ø jude ø

Adopce Skye byla hotova se vším všudy za osm měsíců. Ve stejný den, co se i Jude stal oficiálně Auřiným otcem.

Bylo to náročné, rozběhnout takhle dvě adopce najednou. Nastaly určité problémy, které proces se Skye zpomalily, ale nějak extra je to netrápilo. Skye s nimi byla už od svého půl roku v pěstounské péči, netížilo je, jestli ji oficiálně budou mít adoptovanou v září nebo říjnu. Už tak byla součástí jejich rodiny. Už tak ji milovali jako vlastní.

Nejvíce ji milovala snad Aura. Když ji dovezli domů ten první den, opatrně ji dali Auře do náruče, aby si ji pochovala. "Takže tohle je teď má sestřička?" zeptala se.

Rain si sedl vedle ní. "Ještě ne. Ale uděláme všechno proto, aby byla."

Přesto se Aura ujala role starší sestry od prvního dne, co u nich Skye byla. Pomáhala Judemu připravovat lahvičky. Když Rain Skye převlékal, vybírala jí oblečení. Byla jediná, která se radovala, když Skye potřebovala přebalit, protože ji bavilo to sledovat a podávat jim čisté vlhčené ubrousky. 

Jude i Rain se snažili oběma holkám dávat stejnou míru pozornosti, i když Skye jí vyžadovala samozřejmě více. Proto ale byli rádi, že Aura tolik milovala vše, co se kolem Skye dělo a zapojovala se. Brala to jako takový koníček. 

Rutinu měli také jasnou. Rain jezdil do práce pondělky a středy, Jude úterky, jinak pracovali z domu. Tedy, alespoň se o to pokoušeli. Ve dny, kdy byl doma jen jeden z nich, doháněli práci spíše po nocích. 

Ale nevyměnili by to. Ani jeden.

Jelikož Skye byla jejich první dítě v pěstounské péči a ještě k tomu tak malinká, kontroly k nim jezdily ze začátku docela často. Pak se omezily, stále měli v péči ale pouze Skye. Byli s agenturou domluveni, že jiné děti kromě krizových situací k nim momentálně posílat nebudou. A krizové situace nebyly díky bohu časté a tak ještě neměli šanci žádnému dítěti pomoct.

První krůčky udělala Skye pár dní po jejích prvních narozeninách. Poprvé promluvila něco jako 'táta' v  třinácti měsících. O tři měsíce později pak byla oficiálně jejich. 

Ten den, co celý ten proces dojel do cíle, přišla Aura s panem Borůvkou za Skye, která seděla na koberci a čmárala neurčitě voskovkami do omalovánek vedle Judeho, který se snažil dohnat práci. Sedla si naproti ní a pana Borůvku jí podala. "Na. Teď už je tvůj."

Jude se na ni překvapeně podíval. Pan Borůvka byl její nejoblíbenější plyšák od toho, co ji znal. "Dáváš Skye pana Borůvku?" zeptal se.

S úsměvem přikývla. "Když už je ode dneška oficiálně moje sestra, tohle je dárek na přivítanou."

Jude se otočil na Raina, který v kuchyni vyvařoval velkolepou večeři na oslavu. Už také stál jak zkamenělý a sledoval, jak Aura předává Skye její nejoblíbenější hračku.

Skye si pana Borůvku vzala. Zatřásla s ním a zasmála se. Pak ho hodila po Auře zpátky. "Ne, ten je tvůj!" protestovala Aura. "Nech si ho! Já už ho nechci!"

Rainův smích se najednou ozval mnohem blíž a najednou dřepěl vedle Judeho. 

"Jsi si jistá, Auro? Zrovna pan Borůvka?" zeptal se jí. "Dává ti ještě šanci si ho vzít zpátky."

Aura přikývla. "Jo, jsem si jistá. Já už jsem stejně na něj velká."

Jude si představil těch deset plyšáků, se kterými spala, a musel se zasmát. Nic ale neříkal. 

Skye si tedy vzala plyšáka od Aury podruhé a pustila voskovky, které držela. Pak ho objala. Judemu ten pohled udělal radost. 

"Tak jo," přitakal Rain, "to je od tebe moc pěkné, ale nemysli si, že tě tohle nebo to, co dneska slavíme, omluví z dělání úkolů."

