Aura si byla jistá, že zabije Christiana Nelsona. 

Její vztah s Chrisem... dalo by se říct, že byl zajímavý. Byl to přítel jejího nejlepšího kamaráda, Matea, a měli podobnou osobnost. Což někdy způsobovalo určité problémy. 

Jako i tento problém. S Mateem byla domluvená už několik let, že s zkrátka dárky na narozeniny nedávají, ovšem takovou domluvu neměla s jeho přítelem, který byl díky jejich vztahu také její dobrý kamarád. A tak se rozhodla mu dát něco, čím si vystřelí nejen z něj, ale právě i z Matea.

Dala mu kurz keramiky pro manželské páry. Přišlo jí to jako dokonalý nápad.

Dokud onen nápad nevystřelil na ni zpátky. 

Chris jí napsal, jestli by se mohli setkat po škole. Studovala biologii a byla ve svém čtvrtém ročníku, Chris zase studoval nějaký magisterský ekonomický program. Ani nevěděla. Jejich fakulty byly každopádně kousek od sebe. 

Tak se s ním setkala. Jen co uviděla ale ten úšklebek na jeho tváři, věděla, že tohle nebude jen tak. 

Došla k němu s tázavým pohledem. Chris se usmál ještě více a postrčil si brýle na nose. "Ahoj," pozdravil ji.

"Ahoj?" Znělo to jako otázka. 

"Mám pro nás dneska plány," prohodil a chytil ji za paži.

"Nemám čas," zamračila se. Neměla z toho dobrý pocit.

"Máš. Mateo mi to zjistil."

"Kde je vůbec Mateo?"

"Má zítra tu zkoušku. Učí se. Ale něco pro tebe od něj mám." Popostrčil ji, ať se dají do chůze. Aura zkrátka věděla, že má něco za lubem, protože celá tahle konverzace od začátku... to nebyl on. 

A hned pochopila, když si skousl rty, aby se nesmál, a otevřel dlaň. Měl v ruce prsten. Prsten od Matea. Protože to byl jeho prsten, úplně stejný, který měl na ruce i Chris. Koupili si ho minulý rok na jejich první výročí. 

Začala vrtět hlavou. "Ne."

"Ale jo," zasmál se Chris. "Jdeš se mnou."

"Nejdu! Je to dárek pro tebe a Matea!"

"A dneska je poslední šance. Mateo nemůže. Přece to nenecháme propadnout!"

Mohla vědět, že Chris najde způsob, jak tento její malý vtípeček otočit proti ní. Ztrapní se? Ano. Ale ona teď s ním.

Popadl ji za ruku a prsten ji navlékl na prsteníček. Byl jí trochu volnější, ale žádná hrůza to nebyla. Pak si ten svůj přehodil na prsteníček také. "Jdeme vyrábět hrnečky pro naši domácnost, ženo."

Protočila očima. "Já tě zabiju," zamumlala. "Já tě opravdu, upřímně zabiju."

"Troufám si říct, že by pak Mateo zabil tebe," odvětil.

"Moc si věříš," odfrkla si.

"Nebo ty si moc věříš."

"Už jsem řekla, že tě nesnáším?"

"Párkrát," usmál se.

Chápala, co na něj Mateo viděl. Chris byl ten ideální přítel - nejen, že vypadal dobře (i Aura měla jistou slabost pro jeho tmavé oči se zlatavým trojúhelníčkem), on byl dobrý i uvnitř. Mateo byl někdo, kdo k sobě potřeboval opravdu hodného člověka a dvacet jedna let svého života ho najít nemohl. A Aura, jako jeho nejlepší kamarádka, která věděla o všem, čím si jako dítě prošel, se bála, že ho nikdy nenajde.

Ale objevil se Chris. A někdy mu ho záviděla. Jen škoda, že byl gay.

Ona štěstí v lásce zatím moc neměla. Její předchozí dva vztahy byly spíše katastrofa a za poslední tři roky se nenašel nikdo, kdo by jí stál za druhé rande. Byla ale pravda, že měla docela vysoké nároky. Ještě aby ne, když kolem sebe měla jen muže, kteří byli úžasní lidé? Ať už její tátové, Chris, Mateo nebo Mateův táta, měla kolem sebe hodně mužů, ke kterým vzhlížela. A nemínila snížit své standarty. 

Přesto se Chris zapsal na list jejích budoucích obětí, když dorazili do malého keramického studia v centru města. Už tam byly dva manželské páry, podle počtu stolků a židliček to ale vypadalo, že kromě jich jich ještě tak pět přibude. 

Zakňučela. Jeden pár se na ni podíval. Chris ji popadl za pas, přitiskl bokem k sobě a jako pozdrav na pár kývnul. "Nebuď náladová, ženo má."

"Ještě jednou mi řekneš ženo a kopnu tě mezi nohy," zamumlala.

"Preferuješ miláčku?" rýpl si.

Stále nemohla uvěřit tomu, že raději neutekla. Že ho nechala ji sem dotáhnout. A že s ním měla následující dvě hodiny předstírat, že jsou manželé a vyrábět hrníčky. 

