Peter přeletěl ulici a pavučinou se zachytil o stěnu domu. Přehoupl se a vyskočil na střechu.

,,Informovala jsem všechny důležité orgány," oznámila Karen a Peterovi se na displeji ukázaly názvy všech organizací, kterým Karen poslala echo ohledně zmizení pana Starka. Jako první se ozval Happy.

,,Jak jako zmizel?! Nemůže si jen tak zmizet. Nechci to pak řešit s Pepper," stěžoval si naštvaně a Peter byl rád, že s ním není v jedné místnosti.

,,Co mám dělat? Nikdy jsem nehledal pohřešovaného člověka," zeptal se zoufale a běžel po střeše, aby se dostal přes další ulici. 

,,Fury poslal agenty na místo, kde byl naposled a odtamtud se snad nějak odpíchnou," řekl Happy s jasným napětím v hlase. Pepper zatím o ničem nevěděla, ale bylo jasné, že jí každou chvíli informují a Pepper bude bez sebe. Sice to tak občas nevypadalo, ale měla o pana Starka vážně starosti a to platilo i naopak. Kdyby zmizela Pepper, Tony by převrátil celé město.

,,Získáváme záznamy z kamer a až budeme mít výpovědi, dám ti vědět a můžeš začít hledat. Zatím... zatím dělej co uznáš za vhodné, ale dávej na sebe pozor, jasný?" 

,,Jasný," přitakal Peter a Happy zavěsil. Nikdy nebyl takhle nervózní a měl strach, protože to bylo vážně divné. Divné a nečekané. Pan Stark by tohle neudělal schválně, ale občas měl tendence, dělat věci na vlastní pěst. Peter semkl rty a přistál na semaforu. Lidé k němu zvedali pohledy a rychle se ho snažili vyfotit, ale než stačili zapnout foťák, byl opět ve vzduchu. Hledal cokoliv, ale bylo to tak marné. Marné, ale mnohem lepší, než kdyby nedělal nic. 

V hlavě se mu začaly konstruovat nejmožnější scenérie, které mohly nastat. Samozřejmě ho děsila ta, ve které je pan Stark obětí nájemných vrahů. Byl z toho vážně nesvůj a začalo se mu hůř soustředit. Dvakrát se úplně ponořil do myšlenek a málem skončil naplácnutý na stěně domu. 

Na chvíli se zastavil na střeše samoobsluhy a rozhlížel se. Přišel si ztracený. Vůbec nevěděl, jak dál. Kam má jít? Jeho pavoučí smysly mu v tomhle nepomůžou. Rozeběhl se na jednu stranu, ale pak si to rozmyslel a rozeběhl se na druhou stranu. Nakonec se chytil za hlavu a frustrovaně zavrčel. Lekl se, když mu zapípal komunikátor v uchu.

,,Takže, podle svědků ho naložili do bílého Volva v40 s úmyslem ho odvést do nemocnice. Kamery v celé ulici v tu dobu vypadly a hodně kamer v okolních blocích se zasekly v časové smyčce. Takových aut se našlo hodně a postupně se vylučují," oznámil Happy a Peter se rozeběhl náhodným směrem a vyskočil. Pavučina vyletěla ze zápěstí a zavěsil se o lampu. Zhoupl se a vyrazil do severní části Manhattanu. Lauren bydlela ve čtvrti Harlem, takže jediný, kdo to měl domů daleko, byl on. 

,,Takže, budu hledat a kontrolovat je," nadhodil Peter a trochu se mu ulevilo, když se měl konečně čeho chytit.

,,Přesně tak," přitakal Happy. Karen hned nastavila skenování a vyhledávala mezi auty na silnici požadovanou značku a sérii. 

,,Jedno auto stojí padesát metrů vlevo," oznámila Karen a Peter ho šel zkontrolovat. Uvnitř byla rodinka a ve chvíli, kdy Peter proletěl kolem, chlapec na zadním sedadle vykulil oči a přilepil se k oknu. 

,,Mám takovou teorii," začala Karen a Peter zpozorněl. ,,Podle průzkumu, který jsem právě provedla, hodně případů únosů končí v docích." Peter se nad tím chvíli zamyslel a musel se mírně usmát.

,,Na to jsi přišla jak?" zeptal se. 

