ø jude ø

"Proč mi právě napsala Luna a proč chce číslo mé sestry?"

Jude vzhlédl od krájení zeleniny. Přišel si po několika dnech, kdy se nechal jen opečovávat, naprosto nadbytečný, a tak začal poptávat po Rainovi jednoduché úkoly, které v sedě zvládne. Krájení zeleniny na oběd byl jeden z nich.

Měli totiž přijet jeho rodiče. Na oběd. Musel se také činit a nenechat vše na Rainovi, i když on byl stoprocentně ten lepší kuchař v domácnosti. 

"Elsie se jí líbí. Potkala ji tenkrát v nemocnici a začala s ní flirtovat, aniž by věděla, že je to tvoje sestra," vysvětlil jednoduše. Úplně mu vypadlo z hlavy, že to vlastně chtěl s Rainem probrat, zjistit Luniny šance.

Nejspíše Raina trochu šokoval. Jude vyhodil do vzduchu kostičku papriky a chytil ji do úst. "Chtěl jsem ti o tom vlastně říct. Zjistit, jestli se má Luna vůbec o něco pokoušet."

"Jakože se mě ptáš, jestli by Elsie chodila s holkou?"

"Přesně tak."

"Nemám tušení."

Jude se na něj prudce podíval a přestal si házet kousky zeleniny do pusy. "Nevíš? Jak to, že nevíš o své sestře, se kterou jste si údajně tak blízký, jestli by chodila s holkou?"

"Nevím," pokrčil rameny. Odložil telefon, sebral Judemu prkénko s nakrájenou zeleninou a odnesl si ho do kuchyně. "Jestli sis nevšiml, posledních skoro pět let jsem měl plné ruce práce s určitým dítětem. A ona odjela studovat na druhou stranu kontinentu."

Jude protočil očima. "Prostě Luně pošli její číslo. Stejně jsem ji k tomu navedl já, aby ti napsala. Ona si už poradí."

Rain se uchechtl. "Okay, okay. Jsem zvědavý, co z toho bude."

Jelikož už nebylo co krájet a kuchyňská linka byla na Judeho sedícího ve vozíku moc vysoko, rozhodl se využít času jinak. Rozhodl se, že alespoň utře prach v obýváku. 

Rain celkově neměl v bytě moc úložného prostoru a už vůbec ne ve společných prostorech. V obýváku měl jen lehko přehlédnutelné ploché skříňky pod televizí, na kterých nikdy nic nebývalo.

Od toho, co spolu začali chodit, Jude Rainovi přinášel malé dekorace a bez toho, aby o tom věděl, mu je rozmisťoval po bytě. Věděl, že Rainův styl je minimalistický a dekorace v něm neměly místo, Jude je ale naopak miloval. Proto se na skříňkách objevila už svíčka a malá rostlinka, které ovšem Rainův styl respektovaly. Ty teď sundal, aby mohl utřít prach.

A když už byl u toho, koukl se i dovnitř. Třeba bylo potřeba utřít prach i tam. Což byla osudová chyba, protože hned v první skříňce narazil na fotoalbum, a tak mu bylo jasné, že utírání prachu bylo ta tam.

Dal si ho na klín. Uvědomil si, že ať už v tom albu bylo cokoliv, nic moc toho z Rainovy minulosti neviděl. Otevřel ho.

A uvnitř bylo to, co toužil vidět nejvíce. Hned na první stránce byla Aura v den jejího narození. 

Musel se usmát. Byla drobounká. Konec Carolinina těhotenství byl problémový, to už dávno věděl, Aura se proto narodila o více než dva týdny dříve a Caroline porod nepřežila. Vzhledem i k těmto událostem ho nikdy nenapadlo, že by z toho dne měl Rain nějaké fotky. Kdo ji pořídil? Jeho máma? Sestra? Pochyboval, že to byl Rain.

Otočil na druhou stránku. Rain tam držel malou Auru v náručích, ale šlo na něm dobře vidět, co se doopravdy dělo. I když ale měl rudé oči od breku, na tváři měl lehký úsměv, když shlížel na malinkou Auru v jeho náruči. Judemu opět neuniklo to, jak rozdílně vypadal. Vlasy měl kratší, na rukách neměl jediné tetování, zatímco teď měl na jedné dokonce celý rukáv. Taky to vypadalo, že jeho obsese s cvičením začala až později. 

Následovalo pár fotek Aury s Elsie, s jejich rodiči. Když se na to tak díval, napadla ho otázka, na kterou se kupodivu nikdy nezeptal. "Co se vlastně stalo s rodiči od Caroline?" zeptal se nahlas. 

Rain byl vždy nemálo překvapený, když to byl Jude, kdo téma Caroline vytáhl. O to více v tu chvíli. Přišel k němu blíž a všiml si alba v jeho klíně. "Oh," kývl chápavě. "Rodiče Caroline se o ni přestali zajímat, když jim oznámila, že je těhotná a plánujeme si Auru nechat. Když ještě k tomu zemřela při porodu, nechtěli s ní mít nic společného. Ve zkratce, viní Auru z její smrti."

Jude posmutněl. Věděli, o co přichází? Jak úžasnou holčičku se rozhodli vyčlenit z jejich životů?

Rain došel až úplně k němu a posadil se na kraj sedačky tak, aby na album viděl, jak jím Jude listoval. "Tohle je Elsiina práce. Já neměl na fotky ani pomyšlení."

Jude se smutně pousmál. "Je mi to jasný."

Celé album bylo plné Aury od jejího narození po skoro třetí narozeniny. Rain měl narozeniny pár týdnů před ní a tohle byl Elsiin dárek pro něj. Jude tak sledoval Raina při nejrůznějších událostech - jak ji krmil jako nemluvně, přebaloval, převlékal, hrál si s ní. Docela ho to dojímalo. 

"Vážně jsme to měli spolu těžký," začal vyprávět Rain. "Nevím proč, ale nemohla si ke mně najít úplně cestu, dokud jí nebyly tři. A myslím, že ty jsi tomu pomohl."

"Já?"

"Jo. Už tehdy, když jsi ji začal hlídat, jsem začal pozorovat změny. A teď, když jsi stálou osobou v našich životech, se mi to jen potvrzuje. Měla tě ráda od prvního momentu."

Jude listoval dál. Zkrátka nevěděl, co na něco takového říct. Rain měl hlavu blízko u něj, a tak mu jen vlepil polibek na tvář. Pousmál se.

Byl to krásný moment, jak tam jen tak seděli a listovali fotkami. Rain mu tu a tam nějakou okomentoval. Jude si ho zase tu a tam z něčeho dobíral. A řekl si, že bude se snažit dělat to samé. Bude se snažit jejich život dokumentovat tak, aby mohl ze vzpomínek vytvořit taky něco takového. "Máš toho víc?" zeptal se, když album skončilo.

Rain zavrtěl hlavou. "Jsem spíše ten typ, co uchovává fotky v telefonu."

Jude se uchechtl. "Samozřejmě, že jsi."

Jeho rodiče přišli o půl hodinu později a zatímco Rain hodil oběd do trouby a šel do školky pro Auru, Jude jim ukázal byt. Bylo zvláštní, že jim dělal tour po bytě, kde vlastně ani nebydlel, ale pro něho to domov byl. Navíc, tátu interiér zaujal na první pohled.

Mohli nechat Auru ve školce a v klidu se naobědvat ve čtyřech, ale Jude chtěl, aby si jeho rodiče na ni zvykli. Aby se třeba i o něco sblížili. Protože jedna věc, kterou je jeho nehoda naučila, byla ta, že jim obou bylo jasné, že už je jen tak něco nerozdělí. Rain byl jeho spřízněná duše a zbytek života viděl zkrátka s ním.

Překvapilo ho, že jeho máma vytáhla z kabelky dárek pro Auru, když se s ní Rain vrátil. Měla páté narozeniny za tři dny a Jude to zmínil jen okrajově, když si volali. Aura se před jeho rodiči nejprve styděla, to ovšem odpadlo, když si dárek rozbalila a našla v něm nějaké foukací fixy. To vedlo k tomu, že ji Rain musel přemlouvat, že ne, teď není čas na to je vyzkoušet, teď je čas oběda.

Nakonec se mu to ale povedlo a všichni tak usedli ke stolu. Judeho nepřestávalo překvapovat, jak přirozeně probíhala jejich konverzace. I s občasnými poznámkami od Aury. 

Dokud jeho táta nepoložil zásadní otázku. "A co Callum?"

Jude se podíval na Raina. Pro něj bylo to jméno naprostý spouštěč nekontrolovatelných emocí. V tu chvíli se ale udržel a Jude tak přesměroval svůj pohled zpátky na rodiče. "Momentálně je prý na odvykačce." Od začátku se totiž vědělo, že byl pod vlivem drog. "Pak ho čeká rozsudek trestu za úmyslné ublížení na zdraví."

Rainovi div netiklo v oku. Když se tohle dozvěděli pár dní zpátky, naprosto zuřil. "Pokus o vraždu," křičel. "Měl by být odsouzený za pokus o vraždu." Začal tlačit na Judeho právníka (který ale nebyl trestař a z věci okolo firmy teoreticky padlo, protože to vše souviselo s tím, co se stalo pak), aby donutil všechny, koho bylo potřeba, aby Calluma obvinili z pokusu o vraždu. 

Ve výsledku Rain hledal právníka nového. Jeho argumenty ale byly na místě. "Kdybys ji nezachránil, neskočil tam místo ní, ona by byla mrtvá. Neměla by šanci to přežít."

Takže se do konverzace zapojil, i když se většinou mluvení o Callumovi vyhýbal a mlčel. "Není to finální. Snažím se, aby byl odsouzen za pokus o vraždu."

Jude se podíval na Auru. Chápala, o čem tady mluvili? Nevěděl. Doufal, že ta konverzace ale brzy skončí.

Jeho rodiče vypadali překvapeně. Jude neměl tušení, jak by vůbec mohli reagovat na tuto stránku Raina, která doslova přála někomu smrt. 

Takže ho překvapili. "To je dobře, Raine," přikývl jeho otec. "Děkujeme."

Jude ho samozřejmě taky podporoval, ale momentálně nebyl v pozici, aby se mohl tahat se soudy. Rain to vzal ale vše na své vlastní triko. To on zažaluje Calluma za to, že se pokusil zabít jeho dceru. Kdyby měli obrovské štěstí, klidně by mohl být odsouzen za obojí.

"Co je to vražda?" zeptala se v tu chvíli Aura a tím napjatou atmosféru uvolnila. 

"Nic, co bys potřebovala vědět, broučku," odpověděla Judeho máma. 

Jude s Rainem se na sebe usmáli. To, jak ji oslovila, znamenalo jen jediné. Jeho rodiče plně akceptovali jak Raina, tak Auru.

ø

no tak s tímhle tempem budeme mít za týden dopsáno, oh god.