Kapitola 16. - Vítejte v Pekle
Adelais se cítila nadmíru spokojeně. Cítila se mocně a důležitě, když ji dva nejznámější vrazi dělali společnost a chránili její kůži, protože museli. Tedy nemuseli, ale pro dobro všech by měli. Nebylo těžké s nimi spolupracovat. Vlastně to bylo velmi jednoduché. Většina protivníků by se snažila utéct, ale to neměla v plánu a oni to věděli. Také věděli, že má informace a je ochotná jim pomoci a také se oháněla svými právy. Pokud by skončila ve vězení, stále měla možnost žít dle svých pravidel. Mrtvola nic nedokáže.
Společně se dostali až do její kanceláře, kde si vyzvedla svůj přehrávač s rozkazy. Bucky se rozhlédl po místnosti a jeho oči zkoumaly především trofeje a kůže. Nat nebyla zrovna důvěřivá a tak z ní nespouštěla pohled. Adelais měla hrozné nutkání oba provokovat a sledovat jejich reakce.
,,Tak, můžeme jít," usmála se a ukázala jim malý přístroj, který dokázal nadělat dost škody, ať už byl v jakýchkoliv rukou.
,,Takže tímhle ovládáš ty monstra?" zeptala se Nat a mírně nakrčila obočí.
Adelais pokrčila rameny a zastrčila si přehrávač do kapsy, ,,Samozřejmě záleží na mnoha faktorech. Rozkazy nejsou všechno, pokud u nich nemáte postavení. Chvíli trvá, než vám nepůjdou po krku, i když jim rozkazujete." Nikdy to nezkoušela, ale někteří jedinci by ji nejspíš poslechli i bez přehrávače, ale nechtěla riskovat.
,,Jak dlouho tu jsi?" zeptala se Nat a podívala se na hlavu lva, která visela na zdi za stolem.
,,Dlouho," odpověděla suše a pak sebou cukla, když ji na stole začal pípat komunikátor. Zapnula ho a místností se rozlehl naléhavý mužský hlas.
,,Náhodou jsme na radaru zachytili několik blížících se stíhaček. Víc toho zatím nevíme," komunikátor zašuměl a pak se přerušilo spojení.
,,Takhle se řeší problémy," zamumlala si Adelais pro sebe a pobaveně si odfrkla. Poklepala prsty o desku stolu a semkla rty. Teď, když byli tak blízko. Napadlo ji, že se jich Saltykov chce zbavit. Na chvíli se ji sevřel hrudník, ale rychle vyhnala emoce, které se začaly drát na povrch a podívala se na Buckyho.
,,Postarám se o ty stíhačky. Vy se zkuste spojit se svými kamarády," řekla a pokynula Buckymu. Podala mu vysílačku a pak vyšla z kanceláře a zamířila do suterénu, kde si vyzvedne svou armádu.
Bylo děsivé nevědět, co se stane. Jediné, co mohla s jistotou říci bylo, že to nebude nic hezkého. Byla zvědavá, jak to nakonec dopadne.
***
Steve si projížděl soubory, které dostal, a díky nim věděl přesnou lokaci a co na ně zhruba čeká. Sam se mu díval přes rameno, zatímco Clint řídil quinjet. Přibrali ho cestou a Steve měl hned lepší pocit, když jim někdo další bude krýt záda.
,,Takže máme očekávat střet se zmutovanými zvířaty? To tu ještě nebylo, ne?" zeptal se pobaveně Clint a nastavil autopilota. Otočil se a zadíval se na své dva kolegy.
Steve zvedl pohled od tabletu a lehce zavrtěl hlavou, ,,Tohle se mi vůbec nelíbí. Pomatená skupina vědců, kteří se snaží změnit svět nebo ho ovládnout. To jsem viděl dost zblízka." Jediná odlišnost byla v tom, že Hydra se zaměřovala na technologii, ne na genetiku. Nedělal si iluze a tušil, že ti lidé, kteří stvořili ta monstra, mají prsty i v pokusech na lidech. To ho děsilo víc.
,,Nerad bych skončil sežraný zmutovaným čoklem. V pondělí mám rande," vyhrkl hned Sam a založil si paže na hruď.
Clint se otočil, když se z ovládacího panelu ozval ženský hlas, ,,Někdo z vnější frekvence se s námi snaží navázat spojení. Mám ho přijmout?"
,,Ano," přikývl Steve a postavil se, aby přešel blíž k panelu.
,,Tady je James Barnes. Máme zajatce a situace je docela pod kontrolou, ale očekáváme letecký útok, takže by bylo dobré si pospíšit."
,,Bucky, co se sakra stalo?" zeptal se hned Steve a na okamžik bylo ticho, než se Bucky opět ozval.
