Většinu prostoru zabraly bedny. Po obvodu garáže byly stoly, na kterých se válely složky, papíry a dokonce i obaly od jídla. Hned napravo od vrat byla skříň zaplněná deskami a další papíry a vespod smotaná deka a spacák. Všechno pokrývala vrstva prachu a bylo tu chladněji.

Lauren procházela garáží a prohlížela si papíry. Upřímně bylo těžké něco přečíst, protože mamka psala rychle a její škrabopis byl hotová šifra. Michael se také procházel na druhé straně a prohrabával se v papírech a složkách na stolech.

„Tvoje máma byla do práce vážně zažraná," pronesl nakonec, když vzal jednu složku a začal jí listovat. Lauren se na něho podívala a mírně nakrčila obočí. Věděla, že je to jedno, ale nelíbilo se ji, jak se hrabe ve věcech její mamky. Bylo to přeci jen její soukromí. Nakonec nad tím jen zavrtěla hlavou a sama si vzala jednu složku, na které bylo napsáno Balgin's Care. Byla to mnohem objemnější složka než všechny ostatní, Chvíli se přemlouvala, než ji otevřela a začala listovat.

Michael občas pronesl nějakou poznámku, ale Lauren ho neposlouchala.

Balgin's Care. Firma vedena manželským párem, Evelyn a Lucasem Balginovými. Začali před pěti lety a velmi rychle si získali pozornost. Firma převzala jedno z výzkumných center po zesnulém Osbornovi. Oscorp ztratil hodně investorů a nějakým způsobem Balginové našli dost peněz na to, aby to největší odkoupili a tak mohli založit Balgin's Care. Objevili se z ničeho nic a nikdo o nich nikdy neslyšel, ale to očividně všem přestalo vadit poté, co jejich lék zázračně vyléčil guvernérovu manželku.

Hlavním zaměřením společnosti jsou léky. Díky úspěchům založili výzkumná centra po celém státě i v zahraničí a od té doby se objevuje jedna záhada za druhou, která se zázračným způsobem nějak vysvětlila a Balgin's Care z každého konfliktu vyšlo jako zcela důvěryhodná firma.

Lauren by tomu i věřila, ale mamka nebyla lhářka a určitě tuhle firmu nesledovala jen tak. Měla tu záznamy o několika úmrtích i zmizení, ale žádné nevedli přímo k firmě. Tedy tak to vždy přednesla média veřejnosti. Dle matčiných slov musela mít firma prsty všude, jelikož je nikdo nevyšetřoval ani v případě úmrtí bývalého zaměstnance, který chtěl firmu očernit. Jasný motiv, ale to nic neznamená a firma opět měla čistý štít.

Firma nemohla mít takové prostředky jen z výroby léků. Mamka měla podezření, že vyrábí i zbraně, biologické zbraně a možná i drogy. Ve výzkumných center se dle drbů měly uskutečnit hrozivé pokusy se zvířaty i lidmi, ale nikdy se nenašel důkaz a policie se ani nesnažila získat povolení k prohlídce.

I když se kolem firmy za ta léta motalo jedno podezření za druhým, stále to byla jen podezření a firma se stala špičkou ve svém oboru. Investoři ochotně dávali vysoké částky na podporu výzkumu a firma se rozšířila a odkoupila akcie i budovy dalších umírajících firem.

Lauren byla tak zabraná do čtení, že si ani nevšimla Michaela, který stál za ní a koukal ji přes rameno.

Ve složce byly i fotky. Několik fotek ženy, která Lauren už od pohledu děsila. Byla bílá jak sníh, stejně jako její vlasy a vypadalo to, že nemá žádné řasy nebo obočí, ale ukázalo se, že jsou taky bílé. Oči působily, že nemají skoro žádnou barvu. Lauren nikdy neviděla nikoho s albinismem a přišlo ji to hrozné. Evelyn vypadala jako z jiného světa. I když měla hezké jemné rysy a na pár fotkách velmi příjemný úsměv a vlídný pohled, Lauren by se ji bála. Její manžel, Lucas Balgin, vypadal jako obyčejný chlap z předměstí. Nebyl nijak výrazný a Lauren hned bylo jasné, že Evelyn musí být hlava firmy, i když oficiálně místo patří jejímu manželovi.

