Auru probudila silná vůně. Zmateně se otočila, ale druhá půlka postele, kde spal Simon, byla prázdná. Nakonec on spal s ní v posteli, i když se snad deset minut dohadoval s Rainem, že přespí na sedačce. Její táta ale s argumentem, že je zraněný a nebude se mačkat na sedačce, vyhrál.

Musela být z té psychické zátěže opravdu vyčerpaná, když jí neprobudil Simon s Rainem v kuchyni, ale až vůně lívanců. Posadila se a zamžourala na kuchyňský koutek, kde se oba mačkali.

Nedávala nejprve znát, že je vzhůru. Přitáhla si kolena k sobě a chvíli je sledovala. Měla takové štěstí, že si její tátové tolik rozuměli s jejím přítelem. Byla za to neuvěřitelně vděčná.

V jednu chvíli se Rain otočil a všiml si jí. "Oh, dobré ráno, princezno."

Usmála se. Ani si nepamatovala, kdy jí naposled on nebo Jude takhle řekli. Byla to Judeho oblíbená přezdívka, když byla malá.

Simon se taky otočil, ve zdravé ruce naběračku od lívancového těsta. "Vážně se omlouvám, co ti přistane na talíři, ale věř, že se tady pokouším vykouzlit dinosaury bez vykrajovátek."

Dvacet čtyři hodin zpátky si myslela, že je její svět u konce. Teď byla naopak tak šťastná, že to ani popsat nedokázala.

Vstala a protáhla se. A ucítila nevolnost.

Tak to teď asi bude, huh? Ranní nevolnosti, protože byla těhotná. A dítě si nechávali.

Trochu zaváhala. Zvažovala, jestli to z ní půjde ven nebo ne. Simon si jí všiml. "Všechno v pohodě?"

Chvílí mlčela, dokud neusoudila, že to udrží v sobě. Pak přikývla. "Ranní nevolnosti. To teď bude klasika, hádám."

Viděla ten výraz uvědomění na jeho tváři. Jo, taky si na to ještě nezvykla.

Přesunula se blíž k nim a posadila se na barovou stoličku. Rain krájel jahody k lívancům čelem k ní a tak využila situace. "Stále očekávám nějakou přednášku," podotkla. Nemohlo jim to projít přece tak hladce. I když sám se stal tátou až moc brzy. I když byl pěstoun a děti miloval.

"Oh, ta přijde, to neboj. Jude si už sepisuje, co vám řekne," odpověděl nenuceně. Aura hned poznala, že si z nich dělá jen srandu a tak se uchechtla, když viděla, jak Simon strnul. Rain vzhlédl od jahod. "Ne, myslím, že si zasloužíte chvíli, kdy nebudete nic řešit. I když samozřejmě jsou tady konverzace, které musíme mít. Škola, bydlení a tak. Jen..." povzdechl si. "Poslední dva dny byly náročný dost, ne? Minimálně další dva dny vám dáme klid."

Simon se otočil a opřel se o linku, naběračka stále v ruce. "Mě až děsí, s jakým klidem to berete."

Rain se uchechtl. "Sotva já abych vám něco vyčítal, když jsem měl Auru ve svých devatenácti. Navíc vám už je dvacet pět, to není věk, kde bych vám mohl něco vyčítat. A stejně, k čemu by to bylo dobrý, když to dítě budete mít tak jako tak?"

Simon se podíval na Auru. Stále někdy nechápal dynamiku jejich rodiny. Stále někdy nechápal, jak příjemné a bezpečné prostředí jí tátové vytvořili. Jak ji vždy podporovali.

"Děkuju, pane Cartere," řekl nakonec. "Vážně."

Uchechtl se. "Za co, prosím tě. Tví rodiče to už ví?"

"Uhm, ne. Volal jsem jin, že končím stáž kvůli zranění a vracím se za Aurou, nic víc. Myslím, že jejich reakce bude víc... vyčítavá. Kvůli škole a tak."

"Můžeš jim říct, že já a Jude jsme připraveni pomoc. Pracujeme převážně z domu, nebude to problém."

"S malým dítětem na krku bude i práce z domu obtížná," podotkla Aura.

Rain se na ni podíval a pousmál se. "Tak ještě, že pracuju ve firmě, kterou řídím já, co?" Zasmáli se. "Vždyť to nebude zas o tolik jiný, než když máme malé dítě v pěstounské péči."

Aura to věděla. Vždyť když vyrůstala, byly doby, kdy jim přivezli třeba dvouleté dítě a její tátové nikdy nezanedbali ani ji se Skye, ani dítě v pěstounské péči ani práci. Měli v tom praxi a pracovali společně perfektně. A teď už byla Aura pryč z domu, Skye už také nastupovala na vysokou.

"Aspoň se nebudete nudit, když Skye odjede taky," rýpla si.

Rain se zasmál. Simon zamumlal: "Doufám, že taky budu moct o tom s našimi vtipkovat."

Podívala se na něj. "Ani Leo to neví."

Zavrtěl hlavou. "Mateo a Chris?"

Taky zavrtěla hlavou. Pak trhla hlavou k Rainovi. "Pokud jste jim to tedy neřekli. Vsadím se, že se obrátili na vás, když jsem jim neodpovídala."