,,To je na dlouho," odpověděl jen a pak se v pozadí ozval nějaký ženský hlas. Znělo to jako Nataša. ,,Potřebujeme co nejrychleji dostat pár lidí na základnu S.H.I.E.L.D.u. Jsou tu vědci i vojáci plus jejich šéfová, která se dobrovolně vzdala a chce spolupracovat. Je tu trochu bordel a letí k nám ještě někdo další. Dostaneme lidi co nejdál od pevnosti."
,,Jo, dostaňte se pryč a my vás pak vyzvedneme," řekl Steve a dělal si docela starosti. Proč se Bucky vždycky zaplétal do podivných a nebezpečných situací?
,,Pokusíme se. Zatím, Steve." Komunikátor se vypnul a Steve chvíli stál, než se otočil a podíval se na Sama a Clinta.
,,Ode dneška budu všem problémovým situacím říkat Bucky. Vyjde to úplně nastejno," řekl Sam a sedl si zpět do sedačky. Ať už se dělo cokoliv, nebyli na to sami. Venku s nimi ve vzduchu letělo dalších pět quinjetů s logem S.H.I.E.L.D.u. Tentokrát Fury nešetřil. Steve doufal, že to bude stačit.
***.
Bucky měl docela naspěch. Nat si situaci uvědomovala moc dobře stejně jako on, ale jeho přeci jen něco zbrzdilo. Nat se zastavila a podívala se na něho s pozvednutým obočím.
,,Běž napřed. Já najdu Adelais a raději na ni dám pozor," řekl, aby zodpověděl nevyslovenou otázku a podíval se Nat do očí. Nevypadala nadšeně a dala to jasně najevo.
,,Nebo chceš jít ty?" zeptal se a byl přesvědčen, že se Nat otočí a půjde a ona udělala přesně to, co chtěl. Přikývla, otočila se a rozeběhla se směrem ke garážím. Očividně nechtěla s blondýnkou trávit víc času, než bylo potřeba.
Bucky si zkontroloval výstroj a zásobník. Kromě škrábnutí od kulky byl v pořádku a rána se už zatáhla, ale to neznamenalo, že by nepřitáhla nechtěnou pozornost. Prohrábl si vlasy a pak vyrazil, aby našel Adelais. Byla typ, který se rád chlubil, takže o pevnosti věděl dost na to, aby trefil do suterénu. Tam chovali a drželi mutanty.
Rozeběhl se a snažil se nezabloudit a možná by se mu to povedlo, kdyby nenašel Adelais, jak z jednoho mrtvého vojáka sundavá výstroj. Zastavil se a Adelais zvedla pohled a zatěkala pohledem po chodbě, než vojákovi pustila paži a napřímila se.
,,Hele, já vám budu zachraňovat krk, aby nás ty stíhačky nerozstřílely na kaši," zamumlala Adelais a Bucky se zamračil.
,,Půjdu s tebou," řekl přísně a Adelais otevřela ústa na protest a podívala se na něho dost paličatě.
,,Jasný. Budeš mi dělat garde, protože mi nevěříš. Hele, teď už začínám mít docela obavy a tenhle voják má přijatelnou velikost," ukázala na mrtvolu a mírně naklonila hlavu na stranu. ,,To že ho chci okrást neznamená, že bych měla zaječí úmysly. Já moc dobře vím, co se ti honí hlavou," přistoupila k němu a píchla ho prstem do hrudi.
,,Jo, to máš pravdu. Nevěřím ti a raději tě zabiji dřív, než použiješ ty mutanty proti nám," odpověděl a chytil ji za zápěstí. Adelais se jen uculila, než mu uštědřila jedovatý pohled a vytrhla se mu z držení. Vrátila se k mrtvému vojákovi a pokračovala v jeho svlékání. Bucky ji nepomohl a sledoval ji. Oblékla si na sebe neprůstřelnou vestu a opasek se zbraní i náboji.
,,Teď raději převezmu vedení," řekla kysele a vyrazila. Bucky ji byl hned v patách a dával pozor, protože nevěděl, co na ně vyskočí z poza rohu.
Adelais ho vedla do suterénu, kde podle všeho měli žít všichni mutanti v klecích. Několik klecí bylo prázdných a ostatní mutanti čekali uklidnění uvnitř a rozkaz na ně účinkoval velmi dobře. Na zemi se válelo několik mrtvol v celku, na kusy nebo ve stavu, kdy bylo stěží poznat, zda je to vůbec pozůstatek člověka.