Na dalších fotkách byly budovy s logem firmy, pár zaměstnanců a velká obrněná auta, která někam něco vezla.

Lauren všechen ten rozvířený prach začal hrozně dráždit v nose a tak začala kýchat.

„Promiň... "zamumlala, když ji kýchání přešlo a popotáhla, protože u sebe neměla kapesník.

„Tohle vypadá zajímavě. Zrovna nedávno byli Balginovi v televizi," řekl Michael a pokračoval hned poté, co mu Lauren věnovala velmi zvědavý pohled. Ona s babičkou se na televizi nedívají skoro vůbec. Možná tak na nějaké soutěže nebo na Gordona Ramsayho a jeho Kitchen Nightmares.

„Byli v talk show a mluvili o sobě. No, o sobě. Jejích snech a cíli. Vypadali rozumně a co jsem slyšel, tak na všechno měli pádné argumenty a vysvětlení. Tedy mluvila především ona. Ten chlap mi přišel, že raději pozoruje než mluví," pokrčil rameny a nevypadal, že by ho poznámky ve složce nějak znepokojily.

„Já nevím. Taky jsem o nich párkrát slyšela a možná mám od nich prášek proti svědění, ale jinak jsem neměla důvod se o ně zajímat."

„Tvoje mamka očividně měla jiný názor," pronesl Michael už o něco vážněji, když vytáhl další fotku, která ho zaujala. Když byla fotka pořízena, bylo šero a dotyčný byl někde u lesa. Mezi stromy byl jasně vidět obrys něčeho velkého, a zrovna když fotil, to něco se podívalo jeho směrem, takže na fotce zářil pár očí. Ať už v tom lese bylo cokoliv, člověk to rozhodně nebyl. Bylo to moc vysoké a hubené. Lauren z toho přejel mráz po zádech.

„Tohle... co to je?" vydechla Lauren a fotku mu vytrhla z ruky. Ať už si to prohlížela sebevíc, nevykoukala z toho nic víc.

„Nevím, ale na krabičku Aspirinu to nevypadá." Lauren se na něho podívala a Michael si hned uvědomil, že to byla blbá poznámka, ale i tak se pobaveně ušklíbl a pokrčil rameny.

„Není tam něco o tom napsané?" zeptala se hned a fotku hodila k těm ostatním.

„Jo. Prý se může jednat o uniklý pokus z laboratoře v Petrohradu," odpověděl a pak zavrtěl hlavou. „Nechci, aby sis to brala nějak zle, ale tohle je... fakt divný. Ať už tvoje mamka pracovala na čemkoliv, tohle mi přijde spíš jako dobrý scénář na horor," zavrtěl skepticky hlavou a složku zavřel.

Lauren jeho názor chápala a sama z toho byla nesvá. Proč se mamka pouštěla do něčeho takového? Pokud ta firma opravdu byla tak neprůstřelná, pochybovala, že by byla o něco úspěšnější než ti ostatní. Hleděla na složku a mračila se na ni. Její mamka musela něco vědět a nebo byla vážně odhodlaná na tu firmu vyhrabat nějakou špínu, ze které se už jen tak nevykroutí. Zatímco Michael šel hledat dál, Lauren ještě chvíli zůstala u onoho stolu a prohlédla papíry, které ležely kolem. Na jednom papíru našla vytisknutou fotku opuštěné budovy. Pod obrázkem byla napsaná adresa.

"Lauren, pojď sem," zavolal na ni náhle Michael a tvářil se až moc nadšeně.

"Tvoje máma hledala špínu i na Starka." Nikdy by nečekala, že bude mít radost z něčeho takového.

"Koho?" zeptala se Lauren trochu zmateně a chápavě kývla, když ji ukázal fotku. "Aha, tenhle Stark."

