Adelais počkala, až se konferenční místnosti vyprázdní a sledovala Starka, který nemohl odejít bez svých poznámek. Cítila z něho smíšené pocity, ale těžko v nich hledala něco pozitivního. Promnula si zápěstí, než se postavila a vyšla za Scottem.

„Fajn, jdu se věnovat lepším věcem," oznámil Stark a podíval se na Furyho, který mu šel hned v patách. „Kdyby se věci zvrhly, tak víte, kam volat," usmál se a poplácal ředitele po rameni, než si odkráčel chodbou pryč.

Clint si odfrkl a pak se podíval na Jacquese, který si strčil ruce do kapes kalhot a trochu se nahrbil.

„Je to parchant," řekl bez obalu a Clint mu nemohl oponovat, jelikož si často myslel to samé.

„Ale taky jeden z našich nejlepších obránců," řekl Steve vyrovnaným tónem a podíval se na přítomné. Sam, který se postavil vedle Adelais, protočil oči v sloup a otočil se na patě k odchodu. Očividně si též myslel své.

Co se to tu sakra děje?

„No, já půjdu. Dneska má dcera vystoupení," řekl Scott a usmál se. „Když už pro jednou nesedím v base, rád bych to stihl." Fury ho propustil a pak se podíval na Brandona, který celou dobu jen sledoval. Bylo to docela děsivé.

„Děkujeme, že jste v tom s námi, Scotte," řekl Steve a Scott musel držet na uzdě svoje nadšení. Přikývl a pak se též rozešel pryč.

„Je to vážně zajímavé," pronesl Brandon a Adelais se trochu lekla, když se najednou ozval cizí hlas. „Jste si vážně jistý, že to bude fungovat? Dával bych jim šance jako jednotlivci, ale jako skupině ne. Pardon, Kapitáne," podíval se na Steva a letmo zvedl ruku.

„Tony se vždycky rozhodne pro správnou věc," řekl Steve odhodlaně. Možná až moc. Chtěl tomu věřit, ale Adelais cítila záchvěv pochybností.

„Kdyby ne, tak by byl debil," ozval se Jacquese a odfoukl si vlasy z čela. „Přeci nenechá město padnout popelem jen kvůli tomu, že měl s vámi menší spor."

Adelais zpozorněla a Steve si toho očividně všiml, jelikož lehce zavrtěl hlavou a jeho tvář ztvrdla.

„Půjdeme," ozval se Clint a vzal Jacquese za paži a začal ho táhnout pryč jako malé děcko. Docela by ji zajímalo, kdy se ti dva tak spřátelili.

„Zkuste je nahnat do haly a trénujte s nimi," řekl Fury a podíval se na ně svým přísným okem. „Stmelí vás to."

Steve slabě přikývl a vyrazil k odchodu dřív, než mohla říct A nebo B. Brandon sledoval Steva a jeho oči opět zajiskřily. Vážně z něho měla divný pocit, ale nejspíš to bylo tím, že vůbec nemluvil. Skoro vůbec. Navíc jí přišlo, že se v něm skrývá inteligence, se kterou si není radno zahrávat.

Adelais se ohlédla za Stevem a chtěla vyrazit za ním, ale pak si řekla, že se ho teď vyptávat není dobrý nápad, a tak se otočila za Furym, který už odcházel spolu s Brandonem.

„Uhm, řediteli Fury," vyběhla za ním a srovnala s ním krok. „Chci s Vámi mluvit."

„To zní vážně, slečno Rockfordová," řekl a pokračoval v cestě. „Počkejte na mě v kanceláři."

Adelais se zhluboka nadechla, ale pak přikývl a zastavila se.

„Počkat! Kde máte kancelář?"

***

Bucky seděl na lavičce a protetickou paží se držel za břicho. Ta rána ho občas zlobila, ale nebylo to nic, co by nepřežil. Očividně přišel zrovna v nejlepší chvíli, jelikož Clint se připravoval na souboj s Jacquesem.

Ten šermíř ho docela zaujal. Zloděj, nájemný vrah a notoricky známý podvodník se nyní mohl pyšnit uniformou S.H.I.E.L.D.u, i když jemu to nejspíš bylo fuk.

„Takže, drahý hrabě Bartone, jste připraven bránit čest vaší komtesy?" zeptal se a ukázal na Buckyho, zatímco druhou rukou pozvedl čepel tenkého meče.

Clint se zarazil a pak se podíval na Buckyho, který mu pohled oplatil a usmál se.

„Tak za tohle jsem se bít zrovna nechtěl," pronesl Clint a jeho výraz mluvil za vše.

„Neurážejte dámu," ušklíbl se Jacquese a přehodil si meč z jedné dlaně do druhé. „Chcete hrát fér nebo s esy v rukávu?"

„Předveď všechno, co máš, Frantíku," řekl Clint a protočil v rukách bojovou hůl.

„Jasně, Robine Hoode." V tu chvíli oba vyrazili proti sobě a následoval boj, který Bucky snad nikdy v životě neviděl.

Byla úleva zase chodit a vypadnout z toho pokoje. Šel sem, protože tu většinou byl klid a živé vystoupení rozhodně nečekal.

Clint měl co dělat, aby vykryl Jacquesovy výpady. Šermíř kolem něho tančil v rafinovaných sestavách a stahoval k sobě veškerou Clintovu pozornost. V boji na blízko měl Jacquese výhodu a na Clintovi to začalo být znát. I přes výcvik ho čepel zasáhla do lýtka a následně předloktí.

„Dva zásahy," vydechl Jacquese, který také začal ztěžka oddechovat. Clint neměl v plánu se dát lacino. Byl rád, že to nebyl skutečný meč, protože předpovídal neblahý výsledek.

