Steve přes sklo sledoval spícího Buckyho a v hlavě se mu mísila hromada myšlenek. Fury stál hned vedle s rukama za zády a mlčel.

„New York," řekl Steve a podíval se na ředitele, který mírně přikývl.

„Není těžké si odvodit, co se stalo. Skutečný nepřítel se nám celou dobu skrýval přímo pod nosem. Hned, jak jsem ji uviděl, mi bylo jasné, že nám řekne všechno, co ví a jistá Královna to věděla také. Netuším jak, ale převzala nad ní kontrolu a zbytek už víte," pronesl Fury a pak se podíval na Steva.

„Začínám mít obavy a až začnu být zoufalý, bude to průser. Budu si muset promluvit s radou," povzdechl si a očividně se na to vůbec netěšil.

„Kde je teď?" zeptal se Steve a než stačil Fury odpovědět, přišla agentka Hillová a kývla na pozdrav.

„Sehnala jsem všechny spisy, které jste chtěl a rada je připravena na schůzi. Slečna Maximoff čeká na můstku." Fury přikývl a pak se podíval na Steva a položil mu ruku na rameno.

„Bude vás potřeba jinde. Běžte si odpočinout a připravte se, protože budete mít na starosti nový tým. Budete potřebovat pevné nervy, Kapitáne," usmál se a Steve nejistě nakrčil obočí.

Fury odešel spolu s Hillovou. Steve se ještě na chvíli podíval na Buckyho, než se vydal navštívit Nat, která na tom nebyla o moc lépe. Neměl z toho vůbec dobrý pocit.

***

Wanda stála u stolu na můstku a sledovala pracující členy posádky u počítačů, kteří očividně měli práce nad hlavu. Clint stál hned vedle ní s pažemi založenými na hrudi.

„Tak jak jsi se měla?" zeptal se a Wanda se na něho podívala s lehkým úsměvem.

„Šlo to, ale koukám, že se tu klube další katastrofa, která neujde naší pozornosti," odpověděla a upravila si náramky na pravém zápěstí.

„Dlouho jsme neměli společnou zábavu," mrkl na ni s úsměvem a pak se oba podívali na agentku Hillovou, která se přiřítila jako hurikán.

„Fury musel na schůzi rady. Zavedu vás k ní," pokynula jim, aniž by se zastavila prošla kolem nich.

Wanda ji chvíli sledovala, ale pak se za ní raději vydala rychlým krokem, jinak by jí vyšší žena utekla. Clint jí byl hned v patách. Agentka je zavedla do části, kde měli provizorní cely. V jedné z nich byla k lůžku připoutaná spící mladá žena, která na první pohled vypadala ztrhaně. Podle toho co slyšela, se ani nedivila. Musel to být hrozný nátlak na její psychiku.

Hillová přiložila ke skeneru svou kartu a dveře se otevřely s tichým zasyčením. Wanda vstoupila dovnitř a podívala se na Clinta, který šel za ní, i když ho u toho nepotřebují. Hillová vešla jako poslední a zavřela dveře.

„Takže se jí mám podívat do hlavy a zjistit všechno, co se dá," ujistila se Wanda a prohlížela si blondýnu. Vypadala zcela neškodně. Uměla by si ji představit třeba v Disneylandu jako Popelku.

„Ano," přikývla agentka a Wanda nejistě hodila očkem po Clintovi, který si jen povzdechl a pokynul gestem paže k lůžku.

Přistoupila tedy ke spící ženě a zhluboka se nadechla. Položila jí prsty ke spánkům a zavřela oči. Cítila to. Její vzpomínky a pocity. Odtáhla prsty a z konečků jí vyzařovalo červené světlo, které ji tančilo směrem ke spánkům. Stejně jako světlo tančily i její prsty, když se začala přehrabovat v cizí mysli.

Naposledy cítila velký strach. Věřila, že bude v bezpečí a všechno bude fajn, ale místo toho se věci zhoršily. Začala mít strach nejen o sebe, ale i o ostatní. Hleděla na sebe, ale vždycky v ní bylo něco z jejího otce. Byla naštvaná na svět, který ji srazil na dno, a když se odrazila, pomohli jí v tom špatní lidé. Pod tím strachem se skrýval vztek a chuť po pomstě, ale i smutek.