Rain pokrčil rameny. "Jude nic neříkal, když jsem s ním volal. Ale myslím, že ne. Není to naše věc, abychom ji rozkřikovali dál, ne?"

"Asi jim to řeknu, až se vrátíme. Alespoň někomu to chci říct z očí do očí," zamumlala.

Ten den ještě na stáž také nešla, místo toho jen zavolala do nemocnice a domluvila se s nimi, že si ty dva dny nahradí o víkendu, takže zítra a pozítří. Co budou mezitím Rain se Simonem dělat, to neměla tušení, ale byla si jistá, že se nějak zabaví sami.

A měla pravdu. Když se vrátila v sobotu  z nemocnice, bylo tomu sotva pět minut, co se ti dva vrátili z města. "Kde jste byli?" zeptala se.

Rain jít o rychle shrnul. "A ukončili jsme to na kávě."

"Kde si číšník myslel, že jsme pár," zamumlal Simon. "Snad nikdy jsem se nečervenal víc, než když jsem vysvětloval, že je to táta mý přítelkyně."

Vyprskla smíchy. Tohle jí tak chybělo. Tak jí chyběla rodina, Simon, jejich vtipné poznámky.

"Poznatek do budoucna, nebavit se o dítěti na veřejnosti," podotkl Rain a kývl na Simona. Aura se nedivila. Rain naprosto nevypadal jako někdo, kdo by mohl být otec někoho Simonova věku. Ať už kvůli tomu, že měl Auru tak brzy, nebo i kvůli tomu, že se udržoval ve formě a vypadal mladší. Navíc Aura tak trochu potvrdila ten mýtus, že si dcery hledají přítele podle jejich tátů. Simon a Rain byli podobný typ. A když se na ně tak podívala, jestliže se bavili o mateřství, ani se nedivila, že si to číšník myslel.

"A co teprve ten pohled, když jsem řekl, že tvůj táta je vlastně za chvíli děda."

"Docela sis to užíval, to musím uznat," odvětil Rain pobaveně.

"Musel jsem to nějak zamluvit!"

Aura se neubránila úsměvu. "Já fakt zbožňuju, jak si rozumíte."

"Já upřímně taky," přitakal Simon, zatímco Rain se vyvalil na sedačku. "Já si upřímně myslím, že s tvým prvním přítelem jsem si rozuměl víc," řekl naopak on.

Opět. Dělal si srandu. A opět, Simon se zamračil. 

Její první přítel, Joey, byl snad pravý opak Simona. Doteď nevěděla, jak s ním mohla vydržet rok. I když jeho jméno znělo mile, úplně pravda to nebyla. Byl to ten, kterému řekla, že ho miluje a on to nikdy neřekl zpátky. Byl to ten, který když se dozvěděl, že má dva táty, zamračil se a prohodil nevhodnou poznámku. Byl to taky ten, který s nimi jednou jel na jejich klasickou letní dovolenou k moři do vily Rainova známého, kam ho tátové pozvali, protože jim nikdy neřekla, jak se jí zeptal, jestli náhodou není lesba, když vyrůstala v teplé domácnosti. 

Měla ho odkopnout už tehdy. Ale naštěstí se před táty choval normálně, a tak ho pozvali. Byl to její první kluk, první láska v sedmnácti, samozřejmě, že se ho držela jako klíště. Ale v porovnání se Simonem a tím, jak on si rozuměl s jejími rodiči, to Joey neuměl ani trochu.

Aura se pousmála a podívala se na Simona. "Dělá si srandu," podotkla.

"Už ani nevím, jak se jmenoval. Joel?" zeptal se Rain.

"Joey. Skoro," opravila ho Aura.

"Můžeme se přestat bavit o tvých bývalých?" zeptal se Simon.

Aura se uchechtla. "Nesnáší, když jen vzpomenu, že jsem před ním někoho měla," vysvětlila tátovi. Simon to samozřejmě nemyslel úplně vážně, i když byl samozřejmě raději, když je nevzpomínala. Stejně jako on své bývalé. Myslela si, že není žárlivý typ, ale vlastně trochu byla. 

Rain se podíval na Simona. "To mi povídej."

Konverzace o bývalých pro něj byla přímo nepřípustná. Judeho bývalý byl ten, kdo málem připravil o život jí, tak Judeho. A i Simon už samozřejmě taky věděl tento malý detail, který mu první o nehodě neřekla.

Rain s nimi ještě zůstal další tři dny, než odletěl zpátky. Simon, i když přemýšlel, že odletí za rodinou také, nakonec zůstal do konce její stáže. Aby nebyla sama. A i když by pochopila, proč by chtěl vidět rodiče s Leem co nejdříve, byla mu za to vděčná.

Stáž v Paříží byla dobrá zkušenost, ale stále to byla jen zkušenost. Uvědomila si, že by nedokázala žít tak daleko od rodiny. Nedokázala by být sama. A i když její malá vlastní rodina byla už na cestě, potřebovala mít na blízku táty i Skye. Matea s Chrisem. Lea. Simonovu rodinu, se kterou si rozuměla nejen ona, ale i její tátové, což bylo pro ni důležité. 

Takže nepocítila nic než radost, když vystoupila týden a půl po Rainovi z letadla a byla doma.

🦖

hlasování vyhrála holčička. čemuž jsem se tajně přikláněla, hehe. takžeeeee to bude holčička. jestli se narodí. hehe:DDDDD