,,Mrtvoly hází do vody," odpověděla a Petera ta slova tak šokovala, že mu vyklouzla pavučina z ruky. Rychle vystřelil novou a přitáhl se, aby se zachytil o stěnu.

,,Karen!" okřikl ji a srdce se mu rozbušilo jako zvon.

,,Omlouvám se," odpověděla a Peter se zamračil. 

Peter cítil, jak mu po těle stéká studený pot. Ten pocit, že neví, jak to dopadne, ho zžíral. Bylo to stokrát horší než čekání na výsledky závěrečných testů. 

,,Mám lokace několika aut, které našli agenti S.H.I.E.L.D.u," ozvala se Karen a před očima mu zablikala tři červená světla. 

,,Fajn," přikývl a vyrazil je zkontrolovat. 

***

Peter hledal půl hodiny a každou minutu ztrácel trpělivost. Karen se ho snažila uklidňovat, ale vůbec to na něho nefungovalo. Dostali další tipy, které hned zkontrolovali a postupně postupovali k vodě. I když tomu nevěřil, Karen ho jejím tvrzením dost znervóznila. 

Opět se mu zapnul komunikátor.

,,Policie zachytila podezřelé auto blízko přístavu. Nemohou potvrdit, jestli je Stark uvnitř, ale je podezřelé, že mají zatemněná okna," řekl Happy udýchaně a Peter si ho na chvíli představil, jak běží. Zavrtěl hlavou a v duchu přikývl. Hned jak mu Karen ukázala, kudy jede, tím směrem vyrazil. Teta May nejspíš bude dost naštvaná, ale furt se mohl vymluvit na Lauren. 

Bude chvíli trvat, než se dostane k přístavu, ale dělal, co mohl, aby překonával co největší vzdálenost. Auto se nezastavovalo a pokračovalo dál. Byl jim v patách a auto už vjelo do přístavu. 

,,Petere, auto zpomalilo... Ne, tak teď zase zrychluje. Kamery se zasekly v časové smyčce." Peter zatnul čelist a ještě přidal. 

,,To auto má v plánu skočit do vody," pronesla Karen s klidem a Peterem projelo zděšení. Co se to sakra děje?!

,,Happy, mám ho! Musí to být oni. Zavolej sanitku nebo cokoliv. Policii!" vyhrkl ze sebe a po dlouhém zhoupnutí skončil na prvním jeřábu, který patřil přístavu. Mezi nákladními kontejnery zahlédl světla jedoucího auta. Všiml si i pár hlídačů a zaslechl pokřikování. 

Peter vyskočil a rychle vyrazil k autu, které se řítilo k vodě. 

,,Běž, běž, běž..." opakoval si stále dokola a vyskočil do uličky mezi kontejnery dost blízko na to, aby auto zachytil pavučinami. Ztěžka dopadl na zem a zaryl paty do země. Auto ho chvíli táhlo, ale Peter ho nepustil a táhl. Z gum auta se začalo kouřit a za chvíli selhal motor. Auto jakoby si ztěžka oddechlo a zůstalo stát v záplavě kouře. 

Za ním vyběhli dva strážní a ztěžka oddechovali. 

,,Co to má sakra znamenat!" vyjel po něm jeden z nich, ale Peter si jich nevšímal a hned vyběhl k autu. Chytil za kliku a zatáhl. Rozhodně neměl v plánu být k autu jemný, takže dveře vytrhl a odhodil stranou. Hlídači udiveně vydechli a sledovali jeho počínání. 

Stark Peterovi doslova spadl k nohám. 

,,Pane Starku!" Vykřikl zděšeně a dřepl si k němu. Byl jako z gumy a bylo hrozně těžké poznat, jestli dýchá nebo ne. Hned si všiml té rušičky, kterou mu strhl z límce a rozdrtil v dlani. 

,,Petere, učili jste se resuscitaci?" zeptala se Karen. Peter ji nevnímal a zavrtěl s panem Starkem.

,,Pane Starku!"

,,Petere!" Karen zvýšila hlas, který mu ještě chvíli rezonoval v hlavě. Na displeji mu začali vyskakovat informace ohledně první pomoci.

,,Sanitka je pět minut odsud," oznámila Karen už o něco klidněji, ,,do té doby mu musíš pomoci ty, jinak ho ztratíme úplně." Peter jen slabě přikývl a zajel si rukou pod masku, aby si setřel slzy, které se mu najednou spustily. 