„Evelyn Ilja Dimitri a Andrej Saltykov. Evelyn je takzvanou Královnou, která má v sobě jistý alfa gen, který v ostatních vyvolává naprostou poslušnost. Ví, že mají sídlo v New Yorku, ale sama neví, kde přesně mohou být. Ta monstra... Jestli je vypustí ve městě, bude to naprostá katastrofa. Jsou v nějakých pevnostech... různě po světě. Irán, Paříž, Londýn, Praha... Petrohrad," mírně nakrčila obočí a otevřela oči.

„Balgin's Care. Viděla jsem jejich logo. Viděla ho," odtáhla prsty a červené světlo zmizelo. Napřímila se a podívala se na přítomné.

„Takže je to pravda," zamumlala Hillová a zatěkala pohledem po pokoji. Zhluboka se nadechla a pak se otočila na patě a odešla z místnosti.

Wanda zamrkala a podívala se na Clinta, který jí pokynul a při odchodu z místnosti ji chytil kolem ramen.

„Dáme si kávu? Mají ji tady pěkně hnusnou, ale co lepšího dělat, než soudce usnese verdikt," řekl a zavřel za sebou celu.

***

Fury stál v potemnělé místnosti a z obrazovek na něho shlížela rada světové bezpečnosti.

„Moc dobře víme, co máte v plánu, řediteli Fury," ozval se mužský hlas, „a nejsme si jisti, zda s takovým postupem souhlasit."

„Smířili jsme se s existencí Avengers, ale vytvořit další tým jen tak z ničeho nic je šílenství. Shromáždit taková individua. Proti té hrozbě obstojí armáda Spojených států amerických a S.H.I.E.L.D. Žádní nadlidé, kteří nemají výcvik a mohli by nadělat víc škody než užitku."

„Souhlasím. Už to, že máte v týmu bývalého vraha Hydry a tu dívku ze Sokovie bez hlubšího vyšetřování, je riziko."

„Pročítala jsem ty složky a z těch tří jsou dva kriminálníci a jeden vysokoškolák."

,,Wakanda se do konfliktu zapojí pouze, pokud bude chtít."

„Ještě přijde ten muž ze severské mytologie a budeme muset opět řešit nekontrolovanou přítomnost mimozemských obyvatel."

Fury je nechal mluvit, ale pak zvedl ruku a zavrtěl hlavou. Poslední věta zněla, jako kdyby snad měli založit Muže v černém.

„Jsem si vědom všech rizik, ale tým Avengers plní svou funkci a jsem odhodlaný v této iniciaci pokračovat. Hrozí, že budeme čelit hrozbě, na kterou nebudeme stačit a už teď na to mí lidé doplácí. Nesmíme situaci podceňovat," řekl rázně a přejel pohledem po radě.

„Navíc nesmíme promarnit šanci takové výjimečné lidi shromažďovat. Přeci jen i to je způsob, jak je mít pod kontrolou a trénovat je," dodal a založil si ruce za záda.

„Myslíte, že to bude mít nějaký užitek? Mohou se nakonec obrátit proti nám."

„Pokud jim nedáme záminku, proč by měli," odpověděl zcela neochvějně.

„Pokud dojde k tak rozměrnému konfliktu, možná by bylo dobré do přední linie využít právě tyto... obdařené jedince a naši vojáci pak budou mít více času na úderný zásah." Fury se nad těmito slovy zamračil. Takhle to zrovna nemyslel, ale pokud to radu přesvědčí, nechá to zatím být.

„Řediteli Fury, věříme Vašemu úsudku, ale dávejte pozor, ať si neukousnete moc velké sousto. Jinak bychom museli zasáhnout a to nechcete."

„Samozřejmě," přikývl Fury a pak nastal okamžik zamyšleného ticha.

„Dobrá tedy. Využijte je a dejte svůj tým dohromady. Pokud se objeví cokoli našemu úsudku nelibého, iniciativu Avengers zrušíte." Tímto prohlášením celá schůze skončila a Fury se na chvíli naježil, ale rychle vyventilovat narůstající vztek a upravil si klapku na oku.

„To bychom měli," zamumlal si pro sebe a vzal si složky, které si vyzvedl a odešel z místnosti. Zamířil do své kanceláře a začal osnovat menší povinný nábor.

