Bucky nemohl uvěřit tomu, co právě dělal. Seděl na zmutovaném vlkovi, který dle jeho odhadu mohl velikostí konkurovat autobusu a on na něm jel tunelem vedoucím ven ze suterénu. Adelais seděla před ním a dělal jí oporu. Nemusel ji přemlouvat dvakrát a hned se o něho opřela a sledovala, jak nad jejich hlavami prolétávaly Jedničky.

,,Máš pravdu. Tohle je fakt divný, ale na jednu stranu docela hustý. Viděl jsi Pána prstenů?" zeptala se Adelais a natočila se k němu. Bucky se jí krátce podíval do očí a nevěděl, o čem mluví. Adelais to poznala hned a tak jen pokrčila rameny a otočila se zpět.

,,Měl by ses na to podívat," řekla a přikrčila se, když jim jedno křídlo proletělo nebezpečně blízko nad hlavami. Pleskání křídel bylo v tunelu obzvlášť hlasité. Naštěstí konec tunelu byl na dohled a Jedničky vyletěly ven jako hejno netopýrů z jeskyně. Alfa vyběhla a zastavila se, když se její tlapy dotkly písku. Venku ještě nikdy nebyla a očividně ji písek velmi zaujal.

,,Na to nemáme čas." Alfa sebou zavrtěla a Adelais se rychle chytila Buckyho protetické paže, která pevně svírala záhyb v kostěném brnění. Pak se Alfa rozešla a zvedla hlavu, nasála vzduch do nozder a analyzovala vše, co cítí.

,,Tenhle mutant není obyčejný, pokud hádám dobře," poznamenal Bucky.

,,Ne. Tohle je Alfa. Má zvlášť modifikovaný genom, který jí zvyšuje inteligenci a celkově zlepšuje kognitivní funkce. Dá se předpokládat, že rozezná přítele od nepřítele a umí si sama vybrat cíle, řešit problémy, má dobrou paměť a rozumí tónu hlasu i řeči těla. Je naučená na příkazy, ale mohla by poslouchat i bez nich. Bohužel je tam stále to - mohla. Může, ale nemusí a pak bychom byli všichni mrtví," rozmluvila se Adelais a Bucky si moc dobře všiml, že pokud se jednalo o mutanty, dokázala mluvit v kuse a vážně.

,,A ty máš nějaké zkušenosti s... mutováním?" zeptal se a Adelais se pobaveně zasmála a lehce mávla rukou.

,,Ani náhodou. U nás se žádné mutace nekonají. Jen výchova a schovávání," řekla bezstarostně a mírně nakrčila obočí, když si vzpomněla na prodej Jedničky, díky které dostala dost peněz, aby si v klidu žila pár měsíců v hotelu v Dubaji. Co oči nevidí, to srdce nevidí a ti nebožáci z Japonska ji nejspíš drží dost hluboko pod zemí v řetězech. To už nebyl její problém.

,,Tobě vážně nevadí, že jsi zločinec, co?"

,,Ne," odpověděla a ještě víc se na něm uvelebila.

***

Díky Alfě se dostali na vrchol duny a mohli zkontrolovat okolí. Nemohli si nevšimnout aut, která mířila od pevnosti. Stmívalo se a ten pohled byl krásný. Rudý obzor, na nebi ani mráček a písek zlatě zářil. Adelais to tu bude chybět, až bude někde sedět za mřížemi, ale člověk si zvykne.

,,Dobře uvidíme, až přiletí stíhačky," řekla nakonec a posadila se. Bucky si v duchu oddechl, protože dělat jí opěradlo nebylo nic příjemného. Protáhl se a seskočil z Alfy. Tvrdě dopadl do písku, ale udržel se na nohou.

,,Hlavně je neposílej na..."

,,Na stíhačky se znakem orla. Já vím, už jsi mi to říkal," usmála se a pak se mu zadívala do očí. ,,Neboj se. Tvému kamarádovi nezkřivím ani vlásek."