„Moc se nevytahuj," zavrčel Clint a vyrazil do útoku. Tentokrát se musel vyhýbat Jacquese a Bucky sledoval každý jeho pohyb. Byl rychlý, mrštný a uměl dobře číst pohyby těla. Tušil, že předpovídá údery právě díky této dovednosti. Bylo to obdivuhodné.

„Robin Hood," pronesl Jacquese a jeho hlas se roznesl halou, „bohatým bere a na chudý sere."

„Jak je to motto?" Clint prudce švihl holí a Jacquese se musel rychle skrčit a ustoupit, aby mu Clint nevyrazil zuby. „Všichni za jednoho a jeden sám za sebe?"

„Jeden za všechny a všichni za jednoho," opravil ho Jacquese a útok mu oplatil třemi rychlými výpady. „Ale je to zastaralé."

Clint protočil hůl a odklonil čepel meče stranou a prudce vykopl nohou. Zasáhl Jacquese do břicha a následně mu podkopl nohy.

Jacquese spadl na zem a rychle chytil hůl mezi nohy, když mu Clint hodlal udeřit ránu do míst, kam by neměl.

„Mizero," strhl nohy stranou a Clint musel buď hůl pustit, nebo se spolu s ní svalit na zem. Vybral si tu druhou možnost. Svalil se na zem a pak pustil hůl, aby ji chytil za druhý konec a vytáhl ji ze sevření jeho nohou.

Jacquese si rychle přehodil meč do druhé ruky a čepel přiložil Clintovi ke krku ve chvíli, kdy mu Clint namířil konec hole přímo na obličej.

„Příměří?" zeptal se Jacquese a mírně pozvedl obočí. Oba zrychleně oddechovali a ani se nehnuli, dokud oba nezačali stahovat zbraně. Clint se pomalu postavil a oddechl si. Jeho hrdost byla zachována. V tu chvíli ucítil tlak na boku a sklopil pohled k čepeli, která ho zasáhla.

„Promiň, zlozvyk," řekl Jacquese, když mu Clint věnoval chladný pohled a odhodil čepel na zem. Clint by mu možná pomohl na nohy, ale teď k tomu neměl důvod.

„Bude druhé kolo?" zeptal se Bucky a Clint zavrtěl hlavou.

„Docela by mě zajímalo, jak chceš bojovat proti těm obrněným mutantům," řekl Clint a podíval se na Jacquese, který se posadil a zůstal sedět na zemi. To by Buckyho taky zajímalo.

„Mám speciální čepele. Mám jich hodně a věř mi, že některé se dostanou i přes Starkovo brnění," řekl a samolibě se usmál. Byla to pravda. Měl sadu mečů a dýk, které měly čepele z různých materiálů a některé měly i speciální funkce. S touhle špejlí by dlouho nepřežil. „No, každopádně jsi vyhrál svou komtesu," mávl rukou k Buckymu a Clint si odfrkl.

„Tu si můžeš nechat," usmál se a zvedl ze země láhev s pitím. „Já už jednu doma mám."

***

Adelais naštěstí nemusela čekat dlouho a Fury ji hned přijal do kanceláře. Posadila se k jeho stolu a zadívala se mu do oka.

„Co se děje mezi Stevem a Starkem?" zeptala se narovinu a přehodila si nohu přes druhou.

„Nebylo nemožné si toho nevšimnout, že," povzdechl si Fury a na chvíli se zadíval někam do prázdna. Zhluboka se nadechl a vrátil se pohledem k ní. Očividně váhal, zda jí to říct.

„Měla byste si promluvit s ním," řekl nakonec a tohle Adelais vůbec nechtěla slyšet. Když mluvila o svém traumatu, bylo to něco jiného, než si vyslechnout problémy někoho jiného. Navíc Steva. Pochybovala, že jí to jen tak vyklopí.

„Neřekne mi to," řekla přesvědčeně a Fury naklonil hlavu na stranu.

„Je to jeden z nejupřímnějších lidí na světě," pozvedl obočí a propaloval ji tím svým okem. „Když se zeptáte, odpoví."

„Mě se taky neptal a teď ví všechno," vyprskla Adelais možná až moc prudce a Fury se napřímil.

„Nezeptal by se, protože je slušný a nesnaží se z lidí páčit soukromé věci. Tu složku jsem mu dal já a chtěl jsem, aby si ji přečetl."

„Fajn, tak zkusím hádat," řekla a Fury se opřel do židle. „Stark a Steve mají úplně jiné morální zásady a hodnoty. Museli se kvůli něčemu pohádat. Nejspíš kvůli odlišnému názoru a Stark to nemohl rozdýchat, protože je egoista."

„Jak jsem řekl, zeptejte se ho," pokrčil Fury rameny a Adelais zaťala čelisti.

„Narážel na zločince. Musí to mít něco společného s Buckym," pokračovala a sledovala Furyho reakce. Musí přeci projevit nějaké zaváhání nebo napětí, ale opět z Furyho necítila nic.

„Rockfordová..."

„Co? Chci to vědět! Nechci tam sedět a sledovat, jak se ti dva drásají zaživa," zaprotestovala a založila si paže na hruď, když se k němu naklonila blíž. „Navíc budeme muset spolupracovat."

„To ano, ale minulost je minulost," řekl Fury a povzdechl si. „Staly se věci, kterých oba litují, ale jak jste sama řekla, Stark je egoista a Steve je v těchto věcech měkký. Nikomu nijak nepomůže, když se v tom budete hrabat."

Adelais se nad tím na chvíli zamyslela a musela uznat, že na tom něco bude.

„Jak jsem řekl," opřel se lokty o desku skleněného stolu a zadíval se jí okem rovnou do duše, „zeptejte se jeho."