***

Lauren opět ráno vstala, provedla hygienu, namazala ekzém, oblékla se a najedla. Klasický rituál, který neporušila ani plánovaná návštěva Starka. Napsala Michaelovi, kterého teď zanedbávala, ale omluvila se mu a všechno vysvětlila, tak snad to pochopí.

Hogan pro ni opět přijel a tentokrát oželil nezdravou snídani a zavezl ji rovnou do nemocnice. Lauren při pohledu na obří budovu opět zaplavila nervozita, ale tentokrát se s tím vypořádala mnohem lépe.

Došli k pokoji a Lauren se pozastavila, když už byli tak nebezpečně blízko. Semkla si rty a rychle došla Hogana, který už stál u dveří. Zhluboka se nadechla a pak spolu vešli dovnitř.

Lauren při pohledu na Starka začala lehce panikařit. Seděl v lůžku a zrovna si dával snídani. Byl vzhůru. Vzhůru a vypadal už docela zdravě.

„Co vy tady děláte?" zeptal se nevrle a odložil snídani na noční stolek. Prohlédl si Lauren a opět měla pocit, že ji vyhodí.

„Přišli jsme na návštěvu. Já i tvoje dcera, která si s tebou chtěla promluvit a pokud dobře chápu, má vzkazy i od Allen, které by sis měl poslechnout," řekl Hogan. Lauren určitě naskákaly rudé skvrny a Tony nejistě zatěkal pohledem a cuklo mu levé oko.

„Cože?" zeptal se zaskočeně a Lauren se mírně zamračila.

„Vím to stejně dobře jako ty," řekla a snažila si udržet vážný pevný tón. Sundala si batoh a začala z něho vytahovat notebook i flash disk. Moc dobře věděla o tom tykání, ale může mu přeci tykat, ne?

„Co?"

„Ví to. Dozvěděla se to z těch nahrávek, které Allen nechala na tom disku," osvětlil to Hogan, ale Tony se stále tvářil stejně. Zamračil se, když mu Lauren dala pryč snídani a místo ní na stůl položila notebook a zapnula ho. Krátce se na něho podívala a přimhouřila oči.

„A nelži," řekla mu narovinu a zasunula disk do zdířky. Navolila všechny nahrávky a pak mu je nechala přehrát. Ustoupila a postavila se vedle Hogana, který zvědavě poslouchal. Ona tu potřebu už neměla a tak jen čekala, až si všechno poslechne.

Tony se díval na nahrávky a jeho výraz se nijak neměnil. Občas jen změnil polohu a nebo cukl svalem ve tváři. Víc prozrazovaly jeho oči. Možná se v nich i zaleskly slzy, ale Lauren nechtěla být až tak sentimentální.

Když dohrála poslední nahrávka, lehl si a zavřel na chvíli oči, než se na ně podíval a znovu si sedl.

„Takže, co teď?" zeptal se a na chvíli se odvrátil a hřbetem ruky si otřel oko, než se vrátil pohledem k nim.

„Nevím, asi nic moc," zamumlala Lauren a podívala se na Hogana. „Nevím, co by se mělo změnit. Předtím ses nijak nezajímal a nevím, jestli to budeš chtít změnit nebo v tom pokračovat. To je asi na tobě," vrátila se pohledem k němu a podívala se mu přímo do očí.

„Já...," začal a na chvíli zaváhal, než si povzdechl a prohrábl si vlasy, „chci to změnit."

Hogan se mírně usmál očividně spokojen s výsledkem a pak se podíval ke dveřím. Chtěl odejít a nechat je tu o samotě, ale začal mu zvonit telefon. Podíval se na displej a ztuhl. Podíval se na Tonyho a přešel k lůžku.

„Volá Fury," řekl a podal Tonymu mobil. Ten se teda novinky dozvídá vážně rychle.

Lauren mezi nimi nejistě zatěkala pohledem, protože nevěděla, o koho se jedná a podle jejich výrazu to asi nebyl jen tak někdo.

„Promluvíme si potom, ano?" škrobeně se usmál a pak pohled stočil na Hogana, který se otočil a vzal jemně Lauren za loket. Oba vyšli z pokoje a poslední, co Lauren slyšela, byl těžký bolestný povzdech. Asi se něco stalo.