Bucky si jejími slovy nebyl jistý a chvíli si prohlížel její usmívající se tvář. Nemohl si pomoci, ale připomínala mu kočku, která si stejně myslela a dělala své. Kočka, která by dokázala psovi vyškrábat oči.

Jedničky nad jejich hlavami létaly v nepravidelných kruzích a Adelais je nakonec raději nechala usadit do písku. Hejno o dvaceti kusech si zabralo úpatí duny a jejich neustálé vřeštění bylo jistě slyšet i několik kilometrů daleko. Neustále do sebe šťouchaly, kousaly se a jen pár sedělo v klidu a sledovaly okolí.

,,Co noha?" zeptal se po chvíli a nejistě sledoval Alfu, která si ho prohlížela. Bylo to znepokojující a měl pocit, jakoby ho hodnotila. Velké žluté oči, které ho propalovaly skrz na skrz.

,,Bolí a asi ztrácím cit, ale zatím se to dá vydržet," odpověděla a podívala se na své stehno. ,,Bylo by fajn vytáhnout tu kulku." Pokaždé, když nohou pohnula, bolelo to ještě víc a jasně si představovala, jak se jí ten kus kovu hýbe uvnitř stehna. Zachvěla se nad tou představou a raději nechala ránu ranou.

Alfa sebou prudce cukla a zvedla hlavu k obloze. Hejno Jedniček náhle zpozornělo a Adelais hned dala rozkaz, aby vzlétly do vzduchu. Písek zavířil a mutanti vyletěli vysoko na oblohu. Alfa si odfrkla a Adelais stejně jako Bucky napínala uši, ale nic neslyšela.

Těch drobných černých bodů na obloze si všiml první Bucky a hned je ukázal Adelais, pro kterou je najít pak nebylo těžké. Stíhačky. Bylo jich pět a blížily se velmi rychle. Tři se oddělily a dvě mířily přímo k nim.

Adelais zvedla ruku s přehrávačem a rychle volila rozkazy, aby hejno mutantů vysoko nad hlavou usměrnila. Mutanti se s vřískotem rozletěli směrem ke stíhačkám a cestou se nesouměrně rozdělili.

,,Měli bychom zmizet," řekla a zamračila se, když obě stíhačky vypustily rakety. Tak a teď spadnou hovna do větráku. Jedna raketa detonovala předčasně, když narazila do Jedničky, ale ostatní měly čistou cestu a mířily rovnou k pevnosti. Adelais sledovala, jak všechny tři rakety zasáhly cíl a do vzduchu vyšlehly plameny následovány hustým černým kouřem. Kusy pevnosti proletěly vzduchem a popadaly do písku. Alfa se přikrčila, když stíhačky proletěly nad jejich hlavami a Bucky na ni rychle vyšplhal. Sedl si za Adelais a Alfa se rozeběhla.

Stíhačky se proplétaly hejnem Jedniček, které na stroje útočily. Střelba se rozléhala po okolí a kulky se zarývaly do písku. Několik Jedniček padlo k zemi s dírami v těle. Několik kulek proletělo těsně kolem nich, ale Alfu to nijak nerozptýlilo a běžela dál. Adelais s každým krokem projela nohou bolest a měla co dělat, aby udržela bolestivé výkřiky za zuby. Bylo jí z toho fakt špatně a držela se za stehno.

Alfa se zastavila ve chvíli, když jí jedna z kulek proletěla těsně kolem hlavy. Písek vyletěl do vzduchu v místě, kde kulka vjela do písku. Adelais se podívala vzhůru a přimhouřila oči, když oblohu ozářil výbuch. Cukla sebou, když se ozval další výbuch o něco dál a otočila se, aby viděla, jak stíhačky útočí na kolonu aut. Semkla čelisti a zamračila se ještě víc. Z jedné stíhačky se kouřilo a rychle ztrácela výšku. Nechala auta auty a zaměřila se zpět na svou situaci.