Michael hned přikývl a začal listovat v jeho složce. Teď vážně vypadal jako nějaká náctiletá fanynka. Dívala se na něho dost nechápavě, ale nechala ho být a začala mu koukat pod ruce.

"Samozřejmě mu vytýká výrobu zbraní a přidala i graf, ve kterých zemích se jeho zbraně nejvíc prodávaly. Americká vláda a teroristi. Dokonce tu jsou obvinění ze sexuálního obtěžování a jedno nařknutí ze znásilnění. Zajímavé je, že to všechno tvoje mamka vyvrátila." Náhle se zarazil a Lauren zpozorněla. Víc se naklonila a fotku rychle sebrala. Na chvíli se ji zastavilo srdce, ale hned nával emocí potlačila a pevně semkla rty.

Na fotce byla Allen se Starkem. Vypadalo to na nějaký speciální večírek a ti dva vedle sebe stáli jako nejlepší přátelé. Allen vypadala úplně jinak, než si ji Lauren pamatovala. Byla namalovaná, vlasy měla vyžehlené a černé koktejlové šaty zvýrazňovaly její ženskost. Usmívala se a její modré oči zářily. Lauren ji nepoznávala. Byla úplně jiný člověk.

Při pohledu na mladšího Starka se v ní zvedla vlna iracionálního hněvu a znechucení. Šklebil se jako blbec a vypadal přesně tak, jak by vypadal děvkař. Tedy tak ho viděla Lauren. Usmíval se, jakoby vyhrál první cenu a jeho šarm Lauren iritoval a navíc držel její mámu kolem pasu. Až moc důvěrně. Začala rudnou vzteky, když ji napadla i možnost o jistém vztahu na jednu noc. Proč ji tak drží? A proč takhle mamka vůbec vypadá?

Cítila jak rudne a prsty začala fotku drtit. Michael si odkašlal a fotku ji vytrhl s rukou.

"Ten tvůj pohled se mi nelíbí," řekl a fotku položil zpět na stůl. "Já chápu, že tě to asi mate, ale asi se měli dobře," pokrčil rameny a Lauren se na něho podívala a vrazila mu pěstí do ramene. Lekl se a rameno si promnul.

"Moje máma nebyla žádná děvka. Nenechala by se osahávat takovým sukničkářem," pronesla ostře a byla si tím stoprocentně jistá. Nemohla připustit, že by s ním fakt něco měla, i když by ji to nikdo zakazovat nemohl. Ani ona.

"To jsem neřekl," bránil se důrazně a pak si povzdechl. "To je věc dospělých," řekl nakonec a Lauren zrudla ještě víc. Vážně s ní právě mluví jako s dítětem. Jen sevřela čelisti a spolkla svou odpověď. Sklopila pohled zpět ke složce a začala ji pečlivě urovnávat.

"Nechápu, proč zrovna on. Vždyť na něho hledala špínu a očividně k němu nechovala sympatie." Lauren se na chvíli zarazila a vzpomněla si, co ji mamka říkala o jejím otci. Nebezpečný zločinec. Možná mamku takový lidi fakt přitahovali. Nevěděla, proč kvůli tomu tak vypěnila, ale vždycky mamku viděla jinak. Jako rozumnou milou ženu, která nosila volné oblečení, kytky ve vlasech a chodila na jógu. Nejspíš ji opravdu nezná.

Když pokračovali v průzkumu, našli další rozdělané případy a reportáže. Nic však nebyl tak zvláštní, jako její vyšetřování Balginových nebo Tonyho Starka. Nakonec skončili zpět u vrat a venku už žhnulo polední slunce. Lauren se zastavila a začala mít divný pocit, že je něco špatně. Drásalo ji to a nakonec tomu podlehla a otočila se, aby se vrátila a vzala složky. O Balginech a Starkovi. Vzala i obrázek budovy s adresou a všechno nastrkala do batohu.

Michael ji zvědavě pozoroval a pak mírně pozvedl obočí. "Doufám, že nemáš v plánu udělat nějakou hloupost." Lauren se na něho usmála a vyšla z garáže.

Jasně, že udělá hloupost.

PS: Fan art Lauren od mé sestry.