Odstrčila ho od sebe a šla si sednout. Chris se jen uchechtl a ukázal poukaz na kurz nějakému člověku, co stál kousek od nich, ale nevěnovala mu pozornost. Nebyla ale tak daleko, aby neslyšela Chrise, když řekl: "Manželka je dneska nějaká náladová. Asi má své dny."

Zavřela oči a trpělivě vydechla. Ona mu to oplatí. Tak krutě mu to oplatí. 

Složila si ruce na prsou. Chris se vedle ní posadil o pět minut později po tom, co jim udělal kávu v automatu. "Cappuccino s dvěma shoty espressa, přesně jak to máš ráda, lásko," řekl, když kávu před ní položil. 

Naklonila se k němu a zašeptala: "Jsem sekundy od toho, abych všem tady prozradila, že jsi gay."

Chris se uchechtl. "Taky tě miluju, broučku," odpověděl nahlas. Byl dobrý. Vážně si tohle divadlo užíval. 

"Kolik těch přezdívek máš v zásobě?" sykla.

"Myslím, že to dneska zjistíš," usmál se spokojeně. 

Do pár minut se obsadila i ostatní místa. Pak se v místnosti objevil někdo, kdo spíš vypadal, že zabloudil, to Auře ale ani trochu nevadilo. Protože klučina, který snad byl i jejího věku, byl docela její typ. Měla zkrátka slabost pro kudrliny.

O to více ji překvapilo, když se sebevědomě nakonec vydal do rohu místnosti a kolem krku si uvázal špinavou zástěru. Pak se otočil, práskl rukama a ze široka se usmál. "Tak váš tady všechny vítám!" řekl zvesela a Auřiny myšlenky byly rázem přerušeny. "Mé jméno je Leo a dneska si vyrobíme pár hrníčků jako symbol vaší lásky. Tak jdeme na to, hrdličky!"

Naklonila se ke Chrisovi. "Asi bych ho zabila za to, jak mluví, ale jinak nění vůbec špatnej, hele."

Chris se ušklíbl. Ne v tom pozitivním slova smyslu. "Nah, ne úplně můj typ," odpověděl tiše zpátky. 

"Víme, ty jsi na blonďáky," odpověděla zpátky a protočila očima. A pak si všimla zmatených pohledů páru vedle nich. Stáhla rty do úzké linky. No, tohle bylo trapné.

"Každý máte u svého místa nachystanou zástěru, tak si ji prosím oblékněte. Nechceme přece, abyste byli špinaví!"

Podívala se po své pravě straně, kde ležely dvě úhledně poskládané zástěry. Jednou po Chrisovi doslova hodila a hned uvoděla na sobě pohled jejich instruktora. Došel k nim. "Trable v ráji? Věřím, že společné tvoření a kvalitně strávený čas vše napraví," usmál se.

Brala to zpátky. Jakýkoliv pocit atraktivnosti byl pryč. Zamračila se na něj. "Manžel nevyzvedl dceru ze školky. To se nenapraví," zabručela nepříjemně. Leo se zmateně raději vzdálil.

Chris se k ní i se svou stoličkou přiblížil. "Vidím, že se do toho už dostáváš. Skvěle," pochválil ji spokojeně.

"Uvidíme, co řekneš na konci kurzu. Jestli to opravdu skvělé bylo," prohodila nevinně zpátky. Měla v plánu mu tohle celé hezky oplatit. A proč ne hned?

"Tak, teď vám každému dám kousek hlíny, se kterou budeme tvořit," prohlásil Leo. Začal u páru vedle nich. Pak došel k nim a dal jim kousek hlíny na stolek. "Bude dobré, když hlínu na začátek trochu zpracujete, ať se s ní lépe manipuluje."

Aura se rychle pro hlínu natáhla. "Lásko," namítl Chris. "Bude lepší, když to udělám já."

"Jako když jsi řekl, že bude lepší, když vyzvedneš syna ze školky a zapomněl na něj?" odvětila.

"Předtím jsi řekla dceru," zamumlal Chris.

Aura se rozhlédla po ostatních. Všichni je zmateně sledovali. "Máme dvojčata," štěkla. Pak se otočila zpátky na Chrise. Viděla, jak se kousal do rtu, aby se nesmál.

"Byl to omyl," řekl s povzdechem. "Slibuju, že to bylo poprvé a naposled."

"Stalo se tu už po čtvrté."

"Tak po čtvrté a naposled."

Už i Aura se musela snažit, aby se nesmála. Naladili se v tu chvíli na stejnou vlnu. Což ale neměnilo nic na tom, že ho měla v plánu pořádně ztrapnit. 

Nevěřícně zavrtěla hlavou. "Ty jsi neuvěřitelnej."

Chris se usmál. "A proto mě miluješ, ne?"

Ozvalo se nad nimi odkašlání. "Můžeme pokračovat?" zeptal se Leo.

Aura se falešně usmála a přikývla. "Pardon," řekla omluvně. Věděla ale, že dneska se bude omlouvat ještě hodně, protože nastala odplata.

🦖

... i love it already.

ZA TÝDEN ZKOUŠKY ALE TAKŽE MĚ KOPNĚTE JESTLI SE OBJEVÍM S NOVOU KAPITOLOU HNED ZÍTRA (pozítří už je omluvitelné)