Další Jedničky padly k zemi a jedna stíhačka měla volný prostor. Zaměřila se na ně a Alfa vycítila hrozící nebezpečí. Zavrčela a rozeběhla se. Přemýšlela, co by mohli dělat, ale nic ji nenapadalo. Jen zničit stíhačky dřív, než je stačí všechny postřílet.

Bucky se otočil a pak Adelais pevně chytil. V tom hluku šlo snadno přeslechnout vypuštění raket a nenapadlo ji nic lepšího než pevně zavřít oči. Alfa se prudce zastavila a předními tlapami rozryla písek. Raketa proletěla kolem nich a zasáhla místo, kde před chvílí stáli. Mutant se stačil rychle otočit bokem k výbuchu a Adelais vyjekla, když ji Bucky stáhl ze hřbetu. Oba spadli do písku a Adelais vyjekla bolestí. Plameny pohltily blízké okolí a žár pálil, ale od toho nejhoršího je ochránila Alfa. Štiplavý kouř donutil ke kašli oba dva a Bucky musel Adelais pomoci na nohu.

Stíhačka ve vzduchu udělala otočku a rozletěla se zpět k nim.

Alfa se oklepala a vztekle zařvala. Bez váhání se rozeběhla proti stíhačce, která klesla blíž k zemi a opět zpustila palbu z kulometu. Alfa sklonila hlavu a kličkovala, aby se vyhnula kulkám, ale některé se jí zaryly do pancíře.

Adelais stěží stačila Buckymu, který ji odtáhl a spolu se schovali do úpatí duny. Točila se jí hlava a když se podívala na Buckyho, viděla jen chladné soustředění. Zvedl pohled a sledoval, jak Alfa běží a v další chvíli vyskočila a chytila křídlo stíhačky do čelistí. Bucky úžasem pootevřel ústa, když mutant spadl do písku se zmítajícím strojem a mohutnými čelistmi odtrhl kus křídla. Drápy rozdrásala plášť a pak rozdrtila kokpit. Z motorů se začalo kouřit a Bucky měl obavy, že stíhačka vybouchne, ale naštěstí jen utichla a Alfa ji nechala v písku.

Zvedla hlavu a vítězně zařvala k nebi, které se za tu chvíli naplnilo hvězdami. Ani nevnímal tmu, která je obklopila, protože stejně všude kolem něco hořelo a měsíc vydával dost světla, když byl v úplňku. Kdyby se jednalo o jinou situaci, nejspíš by se nad množstvím hvězd pozastavil, ale teď na to nebyl čas.

Alfa viditelně kulhala a kulky ji ošklivě poničily pancíř. Z mnoha ran jí tekla krev, ale Bucky nepoznal, jak moc jsou zranění vážná. Stále vstřebával to, co právě viděl. Rozhodně nechtěl být v kůži toho pilota.

Podíval se směrem ke koloně a všiml si, že už je žádná stíhačka neobtěžuje, ale měli ztráty. Bucky se podíval na Adelais a lehce s ní zatřásl, ale byla v bezvědomí. No, aspoň to bude mít jednodušší. Problém byl v tom, že přehrávač byl pryč. I kdyby ho Adelais ještě měla u sebe, nevěděl by, co má dělat. Jen doufal, že se je teď Alfa nerozhodne sežrat.

Vzal Adelais do náruče a zvedl se. Alfa stála kousek od něj a sledovala ho. Nakonec jen švihla ocasem a lehla si na zem. Bucky se rozeběhl k mutantovi a letmo prohlédl oblohu. Poslední stíhačku sestřelila raketa a náhle se objevilo deset kuželů světla, které začaly prohledávat zem.

Quinjety se rozdělily a Alfa nervózně zvedla hlavu s hrdelním zavrčením.

,,Ne! Lež," rozkázal hned a v hlavě mu došlo, jak hloupě to znělo. Řval na ni jako na psa a přitom Alfa se psem neměla nic společného. Alfa se zvedla a Bucky si všiml strachu v jejích očích. Otočila se kolem dokola a Bucky se musel rychle skrčit, aby nedostal ocasem do hlavy. Nakonec se mutant rozeběhl pryč od světel a Bucky jen sledoval, jak mizí ve tmě.