Aura si povzdechla. Byla v druhé třídě a učila se skvěle, úkoly ale nesnášela. Proto to dopadalo tak, že věci, co mohli mít hotové za půl hodiny, jim trvaly dvakrát tak. 

"No, jen je dones. Čím dřív je uděláš, tím více budeš mít pak volného času. A třeba stihneme postavit i bunkr," podíval se na ni významně Rain.

To už vyskočila na nohy a rozběhla se do pokojíku. Její láska k bunkrům nepolevila ani s věkem, naopak jejich bunkry musely být čím dál více vymakané a větší. Jude už měl i pocit, že tuhle její zálibu přenášela na Skye, protože té se taky vždy rozzářily oči, když Aura postavila bunkr, klidně sama a malý. 

Rain ho jemně pohladil po zádech. "Koukneš na ty úkoly s ní, prosím?" zeptal se. 

"Jasně," odpověděl Jude a zaklapnul počítač. Pak popadl Skye, aby ji dal do židličky na jídlo, protože jinak pobíhala kolem a to by ji uhlídat nezvládli. Ještě když Rain vařil a mohlo být nebezpečné, kdyby se Jude moc zakoukal do Auřiných úkolů a ona mu utekla do kuchyně. 

Sotva zvedl Skye do náruče, Rain mu dal rychlou pusu na tvář, než se vydal zpátky do kuchyně. "Asi si to pořádně neuvědomuju ještě," řekl cestou. "Že už jsme oficiálně čtyři. Že se to povedlo."

Skye začala opakovat slůvko, na které stále ještě nepřišli, co znamená. Uměla zatím jen pár slov a někdy bylo těžké zjistit, co má na mysli. Jediné, co jí šlo rozumět, byl táta a zkomolené Auřino jméno.

Aura přiběhla se svým školním batohem k jídelnímu stolu, kde už Jude seděl připraven. "Dneska mi pomůžeš ty?" zeptala se Judeho a když přikývl, Aura zajásala.

Rain se na ni ublíženě podíval. "Co prosím? Proč je Jude lepší na úkoly jak já?"

"Ty se mnou nemáš takovou trpělivost," zamumlala. Jude se musel zasmát. Byla pravda, že Rainovi docházela u úkolů trpělivost rychleji, jak Judemu, i když to v reálu bylo spíše naopak. "A Jude mi někdy dává sladkosti!"

Jude stáhl rty do úzké linky. Rainův pohled se přemístil na něj. "Cože ti dává?" zeptal se Aury, i když se díval na něj. Rain a sladkosti, to byl příběh na celý den. 

"Když to uděláme rychle a dobře, dává mi čokoládu!"

"To bylo naše tajemství, Auro!" povzdechl si Jude. Musel se ale usmát. Miloval momenty jako byl tento. Byly to takové tyto maličkosti, které mu připomínali, že měl úžasnou rodinu. Že je miloval celým svým srdcem.

Rain si ho přeměřil pohledem. "To si ještě vyříkáme," řekl Judemu.

Skye ze sebe vydala zvuk, jako by s Rainem souhlasila, čemuž se hned zasmáli.

Skye byla krásná holčička. Její oči se zbarvily do modré podobné té Judeho a tak si občas lidé, kteří je neznali, mysleli, že třeba má Judeho geny. Ale vlasy neseděly ani na jednoho z nich, protože oba byli brunetové, Rain tedy přebarvený trochu do blond, ale Skye měla krásné husté světle blonďaté vlásky. 

Jude s Aurou tedy udělal úkoly do matematiky a angličtiny. Tentokrát ji sladkost ale nedal, protože je čekal dort, který na oslavu koupili. Sami ve čtyřech tak oslavili den, kdy se stali oficiálně čtyřčlennou rodinou.

"Tak na to, že jsme konečně všichni Carterovi se vším všudy," prohlásil Rain a všichni si ťukli pomerančovým džusem. I Skye, které ho nalili do lahvičky, ze které ho nemohl rozlít.

Jude vyhledal Rainův pohled. Najednou viděli navzájem ve svých očích úlevu, protože to všechno zvládli. Stali se pěstouny. Naplánovali svatbu v takovém časovém presu, o kterém se jim nikdy ani nezdálo, aby mohli začít s procesem adopce Skye. Do toho se jim i povedla Auřina adopce, aby Jude byl jejím právoplatným otcem.

