Oslava tedy pokračovala v plném proudu. 

Simon přešel na alkohol pod nátlakem Skye, což znamenalo jediné. Už musel tady přespat. Když si dal první lok koktejlu, který mu Skye přinesla, jen se na Auru omluvně podíval. 

Tak nějak začala litovat toho, že se pro tohle celé rozhodla.

Hned vedle posezení měli menší prostor na tančení a obří reproduktor. Především Mateo byl ten, kdo se staral o hudbu dopředu vytvořeným playlistem, ovšem Chris mu tam neustále nějaké písně v průběhu dne přidával. 

A pak začala ta jejich. Stačil první tón, aby se její pohled setkal s Mateovým. Hned na to vyhledala i Skye. Už slyšela smích snad všech přítomných. "A je to tady!!" zvolal Jude.

"Co je tady?" zeptal se nechápavě Simon vedle ní.

Už vyskočila na nohy, ale ještě se k němu sklonila. "Zůstaň tady. Tohle je naše."

Nastoupila na jejich pomyslný parket i s Mateem a Skye. Byla už tma, celou terasu osvětlovala jen světýlka. Bylo jim snad třináct, když tento taneček poprvé vymysleli a od té doby se zapřísáhli, že ať už tuhle píseň uslyší kdekoliv, musí ji i zatančit. Dokonce i Mateo, který se vždy a za každé situace styděl, tohle nikdy nepromeškal.

Byl to ten nejtrapnější taneček na světě. Vždy je to ale naplňovalo takovou euforií, tolika vzpomínkami, že to vlastně milovala. Bylo jí jedno, jestli se ztrapňovala, přece jen u toho stolu seděli její nejbližší. A Simon.

Párkrát se na něj podívala. Pobaveně je sledoval s rukou před ústy, jako by nechtěl, aby jeho úsměv šel vidět. Koukla i na Chrise, jehož pohled byl samozřejmě převážně na Mateovi. A uvědomila si, že Chrisův i Simonův pohled byl v tu chvíli podobný. 

Ukončili taneček ve velkolepé póze a celý stůl se dal do potlesku. Aura a Skye se začaly hluboce klanět, zatímco jen Mateo rychle utekl se smíchem zpátky na své místo. 

Pak začala další písnička, která byla mnohem pomalejší. Aura tedy jen sledovala, jak Chris nenechal Matea ani posadit a dotáhl ho zpátky na parket se slovy, že si zatančí. Lehce se zasmála nad Mateovými protesty, pak jen ale sledovala, jak se chytili do objetí a začali pomalu tančit. Vážně tyhle dva človíčky milovala nejvíce na světě.

Už se otočila, že si půjde zpátky sednout, když narazila do Simona, který najednou stál u ní a usmál se. Auře byly jeho úmysly jasné dříve, než si zvedl její ruce kolem krku a sám ji chytil kolem pasu.

"Asi tě uškrtím," zašeptala, sotva se začali pohupovat do rytmu. 

"Spíš si myslím, že by sis měla se mnou rozdělit výhru, protože ti ji tady celý den zachraňuji," odvětil. "Hezký taneček, mimochodem. Tos vymýšlela ty?"

"Všichni tři. Tradice už tak deset let."

Ani si nevšimli, že se přiblížili k Mateovi s Chrisem, dokud neuslyšela blízko Chrisův hlas. "Sorry, Auro, netušil jsem, že se bude opičit."

Simon se uchechtl ve snaze Chrise kopnout, což akorát způsobilo to, že s Aurou málem ztratili rovnováhu. Plácla ho po paži.

"Jsou to jen tři minuty," promluvil Simon. "To jsem tak hrozný, že se mnou nevydržíš tři minuty?"

Zavrtěla hlavou. "Ne, jen..." Jen co? Nevěděla, proč její reakce na cokoliv, co Simon dneska udělal, byla, že ho zabije. Byl to její nápad, aby dotáhla na oslavu falešného přítele. A ještě by mu měla děkovat, že se rozhodl zastoupit Lea.

"Jen co?" pobídl ji Simon.

Povzdechla si. "Nic. Nic asi. Asi bych ti měla naopak poděkovat. Promiň, chovám se k tobě strašně."

Mlaskl. "Nemusíš být na sebe zas tak přísná. Naše kamarádství je postaveno na vzájemném popichování se, je mi jasné, že najednou předstírat zaláskovanost není jen tak."

I když se celou dobu snažila dívat někam jinam, v tu chvíli se mu podívala do očí. Byli si tak blízko. "Ty to umíš s holkami," konstatovala.

"Slyším překvapenost?" uchechtl se. "Co ti kdy dalo ideu, že ne?"

Pokrčila rameny. "Nevím. Vlastní závěry. A to, že Leo je to hodné dvojče, což zkrátka znamená, že ty nemůžeš."

"Takže já tady celou dobu bojuju... se stereotypem?" zeptal se překvapeně. Smál se ale. A ona se usmívala taky.

"Tak nějak," potvrdila. "Navíc máš motorku. Na motorce jsou vždy ti špatní."

Zastavil se a ruka mu sklouzla z jejího pasu do té její. Znovu si s ní propletl prsty a začal ji táhnout pryč. "Pojď, něco ti ukážu."

