ø rain ø

Rain přestal mluvit, když uslyšel sirény. Byli na to zvyklí a jelikož měli dva kolegy připojené přes online hovor, bylo vždy lepší počkat, až projedou.

Jenže tentokrát sirény neustávaly. Rain, který vedl ten den zasedání, přešel k oknu a podíval se na ulici pod ním.

A v tu chvíli to uviděl. Auto záchranné služby zastavilo přímo u dětského hřiště, druhé přijíždělo. Policie už byla na místě. Uviděl auto nabourané v té skluzavce, kterou mu Aura pyšně ukazovala pár týdnů zpátky, když byli s Judem na hřišti poprvé.

Přísahal by, že na milisekundu se mu zastavilo srdce. Tep mu vystřelil do nebeských výšin. "Kurva..." zamumlal a už na nic nečekal. Beze slova vyběhl ven ze zasedací místnosti za doprovodu zmatených pohledů. Neměl ale čas nikomu vysvětlovat, že právě na tom hřišti měla být jeho dcera a Jude.

Určitě ale byli jinde, že? Třeba tam ještě nedošli. Bylo to sotva dvacet minut, co se s Judem rozloučil v kanceláři. Třeba se rozhodli jít jinam. Rain se podíval na telefon. Žádnou zprávu tam neměl. A když už měl telefon v ruce, vytočil Judeho číslo.

Bral schody po dvou, protože se mu to zdálo rychlejší, než výtah. Vytáčel Judeho číslo po celou tu dobu, než vyběhl z budovy. Nebral to. Proč to sakra nebral?

Nevěděl, co dělat, když na hřiště doběhl. Rozhlížel se kolem sebe, snažil se najít něco, co by mu řeklo, že tu Aura nebo Jude byli, něco-

Do něčeho šlápl. A když se podíval pod nohy, uviděl rozsypaný balíček gumových medvídků, který dal Judemu.

Chtě nechtě se mu do očí nahrnuly slzy. "Auro!" zakřičel tak hlasitě, až ho zabolelo v krku. "Auro! Jude!"

V tu chvíli si ho všiml jeden z policistů a došel k němu. Položil mu ruku na hruď a začal ho odstrkovat pryč. "Nemůžete tady teď být."

Rain přesměroval pohled zmateně na něj. "Aura. Čtyřletá holčička, je tady? Jsem její táta, je v pořádku?"

Policista se zastavil. "Jak vypadá?" zeptal se.

"Hnědé kudrnaté vlasy. Dlouhé. Na sobě měla růžové triko-"

"Pojďte za mnou," přerušil ho policista, ale Rain zůstal jen stát. Už ho neodháněl, měl jít za ním, což mohlo znamenat jen jediné. Aura byla tady. Což znamenalo, že Jude tu někde musel být také.

Policista ho dovedl do sanitky, která stála o něco dál. Už z několika metrů uslyšel vzlykání Aury, a tak se rozběhl. Seděla v sanitce s nějakou mladou sanitářkou, která se jí snažila uklidnit. Rain bez povolení do sanitky skočil a objal ji. Byla v pořádku. Vypadala, že měla nějaké odřeniny, ale byla v pořádku. Jeho oči opustilo pár slz úlevou.

"Jsem tady," zašeptal jí. "Už jsem tady."

Aura brečela způsobem, jakým ji snad ještě nikdy neslyšel. Lehce ji od sebe odtáhl. "Kde je Jude, Auro? Kde je?"

Až v tu chvíli si všiml, že nebyli v sanitce sami. Na druhé straně seděla nějaká paní s malým kloučkem na klíně. Najednou si jich všiml, protože na něj promluvila. "Ten muž, co byl s ní?" zeptala se. "Brunet, hubený, modré oči?"

Rain pohotově vzhlédl. "Ano, přesně ten."

Ženě vyteklo z očí pár slz. Zavrtěla hlavou. "Bylo to všechno tak strašně rychlý. To auto mířilo na tu dívenku. Jude jí zachránil život."

Rain naprázdno otevřel pusu. "J-jak zachránil?"

Sanitářka, která ošetřovala Auřinu odřeninu na koleně se narovnala. "Dle našich dosavadních informací odstrčil vaši dceru do bezpečí, což ale znamenalo, že auto srazilo ho."

Nevěděl, jestli mu někdo říkal ještě něco dalšího, protože nevnímal. Slyšel jen Auřin brek a své myšlenky. Jude ji zachránil. Zachránil Auru, i když to znamenalo, že riskoval svůj život. Riskoval? Nebo obětoval? To vlastně nevěděl. Vzpamatoval se a podíval se na sanitářku.

"Žije?" vyhrkl. "Přežil to?"

Sanitářka pokrčila rameny. "Více informací nemám, stará se o něj druhá jednotka."

Rain si vzpomněl, že když se podíval z okna, uviděl dvě auta sanitky. Než seběhl dolů, bylo na místě už i třetí.

Aura v jeho náruči stále vyváděla, ale pokud byla druhá sanitka ještě stále tady, musel zjistit, jak na tom Jude je. Shlédl na Auru. "Hned budu zpátky," řekl jí. "Minutku."

Nesnášel ten fakt, že ji zase opouští, ale věděl, že je v pořádku a to bylo pro něj to hlavní. Teď musel to samé zjistit o Judem. O člověkovi, který zachránil jeho dceru.

Aura ho ale stiskla tak pevně, že se zase zastavil. Nic neříkala, jen dále brečela.

Rain se k ní sklonil. "Najdu Judeho, dobře? Jen ho najdu a budu hned zpátky, slibuju."

Aura ho pomalu pustila, protože nejspíš také chtěla vědět, kde je Jude. Rain jen doufal, že se k ní bude moct vrátit s dobrými zprávami.

Vyklopýtal ze sanitky ven. Točila se mu hlava. Praly se v něm emoce, myšlenky, všechno. Rozhlédl se kolem sebe. Byla tady už jen další jedna sanitka. Asi by se neměl plést mezi zdravotníky a policisty, ale potřeboval vědět, jak na tom Jude je.

Jestli vůbec dýchá.

V hlavě přemítal, co komu udělal, že si zasloužil tohle všechno. Nejdříve mu zemřela Caroline. Teď možná i Jude. Ztrácel lidi, které miloval, těmi nejkrutějšími způsoby. V hlavě se mu přehrávaly ty nejhorší scénáře a i když nevěděl, jak na tom Jude je, z nějakého důvodu byl přesvědčený, že jakmile se do té druhé sanitky podívá, uvidí ho mrtvého.

Došel k ní. Vypadalo to, že už se chystali odjet. Nakoukl dovnitř.

Pravda byla taková, že Rain byl doopravdy hodně výbušný. Tohle vyšumělo se smrtí Caroline, kdy všechny jeho emoce byly zkrátka utlumeny a vlastně doteď se plně nevrátily.

Jenže v moment, kdy se podíval do sanitky, jako by se všechny ty léta bez vzteku vrátila. V moment, kdy uviděl v sanitce Calluma a spojil si, že on musel být řidičem toho auta, začal zuřit. V momentě, kdy mu plně došlo i to, že tento člověk chtěl nejprve srazit jeho dceru, čtyřleté dítě, což se mu sice nepovedlo, ale kdo ví, jestli Jude jeho náraz vůbec přežil-

Měl co dělat, aby nezačal řvát na záchranáře, co se ho snažili stabilizovat, aby toho nechali. Aby sám do sanitky nevletěl a neuškrtil toho hajzla na místě. Nikdy si nemyslel, že by byl schopný zabít člověka, v tu chvíli si tím byl téměř jistý.

Nevěděl, co se sebou. Jude tu nebyl. Byl tady jen ten člověk, kterého nenáviděl nejvíce na světě. Chtěl křičet. Brečet. Chtěl si do něčeho praštit, do někoho. Chtěl slyšet do dlouhé nepřetržité pípání, které by mu řeklo, že je Callum mrtvý. Nikdy nikomu smrt nepřál. Teď už ano.

Co řekne Auře? Kam měl jet? Kde byl Jude?

Začala ho sužovat úzkost. Naprosto si pamatoval, kdy se takhle cítil naposledy. Seděl v čekárně v nemocnici po tom, co ho kvůli komplikacím u porodu odehnali od Caroline. Když mu oznámili, že porod nepřežila.

Dřepnul si na zem. Musel se uklidnit. Aura ho potřebovala, čekala na něj. Jeho dcera byla v pořádku, ale všechno to viděla. Musel jít za ní, musel jí uklidnit. Jak to ale mohl udělat, když sám klidný nebyl?

"Jste v pořádku?" ozvalo se vedle něj, sotva ten hlas zaznamenal. Stál u něj zdravotník, kterého ještě neviděl. Zpátky se postavil.

"Jude? Ten, co byl sražen? Kde je? Je v pořádku?" začal chrlit otázky.

Ocenil, že se ho zdravotník neptal, kdo je. "Sanitka s ním odjela před několika minutami. Je ve vážném stavu, bylo to akutní."

To nechtěl slyšet. Ne, ne, ne. Tohle nebyly zprávy, se kterými se mohl vrátit za Aurou. Slyšel stále za sebou její brek. Musel se už za ní vrátit.

Zdravotník mu položil ruku na rameno. "Ale přežil. A my uděláme vše proto, aby také naživu zůstal."

Rain nepřítomně přikývl.

"Chcete vzít do nemocnice?"

Zavrtěl hlavou. "V druhé sanitce mám dceru. Já... pojedu nějak s ní."

"Řekněte, ať vás vezmou. V tomhle stavu byste řídit neměl," doporučil mu zdravotník. Rain se opět zmohl jen na přikývnutí.

Ještě, než se vydal zpátky, podíval se na místo činu. Rozmlácené auto o domeček se skluzavkou přivrtaný k zemi. Rozsypaní gumídci. Velký flek na místě, které zajišťovala policie, což nemohlo být nic jiného než Judeho krev. Se slzami v očích odvrátil pohled.

Rychlým krokem se vrátil. "Kde je Jude? Proč není s tebou?" zeptala se ho Aura mezi vzlyky a Rain začal přemítat, co všechno z toho asi viděla.

Posadil se vedle ní, objal ji a přitiskl si ji na hruď. "Můžeme s vámi do nemocnice?" zeptal se záchranářky. Ta jen přikývla.

Rain ještě zahlédl maminku se synem, se kterou před tím chvíli mluvil. Nejspíše byla s Judem a aurou na hřišti jediná. Nejspíš ona zavolala pomoc a zůstala s Aurou, dokud nepřišel.

"Děkuju," řekl Rain. V půlce slova se mu zlomil hlas.

Mávla rukou. "Hlavně ať to všechno dobře dopadne."

Sanitka se zavřela. Rain přemístil věskerou svou pozornost na to, aby Auru uklidnil. Byl ale mizerný, když sám nedokázal zachovat klid.

"Kde je Jude?" zopakovala Aura.

"Jedeme za ním," odpověděl Rain třesoucím se hlasem. Více jí říct nemohl. A doufal, že tam Judeho najdou živého.

ø

všichni jste chtěli dneska ještě jednu ale nevím, jestli vám actually nějak pomohla heh

i am very sorry. ale musim říct, že jsem docela pyšná na to, jak jsem tuhle kapitolu napsala skjsks