Jak Rain řekl, všichni byli konečně Carterovi. Všichni byli rodina nejen emočně, ale konečně už i papírově. A byl to krásný pocit. 

ø

NEBOJTE NĚKDY SI DÁME V KNIZE BONUSOVEK JEJICH SVATBU PROTOŽE JE MI JASNÉ, ŽE BYSTE MI NEODPUSTILI, KDYBYCH NENAPSALA O AUŘE JAKO DRUŽIČCE

ale uh oh. je to tady. je tady konec :')

bye, jdu se vybrečet, zatímco si budu představovat všechny čtyři v hromadě polštářů v jejich obřím bunkru přes celý obýváku, jak si čtou pohádku na dobrou noc a jí u toho dinosauří lívance s korunkami na hlavě a žabími papučemi na nohou.

... to bylo až moc konkrétní

ALE AHHHH JÁ VÁS TAK MOC MILUJU!! 

auru jsem začala psát před 41 dny přesně. jen tak jsem si postla prolog, o pár dní později první kapitolu A VAŠE PODPORA BYLA TAK HUGE JAK DLOUHO NE. o čemž asi taky vypovídá moje rychlost přidávání a fakt, že to vychází na skoro kapitolu a půl denně :D

jakože fakt, já jsem závislá na komentářích. to jsem tímhle příběhem zjistila. čím více jste psali, tím více jsem psala já. its mental illness. (ale budu ráda, když mi i tady necháte ten finální komentář, jak se vám to líbilo <3)

takže děkuju, děkuju, děkuju. díky vám tenhle příběh miluju ještě víc než normálně. byla t s vámi (a s nimi) neuvěřitelná jízda.

a tak mě napadlo, že bych vám tady mohla dát zase pár faktů, co jsem měla v plánu nebo jak tohle vznikalo!

takže za prvé, to nejdůležitější. když jsem postla prolog, ještě v té chvíli byl plán takový, že jude a rain se seznámí úplně jinak. že se spolu nezávazně jen tak vyspí. a když by se jude u raina probudil a snažil se nepozorovaně utéct, narazil by na auru :D takový byl plán, ale nenapadalo mě, jak by se mohli seznámit, jak by mohli skončit u raina a kdo by hlídal auru, tak mě napadlo to, jak se to taky stalo hehe.

z té myšlenky jsem nechtěla úplně sejít, takže druhý plán byl, že se i tak spolu vyspí bez toho, aby rain řekl judemu, co k němu cítí, jak se to stalo. oba by to v sobě dusili i po tom, co by byli spíše takoví kamarádi s výhodami (nebo spíš kolegové heh). 

fakt jsem strašně dlouho nemohla přijít na drama! a to, co mě napadlo, vzniklo z jednoho z vašich komentářů, nevím už, kde byl nebo co v něm bylo, ale pamatuju si, že to naprosto nesouviselo :D 

taky mě napadlo, že by jude mohl skončit na vozíku úplně, což by se možná i stalo, kdyby se nejmenoval jude a nepřipomínalo by mi to akorát judeho z little life heh. a taky vy byste mě asi zabili. takže poděkujte little life judemu!!

a naposledy, na začátku jsem se za boha nemohla rozhodnout, jestli rain bude mít syna nebo dceru. a panebože, jak jsem ráda, že jsem se rozhodla pro auru, tohle bylo kouzelný. i loved it. 

a ještě k neexistujícímu druhému dílu - já vím, že byste ho chtěli. a omlouvám se, že jsem se rozhodla ho nenapsat, ale vážně mám pocit, že by toho bylo zase až moc. nechám jejich příběh tady pohromadě v jedné knize, kde se už nemusí bát mého zákeřného já a co bych jim zase vymyslela. nechám je žít šťastně až do smrti :]

(taky si určitě dáme bonusovku o jejich pěstounství!!)

takže končím. až moc jsem se rozepsala. teď je na pořádku dne dopsat free fall. další příběh zatím vymyšlený nemám, tak uvidíme heh :D ale ještě jednou děkuji za tuhle super jízdu. bylo to boží a vy jste byli boží a oni byli boží a všichni byli boží. see yall u dalších mých výmyslů, které z nějakého důvodu stále čtete <3