Dlouho ji sledovat nevydržel, protože jeden z kuželů světla ho zachytil a tak se otočil a vzhlédl vzhůru.

,,Bylo načase," vydechl a podíval se na bezvládnou ženu v náručí. Mírně nakrčil obočí, když si všiml rudé skvrny, která ji pokrývala skoro celou levou tvář a na pár místech měla propálené rukávy. Z toho se dostane...

***

Steve sešel z rampy a boty se mu zabořily do písku. Konvoj zastavili jednoduše, když jim do cesty přistáli quinjetem a opravdu se jim vzdali velmi snadno.

,,Tohle mi vrací vzpomínky," zamručel Sam, když prošel kolem něho a rozhlédl se. Clint už byl mezi lidmi a zjišťoval situaci od jednoho vojáka s nepěkným šrámem na tváři. Steve se divil, že to Clint bere tak klidně, ale musel uznat, že to nebyl typ člověka, který by věci dramatizoval. Když viděl, že ti lidé jsou spíš vyděšení než připravení k boji, uznal, že se jich vážně obávat nemusí.

Mezi lidi se už dostali medikové a ošetřovali zraněné. Nemůžou tu zůstat moc dlouho. Mohly by přiletět další stíhačky a věci by se akorát zkomplikovaly.

Jeho pozornost si získala postava doprovázena reflektorem. Bucky scházel dunu a v náručí držel tělo.

,,Steve!" ozval se ženský hlas a hned se za ním otočil. Byla to Nataša. Celá a zdravá. Hned za ní šla snědá žena v bílém plášti a drdolem. Vypadala opravdu vyděšeně a držela se u Nat až příliš blízko.

,,Steve, máte štěstí, že ti mutanti nejsou tak úplně k ničemu," řekla, když k došla k němu a mírně se usmála, „Tohle je doktora Puri, která pracovala v pevnosti." Žena si ho letmo prohlédla a pak vyšla zpoza Nat.

,,Já... jediné co potřebuji, je vidět svou šéfovou," řekla nejistě a Steve z jejího výrazu tušil, že jí na ní opravdu záleží. Nebo na té šéfové nebylo něco v pořádku. Otočil se a pokynul jim. Bucky prošel mezi auty a quinjet odletěl na průzkum, když už byl v bezpečí.

,,Není tohle vaše šéfová?" zeptal se a Puri vyrazila k Buckymu, aby si ženu v jeho náručí prohlédla. Bucky Stevovi věnoval krátký pohled, který jen ujišťoval, že je v pořádku a pak se věnoval doktorce, která ho zasypala otázkami.

,,Musíme jet. Hodně lidí potřebuje lepší ošetření a ona taky," řekla Puri nečekaně jistě a přeci jen z ní vyzařovala aura odhodlaného zdravotníka.

,,No, tak já tedy půjdu shánět stádo dohromady," řekl Sam a připojil se ke Clintovi, za kterým šla i Nat.

,,Pojďte za mnou," řekl Steve a zavedl je do quinjetu, kterým přiletěli. Bucky Adelais položil na lůžko u stěny a hned uhnul, když se k ní nahrnula Puri. Prohlížela si ji a něco si mumlala. Z kapsy vytáhla baterku a musela do ní praštit, aby se rozsvítila a pak Adelais zkontrolovala oči.

,,Ale ne," vydechla a ustoupila od ní. Přitiskla si baterku k hrudi a podívala se na oba muže vedle sebe.

,,Máme problém... Její oči," pokynula jim a když jí oba nahlíželi přes rameno, opět vzala baterku a posvítila Adelais do levého oka. Zornice se stáhla do úzké čárky a oko se zadívalo do centra světla. Duhovka měla zeleno-žlutou barvu a Buckymu přišlo, že se dívá do oka nějakému hadovi než člověku. Puri oko zavřela a znovu od Adelais ustoupila.

,,Začala mutovat," zašeptala a i přes tmavou pleť zbledla.