Podívala se na Matea a jeho zmatený pohled. Jen pokrčila rameny a vydala se za Simonem. Sotva zahnuli za roh, pustila jeho ruku. "Co mi chceš ukázat?"

Došli před garáž. "Otevři ji," vybídl ji Simon. Aura mu stále úplně nevěřila, ale došla ke steně a přiložila svůj palec na detektor. Garáž se začínala pomalu otevírat.

Až v ten moment si uvědomila, že tam má vlastně motorku. A když vešel dovnitř a podal ji jeho helmu, začala vrtět hlavou. "Pil jsi. Zbláznil ses?"

"Přesně dvakrát jsem si usrkl jednoho drinku od tvý sestry. Už tak tři hodiny zpátky. Od té doby to nenápadně přelévám tobě, jestli sis nevšimla," vysvětlil.

Nevšimla, samozřejmě. Musela ale uznat, že jí pití mizelo nějak pomalu. "Proč?"

"Abych pak mohl vážně odjet," odpověděl. Přiblížil se k ní a strčil jí helmu do náruče. "Nebudu přespávat, když nechceš, neboj. A teď si nasaď tu helmu, protože se projedeme."

Zůstala zaraženě stát. Zaprvé kvůli tomu, že Simon celý den předstíral že pije, aby mohl odjet. Za druhé proto, že se vlastně trochu bála. Nikdy na motorce neseděla. A měla z nich docela respekt. 

"Nepojedeme daleko," pokračoval Simon. Došel k motorce a posadil se. Kývl na ni, ať si sedne za něj. "Jen objedeme čtvrť. Já ti musím rozbít tu představu o tom, že na motorkách jsou jen ti špatní."

Shlédla na helmu v její náruči. Chtěla už namítnout, že ona tu představu rozbít nepotřebuje, ale něco ji na večerní projížďce neuvěřitelně lákalo. Lehce se přiblížila, pak k němu vzhlédla. "Ty nemáš helmu?"

"Většinou u sebe nevozím dvě," odpověděl pobaveně. "Bude to chvilka. A ty jsi nezkušená, takže helma připadá tobě."

Váhavě si ji nasadila. Uvědomila si, že voní po Simonovi. Samozřejmě. Už chtěla přejít k zadní straně motorky, když ji Simon ještě zastavil. Mlčky ji helmu přitáhl. "Je ti velká tak jako tak, ale co se dá dělat, aspoň něco."

Posadila se za něj. Viděla dostatek filmů na to, aby věděla, že se musí předklonit a obejmou tho kolem pasu, ale zaváhala. Proč najednou byla tak nejistá? 

Simon se otočil. "Bojíš se?" zeptal se. V jeho hlase ale nebyl znát ani náznak legrace.

"Trochu," přiznala.

Vzal ji za ruce a dal si je kolem pasu. "Pořádně se drž. Kdyby se ti to opravdu nezdálo, řekni mi a zastavím. Ale myslím, že se ti to nakonec bude líbit."

Oh, jakou měl pravdu. Když vyjeli po pár dalších instrukcích, při první zatáčce si myslela, že se vyvrátí a vypískla. "Dobrý?" zavolal na ní Simon.

"Jo," odpověděla. S druhou zatáčkou už to bylo lepší. A se třetí se dokázala už uvolnit natolik, že si to vlastně zvládla i užít. Bylo zvláštní jet takovou rychlostí a přitom nebýt zavřená v bezpečí auta. Cítila se tak... svobodně. Položila hlavu Simonovi na záda a zavřela oči. Bylo to děsivé, ale zároveň i naprosto dokonalé.

Takže když najednou byli zpátky na jejich příjezdové cestě, pocítila jistou lítost. Simon zajel až do garáže a Aura ho okamžitě pustila. Sundala si helmu.

"Tak?"

"To bylo... boží," vydechla nakonec.

Simon si od ní vzal helmu. "A přesně proto na ni jezdím," přitakal. 

Seskočila z motorky dolů a urovnala si vlasy, které jí padaly do obličeje. Když se Simon na ni otočil, pousmál se. A najednou zalitovala, že jejich přátelství bylo jen o samém popichování se, protože tohle... tohle se jí také líbilo. 

"Před táty ani muk," varovala ho, když zavírala garáž.

"Víš, ta motorka není zrovna tichá," uchechtl se Simon.

"Neviděli tě na ni přijet. A neví, že ji máš schovanou v garáží. To zjistí... až ráno," pousmála se. Až pak si uvědomila, co řekla.

"Ráno?"

Otočila se k němu. "Klidně si dej koktejly. Slibuju, že tě neuškrtím za to, že tu přespíš," řekla nakonec. Najednou se jí totiž idea, že by Simon uprostřed noci někam odjížděl moc nezamlouvala. 

"Wow, to jsem poctěn," odpověděl, zrovna když zahnuli a už tak byli na očích celé oslavě. Zpátky hrála taneční hudba a Chris, Mateo, Skye s pár dalšími lidmi už vytáhli stolní hry. Jeden pohled na Simona jí stačil, aby věděla, že se hned přidají.

🦖

miluju, jak mi chybí jen strana bakalářky do počtu, co máme odevzdávat, ale já se stejně nedokopu a jdu raději psát. smh.

ale pro tuhle kapitolu žiju fr