Peter se naklonil nad pana Starka a měl pocit, že se mu hroutí svět. Tohle už jednou zažil...

***

Adelais stála u monitoru a kousala si nehty. Četla složku, kterou jí otevřeli a všichni přítomní se tvářili velmi nejistě. Těkala pohledem sem a tam a pomalu v ní rostl vztek. Vztek, tak velký vztek, který necítila už hodně dlouho. V hlavě jí probleskla matná vzpomínka. 

,,Adelais?" přistoupila k ní pomalu doktorka Puri a položila jí ruku na rameno. Ta se na ni podívala a Puri hned ustoupila.

,,Jak jste to získali?" zeptala se Adelais ostře agenta, který dokumenty dostal.

,,Jeden z našich lidí získal přístup a zkopíroval dokumenty, když byl Saltykov pryč," odpověděl naprosto vyrovnaně a díval se přímo před sebe. 

,,Saltykov," zamumlala Adelais a rozhlédla se kolem. Všichni lidé v místnosti ji napjatě sledovali a našlo se pár, kteří se dívali mimo nebo do země. Adelais se vrátila pohledem k monitoru a podívala se na své ruce. Moc dobře věděla, co to znamená. Co to znamená pro ni. 

,,Bylo to přísně tajné. Saltykov to nejspíš provedl, když jste byla v kómatu po tom pádu z okna," začala doktorka a nervózně si mnula ruce, ,,Čas odpovídá. Nevybral si vás náhodně. To znamená..."

,,Vím moc dobře, co to znamená!" zavrčela vztekle. Až se královna probudí, stane se jedním z nich. Stane se mutantem. Stane se jedním z gardy, kteří ji budou slepě následovat. Její alfa geny jsou nadřazené nad všemi a pokud se promění, nebude moct nic dělat. Nemají čas. 

,,Probuďte ho," podívala se na doktorku. Puri se jí zaskočeně podívala do očí, ale pak přikývla. 

Jeden z mužů, který stál vzadu, se postavil a přistoupil blíž.

,,Co máte v plánu?" zeptal se a Adelais mu v hlase poznala podezíravost a nesouhlas. Takže to bude jeden z těch věrných. 

,,To ti může být u prdele," odpověděla mu a od agenta, který stál kousek od ní, si vzala zbraň. V tu chvíli vytáhli zbraň snad všichni, kteří nějakou měli a začal chaos. Adelais muži provrtala čelo a pak se rychle schovala za stůl. 

,,Změna plánu," zamumlala a mírně se usmála. 

Postřelená zdravotnice přistoupila k alarmu a zapnula ho. Celou pevností se rozeřvaly sirény.

Adelais vyrazila z poza stolu a s přesností pokročilého střelce zastřelila dalšího zrádce. No, nedalo by se říct, že je zrádce. To oni jsou momentálně zrádci, ale to by bylo moc složité. Když zastřelili posledního, hned přešli ke zraněným. Doktorka Puri už zmizela. 

,,Co budeme dělat?" zeptal se agent a podíval se na ni.

,,Zbavte se každého, kdo by mohl informovat základnu nebo kohokoliv jiného," řekla a zkontrolovala zásobník. ,,Vypněte všechny rušičky a zabezpečení hlavní brány. Kdyby zjistili, že jsme změnili stranu, nechali by nás vyvraždit, ale když to svedeme na S.H.I.E.L.D., bude se to snášet líp. Za všechno může ten voják, kdyby se někdo ptal." Agent přikývl a spolu s ozbrojenými muži vyrazil do pevnosti. 

Do místnosti se vrátila doktorka Puri a otřela si rukávem opocené čelo. Zhluboka se nadechla a pak pokynula, ,,Do půl hodiny se probudí. S tou druhou?" zeptala se.

,,Taky ji proberte," řekla a Puri opět hned zmizela. Adelais se vydala do pokoje toho vojáka a v hlavě se jí rýsoval celý plán. Ten hnusný rus na ní dělal pokusy a nikdy jí to neřekli. Kolik lidí je v tom ještě zapleteno? To ji nezajímalo. Jediné, čím si byla jistá, bylo, že ona se rozhodně v nějaké hnusné blbé monstrum nezmění.