chvíli, kdy z okna vyletělo další kopí, které zastavilo červené světlo. Hned po kopí z okna vyskočila mutantka spolu s třemi ještěry s ostnatými hřbety. Wanda kopí poslala proti mutantce, ale ta ho v letu chytila. Adelais strhla Wandu stranou a stoupla si před ní. Všichni dopadli v dešti střepů na chodník a mutantka se pomalu napřímila. Tělo jí pokrýval černý chitin, který jí na ramenou a loktech vytvářel ostny. V černých vlasech šly zahlédnout rohy a její oči měly krásnou růžovou barvu. Docela ironie vzhledem ke zbytku těla.

Stark zabil zbytek smečky a pak namířil oba repulzory na mutantku.

„Tušila jsem, že v tom obleku nejsi, Starku," pronesla žena a namířila na něho hrot kopí. „Neboj se, budeme se ti hned věnovat. Moc míst na schovávání nemáš," usmála se a pak se podívala na Adelais.

„Já se ti budu věnovat hned," řekl Stark a repulzory v jeho dlaních se začaly nabíjet. Wanda se připravila k útoku, ale ani jeden z mutantů se do boje nehrnul. Otřesy byly silnější a v další chvíli se ozval řev, který doslova trhal uši. Wanda s Adelais se chytily za hlavu a Stark vystřelil po mutantce, která se ani nepokoušela uhnout. Ještěři vyrazili do útoku a ostny na hřbetu se jim naježily. Skla se v celém bloku začala třást, a když řev vygradoval na maximum, skla praskla. Řev utichl a Adelais slyšela jen pískání. Zavrtěla hlavou, ale nepomáhalo to. Wanda na tom nebyla o nic lépe a vypadala dost vyděšeně. Když odtáhla ruce, z uší jí tekla krev.

Stark se postavil před ně a rychle zaměstnal ještěry, kteří začali oblek trhat na kousky.

Ulici zaplnilo cinkání skla, které dopadalo na zem a Adelais rychle odtáhla Wandu pryč, aby ji sklo nepořezalo.

Mutantka mezitím někam zmizela, ale Adelais si byla jistá, že je bude sledovat. Královna chce mít o všem přehled.

Stark zabil jednoho ještěra, ale pak se jeho oblek zhroutil, když mu druhý ještěr čelistmi rozdrtil helmu.

„Být vámi, tak uteču," ozval se Stark v komunikátoru, který jí málem odpálil hlavu. Wanda i Adelais instinktivně vytrhly přístroj z ucha a bolestně zaskučely. Budou to muset chvíli vydržet bez kontaktu. Adelais natáhla paži se zbraní a několikrát vystřelila, ale nesnažila se mířit. V uších jí stále hučelo a hlava jí bolela jako nikdy předtím. Chytila Wandu a odtáhla ji doprostřed silnice akorát včas. Oblek vybouchl a srazil ještěry k zemi. Adelais je rychle zastřelila a pak si vyměnila zásobník.

„Co teď?" zařvala Wanda a Adelais se lekla. No jo, Wanda tak trochu ohluchla.

„Najdeme dalšího Starka," sama zvýšila hlas a pokrčila rameny, „asi."

***

Tony strnule stál v místnosti, ale pak se oklepal. Právě viděl vnitřek zmutovaného ještěra, který mu ukousl hlavu.

„Pane, další tři obleky byly zničeny," oznámil J.A.R.V.I.S. a Tony se rychle napojil na funkční oblek a opět udělal sken Manhattnu.

„Pane, zvážil jsem další možnosti, které nás nenapadly."

„Poslouchám," vyzval ho Tony a rychle letěl zpět k místu, kde nechal Wandu a Rockfordovou. Nelíbilo se mu, že mu neodpovídají, ale za tak krátkou dobu se jim určitě nic nestalo.

„Udělal jsem virtuální model podzemí New Yorku a řekl jsem si, že kdybych byl šílený zlosyn, ukryl bych se právě tam," řekl J.A.R.V.I.S. a ukázal Tonymu jeho model. Tony si ho prohlédl a zhluboka se nadechl. To by dávalo smysl.

„Tak to půjdeme prozkoumat."