Vytáhla přehrávač a přešla ke kleci, ve které ležel mutant připomínající velkou kočkovitou šelmu. Bucky se držel dál, když klec otevřela, ale tvor se choval klidně a seskočil na zem. Švihl ocasem a pak si sedl a čekal.
,,Tenhle je... klidnější," řekl Bucky po chvíli, kdy si s mutantem vyměňoval pohledy.
,,Ano, protože má mnohem vyšší inteligenci než Jedničky. Ty okřídlené věci. Podle výzkumu mají inteligenci pětiletého dítěte, ale je lepší je držet pod kontrolou, protože to jsou přeci jen dravci a nikdy nevíš, co jim přeletí přes nos," usmála se a šla k další kleci.
,,Tihle stíhačky nesundají," konstatoval Bucky trpělivě a šel k ní.
,,Já vím, ale nenechám je tu zavřený, když by se dali pak využít," řekla hned a podívala se na něho krátce s mírně nakrčeným obočím. Očividně k těm tvorům měla vztah.
,,Většina těch mutantů má vysokou inteligenci a proto jich je málo. Já měla na starost jen tyhle. Nic víc, nic míň a nevím jak jsou na tom ostatní pevnosti. Ale s klidem na duši můžu říct, že v hlavní centrále jsou mutanti, kteří by ti zlomili vaz na sto způsobů," přehodila si přehrávač do druhé ruky a usmála se. Mluvila o tom s takovou lehkostí, která Buckyho znepokojovala. Ona v tom ale žila dost dlouho a vlastně to chápal. Bavit se o Hydře pro něho bylo taky tak snadné, protože v tom žil.
,,Nevím, jestli ty rozkazy budou fungovat i na mutanty z jiných částí světa, ale tyhle máme pro teď pod kontrolou," řekla, když otevřela další klec a pustila zmutovanou kočkovitou šelmu na svobodu.
,,Musíme jít. Všechny je stejně nezachráníš," řekl Bucky a Adelais se zastavila. Lehce zavrtěla hlavou a pak se ozvalo kliknutí. Mutanti zpozorněli a pak se rozeběhli ke schodišti, po kterém vyběhli a zmizeli. Věděla, že je všechny nedostane ven. Bůh ví, kam se rozutekli, ale chtěla jich dostat ven co nejvíce.
Adelais se otočila a otevřela ústa, když chtěla protestovat, ale místností se ozval výstřel. Bucky hned vyběhl a chytil ji, aby ji stáhl za sebe a nebylo těžké najít střelce. Muž leže na zemi v kaluži krve, ale našel ještě sílu zvednout zbraň a vystřelit. Bucky na nic nečekal a muže zastřelil. Pak se podíval na Adelais, která vypadala dost vyplašeně. Tak přeci jen měla strach. Měla strach, když ji šlo o život. Podívala se na své levé stehno, do kterého ji muž střelil. Kdyby ten parchant měl lepší mušku, mohl ji prostřelit stehenní tepnu.
,,To je jen škrábnutí," odfrkla si než si dlaň přitiskla na ránu a opřela se o Buckyho. Bucky odhodil zbraň a chytil ji. Ať už se na situaci díval z jakéhokoliv úhlu, nevypadala dobře. Pokud ji neošetří, vykrvácí a pokud ji ošetří, je možné, že nestihnou vypustit mutanty proti stíhačkám.
Mohl by ji tu nechat a prostě odejít.
,,Když přemýšlíš, vypadáš stejně jako když jsi naštvaný," poznamenala a zazubila se.
,,Buď ticho," napomenul ji, než ji položil na zem a začal ji ošetřovat ránu po kulce. Opaskem ji stáhl stehno nad ranou a tu ji pak převázal kusem látky z bundy blízko ležícího vojáka. Nebylo to dokonalé, ale mělo by to zadržet krvácení na dost dlouho. Zvedl zbraň a volnou rukou pomohl Adelais na nohy. Opřela se o něho a zkřivila tvář bolestí.
,,Nebudu zdržovat, slibuji," řekla a pokynula mu. Bolelo to, ale zatnula zuby a vedla Buckyho do části, kde čekalo celé hejno Jedniček, které někdo vypustil. Nevěděla, jak je to možné, ale kusy těl visely ze světel na stropě a krev byla skoro všude.
Adelais zvedla ruku s přehrávačem a po kliknutí se desítka Jedniček oklepala a zpozorněla. Ozvalo se pronikavé vřeštění a tvorové se začali shromažďovat kolem ní a Buckyho. V tu chvíli zeď na protější straně pukla a do místnosti vběhla Alfa. Obří vlčí mutant, který nejspíš zaslechl i přes zeď její rozkaz.
,,Vidím odvoz," usmála se Adelais a podívala se na Buckyho, který trochu zbledl.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro